Druhé Velikonoce v době covidové. Tipy, jak je strávit v duchu tradic v kruhu rodinném

Začněte třeba tím, že se zaměříte na velikonoční výzdobu. Zajděte někam do přírody nařezat si kočičky, větvičky břízy a zlatý déšť a dejte je do vázy, ozdobte stuhami či kraslicemi. Větvičky můžete dát do vody, ale i vázy s korálky či kamínky.

Letošní rok jsou velmi trendy i jarní květiny s cibulkami ve skleněných květináčích.

Velikonoce bez pomlázky jako by nebyly. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost. Tudíž má i letos smysl pomlázku uplést a všechny dívky i ženy alespoň v rodině vyšlehat.

Pletení pomlázky navíc může být i tvůrčí zábavou pro děti. Na pletení pomlázky je vhodné zvolit proutí z vrby bílé, která roste u potoka. Z vrby smuteční by se proutí při pletení příliš ohýbalo.

Záleží také na tom, jak je proutek suchý. Čerstvě utrhnutý se nebude při proplétání tolik lámat. Pomlázka se většinou plete z šesti či osmi proutků, stejně dlouhých a stejně silných.

V dnešní době existuje mnoho technik, jak lze kraslice barvit. Zkuste si doma připomenout tradiční způsoby, které používali naši předci a dětem při tom vyprávějte vaše zážitky z Velikonoc, když jste byli malí.

Dříve se vajíčka barvila především na červeno, protože červená je symbolem krve a lásky. Mnohdy naše prababičky získávaly barvu například z cihel, které kvůli červenému prachu rozbíjely. To už samozřejmě neděláme, ale některé techniky jsou realizovatelné dodnes, například barvení pomocí červených cibulových slupek.

Další známou technikou bylo barvení pomocí červené řepy. Omytá vajíčka vložte do vody k nakrájené řepě, přidejte ocet a sůl. Aby barva byla krásně sytá, řepou nešetřete.

Zelená vejce získáte pomocí špenátu nebo kopřiv. I zde platí pravidlo – čím víc, tím lépe. Do hrnce ke špenátu (může být i mražený) opět přidejte sůl, ocet a trochu kmínu.

Pokud chcete koledníky obdarovat například modrými kraslicemi, připravte si hlávku červeného zelí, kterou na struhadle nastrouhejte a vložte do hrnce s horkou vodou, přilijte ocet a dodejte špetku soli.

Jelikož letošní Velikonoce budou specifické především tím, že mnozí lidé nepůjdou vůbec na koledu, je ideální čas inspirovat se z okolních zemí a místo koledování tak připravit dětem zábavu v podobě hledání vajíček od zajíce buď na zahradě, nebo i v bytě.

V označeném prostoru dospělí dětem poschovávají malé dárečky, které děti potom hledají – kdo je první najde, tomu zůstanou. Dospělí mohou dětem pomoci, jakmile se dítě k danému místu přiblíží, mohou provolávat „přihořívá”... a v okamžiku naprosté blízkosti „hoří”.

Pokud budete chtít zážitek z dobrodružství ještě prohloubit, vytvořte kartičky nebo mapu se zašifrovanými nápovědami s tím, kde vajíčka a další drobnosti hledat.

Překážková dráha či běh s vajíčkem – stačí vám k tomu lžíce a vejce. Úkol je jednoduchý, s vejcem na lžíci přeběhnout co nejrychleji daný úsek. Pro větší zábavu je dobré si nejprve doma ze židlí, krabic, hraček utvořit překážkovou dráhu a tu zdolávat s vejcem na lžíci. Je jen na vás, jestli použijete vejce syrové, natvrdo, nebo vyfouknutou kraslici.

Foukaná – budete potřebovat brčko, vyfouklá či plastová vejce. Úkolem dětí bude pomocí foukání do brčka dostat vejce od startu k cíli.

Velikonoční ťukání – při této hře proti sobě stojí dva hráči, každý drží v ruce vejce, na povel o sebe ťuknou špičkami vajec. Ten, jehož vejce zůstane nepoškozeno, vyhrál.

Vaječné kutálení – stačí k tomu vejce a menší kopeček, stráň, ze které děti nechají kutálet svá vejce a vyhrává ten, jehož vejce se dokutálí nejdál.

Házená s vejcem – hráči stojí proti sobě a házejí si vejce. Ten, kdo hodí, udělá krok zpět. Komu vejce spadne, prohrál. Vejce může být velké čokoládové, natvrdo uvařené slepičí či syrové.

Vejce na kopci – na rovnou plochu, např. stůl, nasypte hrstku soli či písku. Vejce posaďte na tento „kopec”. Hráči se postupně střídají, přičemž každý odebere lžící trochu písku (soli). Ten, který způsobí, že vejce spadne, prohrál a musí postavit kopec pro další kolo.

Složte si písničku – zábavu dětem můžete vytvořit skládáním vaší vlastní velikonoční písničky. Stačí jednoduchý rým a písnička může být na světě.

Přehazovaná domu – velmi hravou tradici drží i v Německu, kde se lidé snaží vejcem přehodit střechu svého domu, někdo z rodiny jej na druhé straně chytá. Tato tradice má údajně ochránit stavení před bleskem.

Bojovka – tato hra je složitější na přípravu. Rodiče budou muset vytvořit plán hry, vyznačit pole, vyfouknout vejce a dětem připravit poklad plný dobrůtek, který odhalí až po nalezení a vyřešení všech šifer.

Plán hry s popisem a legendou, kam si následně dítě bude vypisovat části šifer, rodiče napíšou na malý lístek, který srolují do malinké ruličky a vloží do vyfouknutého vejce s nápisem Hra začíná. Části šifry pak ukryjí ve vyhrazeném poli.

Dětem pak dají vejce, ve kterém po rozbití najdou plán hry a začnou hledat jednotlivé šifry a doplňovat do legendy. Až najdou všechny části šifry a rozluští je, pochopí, kde najdou poklad.

Pokud vám velikonoční veselí nic neříká, vyzkoušejte norské tradice. V Norsku totiž Velikonoce slaví tím, že si pouštějí nebo předčítají kriminálky.

Říká se tomu påskekrimmen a tradičně v televizi neběží nic jiného než detektivky, dokonce i v cukrovinkách naleznete vytištěné krátké příběhy. Inspirujte se, připravte si zásoby dobrého jídla a pití a užijte si maraton všech možných kriminálek.

Koleda dospělých je úzce spjata s tvrdým alkoholem. Místo vajíček jsou muži pohoštěni sklenkou dobrého pití. Letos tak udělejte změnu. Místo vykoledovaných sklenek s alkoholem si udělejte hezký nedělní či pondělní večer a dopřejte si sklenku oblíbeného pití, případně si zpestřete večer dobrým vínem, pivem či výtečným koktejlem.

Některé pivovary navíc i v této době vaří speciální velikonoční piva, například Pivovar Litovel zelený speciál Litovel Patrik či Pivovar Bizon Velikonoční speciál Koledník 14,5°.