Taneční drogy znovu na scéně

Říká se jí droga lásky. Po jejím požití k sobě mají lidé blíž, zažívají extrémní sdílení, laskavost, euforii, ba i pocity zamilovanosti. Může dojít i k náhodnému sexu. Extáze má výrazně stimulační účinky, člověk po ní necítí únavu, užívá si naplno tanec a všechny smyslové vjemy. Nemá hlad, ani žízeň. Tento stav trvá čtyři až šest hodin, někdy i více. Jako u všech drog je také prodej a držení extáze ilegální.

„Záleží na tom, jaký kdo má metabolismus. Drogy obecně, a extáze není žádnou výjimkou, mají na různé jedince i velmi různé účinky. Psychický stav člověka, jeho zdravotní dispozice, chemické složení drogy, to vše hraje svou roli. Extáze je droga z řádu povzbuzujících amfetaminů, což je blízko u nás dobře známému pervitinu,“ upozorňuje psycholog Ivan Douda z nadace Drop In zabývající se drogovou prevencí.

„Jako u všech ilegálních drog, i u extáze nikdy není jasné, jak velké množství účinné látky, což je v tomto případě MDMA, pilulka obsahuje. Jestli je jí tam deset, třicet, nebo devadesát procent. Bez chemického rozboru to nezjistíte. A to je velký problém, neboť účinky drogy se pak mohou zásadně lišit.“

A to i v čase. Někdy mají lidé pocit, že se nic neděje, že droga neúčinkuje. A tak si po půlhodině, hodině vezmou další dávku. „Anebo rovnou dvě, pokud se jim droga zdá vyloženě slabá. To je velmi rizikové a může to vést ke kolapsu organismu,“ upozorňuje protidrogový expert.

Podle něj je rovněž nebezpečný fakt, že se pod obchodním názvem extáze prodávají i jiné, svým složením podobné drogy. Účinek je pak těžko odhadnutelný. Zkombinuje-li se s alkoholem, je extáze ještě nebezpečnější.

„Často se také může stát, že se pod vlivem drogy projeví skrytá porucha, například srdeční slabost. I to pak může vést k tragickým koncům.“ Po požití extáze se zvyšuje krevní tlak i puls, může se dostavit sucho v ústech. Jenže díky zvýšené hladině serotoninu a dopaminu, kterým se říká hormony štěstí, si člověk užívá spíš svého zvýšeného sebevědomí a citové vazby k blízkým, ale i cizím lidem.

Extáze byla původně vyvinuta jako pilulka na hubnutí, k takovým účelům však nikdy lékařsky využita nebyla. Jako omamná látka zažila svůj vrchol v 80. letech v Anglii, kdy se prosazoval nový styl hudby, techno. Vznikaly kluby, které se na technopárty specializovaly a kde se extáze dala levně sehnat.

„Návštěvníci tam nepili alkohol, tak jim zdražili nealko. Dokonce na toaletách pouštěli jen teplou vodu, k pití nevhodnou, aby lidi přinutili k jeho konzumaci,“ říká Ivan Douda. Jenže několikahodinový tanec bez doplnění tekutin vedl k celkové dehydrataci organismu a také k několika úmrtím. „Dehydratace představuje při užívání extáze velké riziko, stejně tak jako přehřátí organismu. Po jejím požití je třeba neustále doplňovat nealko tekutiny, i když člověk necítí potřebu,“ upozorňuje psycholog.

Do Česka extáze přišla někdy v 90. letech a stala se velmi populární. Tehdy i u nás zažívaly svůj boom technopárty, jak v klubech, tak pod širým nebem. Dát si tam bobuli, éčko, kouli nebo koláč, jak se slangově extázi říká, patřilo k této subkultuře velmi často. „Posledních osm, deset let ale zájem o extázi upadl. V současné době u nás vedou přírodní drogy, jednoznačně marihuana a pak například lysohlávky,“ uvádí odborník.

Extáze, tak jako všechny drogy, podléhá módním trendům. „Stačí jedna skupinka, která s ní má zkušenost, a za chvíli ji vyzkouší celý kolektiv,“ hovoří Ivan Douda o tom, co má vypozorováno z praxe. Protidrogové prevenci se věnuje už řadu let. S preventivním programem, jenž už sedmnáct let sponzoruje VZP, oslovil již více než milión žáků základních i středních škol a učilišť. Extázi hodnotí jako středně nebezpečnou drogu.

„V Americe ji řadí někam mezi pervitin a marihuanu, u nás je škála jiná, figuruje mezi tvrdými drogami. Není tak návyková jako třeba heroin, při dlouhodobém užívání se však mohou projevit stejné účinky, jako při braní pervitinu. Tedy náladovost, podezřívavost, nespavost, podrážděnost či agresivita,“ upozorňuje expert.