V Česku vznikla první centra sportovní kardiologie, která se postarají o srdce sportovců

„Vrcholoví a výkonnostní sportovci v pravidelných intervalech podstupují základní preventivní sportovní prohlídky na úrovni praktických a tělovýchovných lékařů. Anamnéza, fyzikální vyšetření a EKG dokážou odhalit značnou část zdravotních problémů spojených s kardiovaskulárním systémem.

Screening má ale jednu nevýhodu, občas ukazuje i falešně pozitivní nález a některé normální nálezy, které vznikají intenzivní pohybovou aktivitou, tzv. atletické srdce, mohou být hodnoceny jako patologie. Vrcholoví sportovci tak musí často zbytečně přerušit, nebo dokonce ukončit sportovní kariéru,“ vysvětluje lékař Vladimír Tuka, specialista v oboru kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze.

Navíc na další vyšetření a výsledky mohou sportovci v běžných zařízeních čekat i tři měsíce. Rychlejšímu řešení by měla napomoci právě nově vzniklá specializovaná centra.

Centrum sportovní kardiologie jako první v České republice otevřela Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Podlesí v Třinci. Pro děti a adolescenty je pak k dispozici Dětské kardiocentrum ve Fakultní nemocnici Motol v Praze.

Díky komplexní specializované péči se zaměřují na doplňková vyšetření sportovců s možnými patologickými nebo nejasnými nálezy, dávají další doporučení a sportovce nově nasměrují.

„Naše centra nejsou pro širokou veřejnost, ale mají pomoci organizovaným sportovcům s kardiologickou problematikou co nejrychleji vyřešit jejich problém. Vyšetřujeme ale i symptomatické sportovce s poruchami vědomí, bušením srdce nebo třeba s nevysvětlitelnými bolestmi na hrudi a dušností,“ upozorňuje primář Peter Kubuš z Dětského kardiocentra 2. LF UK FN Motol.

Nová centra jsou otevřena i jako konzultační místo pro lidi s kardiologickými potížemi a touhou sportovat. Jedná se například o výrazné zbytnění srdce z genetických příčin, které po dlouhou dobu znamenalo naprostý konec dotyčného se sportem.

Postupem času se však ukázalo, že i lidé s podobnou diagnózou si mohou určitou míru sportu, respektive pohybové aktivity dovolit.

Kromě profesionálních sportovců mají v péči sportovní kardiologové často i amatérské sportovce, kteří sice nejsou členy žádných klubů či organizací, ale mnohdy si s vrcholovými sportovci nezadají, co se týče objemů a intenzity tréninků.

Aktivní sportovci s vysokou fyzickou námahou totiž mohou být více ohroženi náhlou zástavou srdce než nesportovci.

„Nemoci srdce nepotkávají jen nemocné a starší lidi, ale opravdu i mladé sportovce. Zástavu srdce může způsobit třeba odchylka ve tvorbě nebo vedení srdečního vzruchu, která může být patrná na povrchovém EKG, odchylky ve věnčitých tepnách nebo dědičné zbytnění srdečního svalu, tzv. hypertrofická kardiomyopatie.

Nebezpečné a často podceňované jsou i přecházené virózy, které mohou způsobit zánět srdečního svalu, myokarditidu,“ dodává vedoucí lékařka Bogna Jiravská-Godula z Centra sportovní kardiologie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

Sportovci by nikdy neměli podceňovat příznaky, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, náhle snížená výkonnost, zvýšená únava nebo nevysvětlitelné mdloby a kolapsy.

„Mladí sportovci mají často tendenci zamlčovat a bagatelizovat obtíže, aby nepřišli o své místo na soupisce. Přitom je potřeba brát každou potíž velmi vážně,“ varuje profesorka Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství FN Olomouc.

Aktuálně se celosvětově řeší návraty sportovců k intenzivní pohybové aktivitě, zejména těch, kteří prodělali infekční onemocnění covid-19.

„U nich totiž mohl proběhnout zánět srdečního svalu a mohou být ohroženi arytmiemi a srdečním selháním,“ doplňuje kardiolog Otakar Jiravský z Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.