Článek
Jak ukazují průzkumy, většina lidí ani netuší, jaké hrozby se mohou pro děti skrývat v moderní technice. V Británii připouští jen čtyři procenta rodičů, že jejich dítě oslovil přes internet někdo neznámý. Dotazy mezi dětmi potvrdily, že k tomu dochází pětkrát častěji.
Řada nezletilých je přitom ochotna přistoupit i na potenciálně nebezpečnou schůzku, jako dvanácti- až čtrnáctiletý dánský chlapec, který svou zkušenost popsal v loňském průzkumu Eurobarometer. Mladý Dán si svého internetového známého aspoň nejdříve „očíhl“: „Potkal jsem se s ním na stanici a byl to starý, odporný čtyřiačtyřicetiletý chlápek. Tak jsem šel pryč.“
Věk uživatelů internetu prudce klesá
Nevědomost dospělých je ale pochopitelná. Aspoň v Británii tři čtvrtiny z nich vůbec netuší, co jejich potomci na internetu dělají a rodičovská kontrola nad mobily je snad ještě slabší. Děti jim samy nic neřeknou. Jak ukázal unijní průzkum, rodiče bývají poslední, s kým jsou ochotny mluvit o svých problémech na internetu.
„Řekla bych to komukoli, jen ne rodičům – bála bych se, že mi máma zakáže chatovat,“ řeklo nejmenované desetileté děvčátko z Německa, které asi nebude se svým názorem samo.
Předškoláci na internetu nejsou výjimkou
Věk, kdy se děti k internetu nebo k mailu dostanou, navíc stále klesá. Dnes je světová síť dostupná už i dětem v předškolním věku. Ještě složitější je to s mobily a riziko z této strany sílí, jak také do telefonů proniká internet.
„Děti si velmi rychle osvojily většinu internetových služeb, jako jsou social networking a mobily. Mnohé z nich však podceňují skrytá rizika jejich využití, sahající od kybernetické šikany až po sexuální zneužívání online,“ shrnuje nynější stav evropská komisařka pro telekomunikace Vivian Redingová.
Pojmem social networking označuje situaci, kdy provozovatel vytvoří lidem podmínky pro sdílení jejich zájmů a aktivit na internetu, výsledný obsah však plně závisí na tom, co dělají samotní „sdíleči“ – předávat si lze jak zážitky z cestování nebo vlastní fotografie, tak návody na sebevraždu nebo na výrobu bomb.
Pomoci mohou speciální i programy
Na objednávku EU nyní vypracovala firma Deloitte seznam nejlepších programů, jež rodičům umožňují kontrolovat a regulovat aktivity dětí na světové síti. Software jako Magic Desktop, Live Mark Family a eScan Internet Security Suite jsou při blokování nežádoucího obsahu z internetu údajně daleko účinnější než nástroje z Windows či AOL. Redingová chce nyní předložit program na podporu bezpečného internetu v letech 2009–2013.
Víc se musí snažit i rodiče. Nejdříve si musí uvědomit, že je tu nový problém, s nímž dosud nikdo nemá dost zkušeností. Navíc by si měli připustit, že způsob, jakým děti využívají internet a jak hodnotí různá rizika, se může lišit od jejich.
Co je nutné naučit potomky:
– aby přijali kontrolu rodičů nad svými webovými aktivitami jako formu pomoci
– aby nikdy nesdělovali osobní údaje
– pomozte jim vytvořit přezdívky a profily, jež je mohou chránit
– aby nechodili na schůzky s lidmi, které znají jen přes internet
– aby nestahovali programy bez povolení a nevstupovali na rizikové webové stránky
– aby dodržovali určité principy chování: k nim patří zákaz pomlouvání, šikany i agrese
– aby se svěřili, budou-li mít kvůli internetu nějaký problém – mlčení je nejhorší.
Pak přijde řada na konkrétní ochranná opatření – čím dříve se s nimi začne, tím lépe. Nestačí jen budovat hráze proti hrozbám z internetu – daleko důležitější je mít kontakt s dětmi a včas je varovat.
Pak přijde řada na konkrétní ochranná opatření – čím dříve se s nimi začne, tím lépe. Nestačí jen budovat hráze proti hrozbám z internetu – daleko důležitější je mít kontakt s dětmi a včas je varovat.