Článek
Přitom ještě před několika lety si při slovním spojení tanec u tyče drtivá většina představila svíjející se nahotinky v baru.
„Chápu, že k tanci u tyče bývají určité předsudky, ale myslím, že dnes už snad většina lidí ví, že je to sport, je to akrobacie, je to gymnastika a samozřejmě i tanec. Záleží na choreografii, kterou si každý vybere. Může to podat baletně, gymnasticky i ladně. Proto nevidím důvod, proč by to nemohly dělat děti. Rozvíjí to jejich sílu, flexibilitu, kterou tu trénujeme. A hlavně je to zábava,“ vysvětlila pro Novinky Petra Tomanová, trenérka pole dance v Brandýse nad Labem.
S tancem u tyče Tomanová začala po zdravotních problémech, kdy musela ukončit kariéru jako cvičitelka aerobiku. Netrvalo dlouho a na své hodiny přihlásila i obě dcery. „Je na nich vidět, že je to baví. Není to dril, i když samy posilují a kolikrát předvedou neuvěřitelné věci,“ nemůže si vynachválit trenérka učení dětí.
Pro děti je silové cvičení hračka
Děti jsou jako z gumy. Cokoli jim trenérka předvede, bez problémů zopakují. „Ony nemají strach jako dospělé ženy, takže většina prvků je pro ně sranda. Každopádně u dětí je potřeba více individuálního přístupu,“ vysvětluje Tomanová.
„Pole dance dělám asi měsíc a moc mě to baví. Přivedla mě k tomu maminka,“ svěřila se šestiletá Lucinka s tím, že vyšplhat na tyč během pár vteřin a párkrát se kolem ní otočit,je pro ni doslova „brnkačka“.
„Mám tu holčičky, kterým ještě nebylo šest, ale i patnáctileté slečny, které si chtějí udržovat štíhlou a pevnou postavu. Díky tomuto sportu toho velmi rychle docílí,“ říká trenérka Independance studia s tím, že pomalu, ale jistě se tento druh pohybu dostává i mezi mužskou část populace.
Pole dance do České republiky přišel ze západní Evropy a USA, kde je mezi fitness volnočasovými aktivitami oblíbený již delší dobu. Do České republiky přišel v roce 2009, ale první studio se otevřelo až v roce 2010. Dnes se tanečníci mohou zúčastnit několika soutěží. Nejvyšší česká soutěž je Mistrovství ČR.