Článek
Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu. Dospělí věřící, pokud nejsou nemocní, se v tento den mohou pouze jednou najíst do sytosti. V roce 2021 připadá na 17. únor.
Na Popeleční středu žehná kněz při bohoslužbě popel připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při obřadech Květné neděle. Poté uděluje věřícím popelec: každého označí popelem na čele a řekne při tom: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš“ nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“.
Název popelec pochází z 10. století, kdy se udílel kajícníkům na znamení pokání. Od 11. století byl popelec udělován v tento den již všem věřícím.
Velikonoce: Zvyky, tradice i termín svátků a kdy jsou velikonoční prázdniny
Letos udělování popelce komplikuje epidemie nemoci covid-19. Vzhledem k platným opatřením proti koronaviru je omezený počet účastníků mší. V Plzeňské diecézi, která zahrnuje Plzeňský a Karlovarský kraj, proto budou kněží udělovat popelce u dveří téměř 30 kostelů. Biskup Tomáš Holub vyzval všechny lidi, aby si pro starý symbol přišli.
Přerušovaný půst, jak na něj a čeho se vyvarovat
„Jsem přesvědčený, že je doba mimořádná a že v mimořádné době už slova nehovoří tak, jak by měla. A že to, co mnohem více hovoří, jsou symboly. Z toho důvodu bych chtěl nabídnout tenhle symbol, který je prastarý a podle mě nesmírně silný, všem lidem bez toho, že by to bylo spojeno s nějakým kázáním,“ uzavřel Holub.
Masopust - svátek bujarého veselí a dobrého jídla
