Hlavní obsah

Tátou znovu po padesátce? Proč ne

Právo, Petra Hátlová

Část mužů se po padesátém roce věku rozhodne pro nové otcovství. Studie zabývající se tímto fenoménem ukazují, že jejich rozhodnutí z pohledu reprodukce není ničím zvláštním. Muži jsou od přírody vybaveni k početí dítěte i ve vyšším věku a jejich stáří nijak neovlivní zdraví dítěte.

Foto: Profimedia.cz

Stát se otcem po padesátce není pro muže z biologického pohledu žádný problém.

Článek

Dvojice, jež tvoří žena kolem třiceti let a muž po padesátce, dnes nejsou nijak výjimečné a zvláštní není ani to, když se pár s podobným věkovým rozdílem rozhodne založit rodinu. Přestože by se mohlo zdát, že pár bude muset řešit problémy s otěhotněním ženy pramenící ze stáří muže, není tomu tak. Pánové po padesáti mají v roli manžela a otce stejné šance jako muži mladší.

„Dvojice, kde je muž v tomto věku, nepatří mezi typickou klientelu ambulancí zabývajících se asistovanou reprodukcí. Plodnost u mužů neklesá s přibývajícím věkem tak rychle, jako je tomu u žen.

Muži v padesáti i šedesáti letech mají velmi dobrý předpoklad, že přivedou ženu do jiného stavu spontánně, bez pomoci lékařské vědy,“ popisuje primář Centra asistované reprodukce Iscare MUDr. Jaroslav Hulvert.

Spermiogram zhoršuje životní styl a prostředí

Zachování reprodukční schopnosti u muže až do vysokého věku je dáno tím, že ke tvorbě spermií dochází průběžně během celého života, na rozdíl od ženy, která se rodí s daným počtem vajíček, a ta během jejího fertilního období jen postupně dozrávají. Faktorem, který ovlivňuje kvalitu spermatu a schopnost početí, proto nebývá samotný věk muže, ale spíše jeho životní styl a aktuální zdravotní stav.

„Na množství a životaschopnost spermií působí toxické vlivy, jako jsou kouření, pití alkoholu, dlouhodobé užívání léků nebo znečištěné životní prostředí. Pokud muž celý život kouří, může mít v padesáti letech zhoršený spermiogram, ale v zásadě to není věkem jako takovým, ale spíš tím, že je negativnímu vlivu kouření vystaven delší dobu, než mu byl vystaven před deseti dvaceti lety.

Totéž platí o chronicky nemocných mužích, u kterých nebývá příčinou zhoršení spermiogramu věk, ale spíše jejich nemoc či předepsaná léčba. Pokud muž žije zdravě, tak jeho věk nebývá překážkou v početí potomka. Možnou komplikací by mohla být jen snížená sexuální aktivita, kterou může způsobit pokles mužských pohlavních hormonů související s přibývajícím věkem, “ upřesňuje MUDr. Jaroslav Hulvert.

Věk muže ovlivňuje průběh těhotenství

Přesto rodičovství padesátníka a o mnoho let mladší partnerky nemusí být úplně bez komplikací. Pokud se žena rozhodne pro početí potomka s mužem po padesátce, měla by vědět, že se tím mírně zvyšuje pravděpodobnost, že její těhotenství bude označeno jako rizikové.

Nedávné studie, které provedli vědci Sartorius a Nieschlag, ukázaly na určitou souvislost mezi věkem otce očekávaného dítěte a o něco častějším výskytem těhotenských komplikací u nastávající maminky. „U těchto těhotných je například vyšší předpoklad spontánního potratu, předčasného porodu či preeklampsie, tedy onemocnění ohrožujícího ženu i plod, jež se váže na těhotenství a projevuje se vysokým krevním tlakem a ztrátami bílkovin,“ uvádí docent Pavel Calda z gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Studie také ukazuje, že tyto matky častěji přivádějí dítě na svět císařským řezem než matky z dvojic, kde je věk rodičů vyrovnaný, co je příčinou zvýšení těchto statistických údajů, vědci neuvádějí.

Pokud platí, že s věkem matky roste u dítěte riziko vzniku vrozených a dalších genetických vad, stáří muže na vznik postižení plodu žádný vliv nemá.

Odborníci přesto ženy od rozhodnutí mít dítě s o mnoho let starším partnerem neodrazují. Pokud například platí, že s věkem matky roste u dítěte riziko vzniku vrozených vad, jako je Downův syndrom a další genetické vady, stáří muže na vznik postižení plodu žádný vliv nemá.

„Sartorius a Nieschlag na základě svých výsledků ani nedoporučují intenzivnější sledování těchto těhotenství a samotný věk otce dítěte není ani indikací k odběru plodové vody či odběru vzorku placenty za účelem odhalení genetických vad. K tomu se přistupuje jen u vybraných onemocnění, vázaných na pohlavní chromozomy,“ doplňuje docent Pavel Calda.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám