Článek
Psycholožka a odbornice na zdravou výživu Hana Kotásková dodává: „Je to dívka, která je praktická a je si dobře vědoma toho, co pro úspěch musí udělat. Jsou drobnosti, které bych jí velice ráda poradila, třeba aby nemyslím, byla zbrklá. Zuzana má však po všech stránkách - jak vizuální, tak mentální - velké šance ve světě uspět.“
Za jak dlouho jste schopná utratit milión korun, který jste dostala?
Myslím si, že jsou takoví úžasní lidé, kteří umějí milión rozházet třeba za hodinu. Já bych to ale nedokázala, protože si peněz vážím. Vyhraný milión určitě budu chtít někam investovat, aby se mi zúročil, dále něco utratím za cestování, a jelikož jsem žena, tak si určitě i něco hezkého koupím.
Co nejraději nakupujete?
Asi boty. Už jich mám doma pár desítek (smích).
Na modelky převažuje názor, že jsou sice krásné, ale hloupé. Jak to vidíte vy?
Tohle už mnoho modelek přede mnou vyvrátilo. Hlavně si že každá z nás by se měla na tyhle řeči vykašlat, zůstat svá a těm, co to tvrdí, dokázat opak.
Přesto, vy se v modelingu přece jenom už nějakou dobu pohybujete. Co u vašich kolegyň převažuje. Chytrost, nebo jen ta pěkná tvářička?
Já tvrdím, že je rozdíl mezi modelkou a miss. Je výjimka, když je miss zároveň modelkou. Z vlastní zkušenosti vím, že modelky - tedy ty, se kterými jsem měla možnost se poznat - jsou víc krásné zevnějškem než vnitřkem. A miss by podle mě měla mít především krásu v duši.
Ráda byste studovala vzdělávání dospělých. Proč právě tento obor?
Velmi mě zajímají lidi a ráda zkoumám jejich problémy. Tak si myslím, že tento obor je přímo pro mě. Navíc má podle mě velkou budoucnost. Ve firmách teď hodně pracují lidé, kteří jsou chytří, mají zkušenosti, ale nemají vysokoškolské vzdělání.
Zuzana získala i titul Miss Silueta.foto: Právo/Michaela Říhová
Vedení samozřejmě vysokoškolské vzdělání považuje za hodně důležité a v budoucnu ho bude považovat za nejdůležitější. Takže buď zaměstnancům nabídnou, ať si školu dodělají, nebo vezmou mladšího, který vysokou má. A já právě budu mít kvalifikaci učit toho dospělého všechno potřebné.
Řekněte tři slova, která vás charakterizují.
Přirozenost, smích… a upřímnost. Nikdy se totiž nepřetvařuju.
Jaké je vaše nejoblíbenější motto, kterým se řídíte?
Nikdy neříkej nikdy. Ale musím říct, že u něj mám dvě výjimky. Pokud jde o drogy a plastické operace, opravdu říkám: Nikdy!
Zmínila jste drogy. Co je pravdy na tom, že jste s nimi v minulosti měla zkušenosti?
Ty řeči, které se proslýchají, nejsou pravda. Ano, měla jsem s nimi zkušenost, ale takovou, že můj bývalý přítel, se kterým jsem byla tři a půl roku od svých čtrnácti do sedmnácti let, spadnul do drog. Takže jsem se mu snažila pomoct. Znovu opakuji, že já osobně jsem nikdy žádnou drogu nezkusila a nemám to rozhodně v plánu!
Jaký byl život s narkomanem?
Především to byl pro mě velký šok. Člověk, který začne brát drogy, se z ničeho nic změní. Změní se jeho myšlenkové pochody, vnímání a není kolikrát schopen dát dohromady větu. Takže to pak chce velkou dávku trpělivosti.
Jak jste se mu snažila tehdy pomoct?
Toho kluka jsem tři roky milovala. A vzhledem k tomu, že jsem ho znala docela dlouho, tak jsem věděla, co na něho platí. Později na něj zanevřela jeho rodina i jeho nejbližší kamarádi a mně bylo jasné, že já musím být ta, která ho podrží, bude za ním pořád chodit a snažit se mu všechno vymluvit.
Ve volné disciplíně předvedla sexy tanec s černošským tanečníkem. foto: Právo/Michaela Říhová
Nakonec se mi to podařilo a on odjel do léčebny. Volali jsme si každý den víc než dvě hodiny a já byla jediná, která s ním komunikovala. Nakonec se ze všeho dostal a teď je v pořádku. Bohužel náš vztah se pak už stejně nepodařilo zachránit.
Proč jste se rozešli?
Protože už to pak pro mě nebyl rovnocenný partner, ale člověk, ke kterému cítím jen lítost a snahu pomoct mu. Takže jsem pak byla jakoby nad ním a takový vztah nemůže být kvalitní. Vždycky má být rovnocenný.
Když teď někde vidíte feťáka, co to s vámi udělá?
Cítím těžký odpor. Díky svým zkušenostem poznám na každém člověku, jestli v sobě něco má, a když vidím, že ano, tak okamžitě mizím. Stává se pak pro mě nezajímavým.
Máte vy nějakou závislost?
Jsem závislá na smíchu. Hodně mi dává a je to pro mě i určitý způsob relaxace. Cítím se pak uvolněná, svá, přirozená. Nejvíc ze všeho miluju smích dětský.
Jste teď zamilovaná?
Ano, jsem.
Takže krize s přítelem, o které jste mluvila na únorové Škole Miss v Las Vegas, je zažehnána?
Ano. Předtím toho na nás bylo moc. Stěhovali jsme se z Karviné do Prahy, přítel měnil zaměstnání, k tomu studuje FTVS, já byla pořád na přehlídkách a moc často jsme se neviděli. A když už jsme byli spolu, tak jsme moc nekomunikovali.
Ale můj odlet na Školu Miss nám hodně pomohl. Urovnaly se nám myšlenky a priority, a když jsem se vrátila, oba jsme už věděli, že je zase všechno dobré.
Co je pro vás ve vztahu nejdůležitější?
Spolehlivost, inteligence a velká dávka tolerance. A pro mě je také hodně důležité, aby vám ten druhý dokázal naslouchat. A myslím si, že k lásce také patří odpuštění a pochopení.
Věříte na lásku na první pohled?
Věřím, protože jsem ji poznala s mým současným přítelem. Ale u nás to byla láska na první pohled třikrát (smích).
Jak to myslíte?
Poprvé jsme se potkali v mých dvanácti letech. Tomáš je taky z Karviné a tehdy byl docela hodně známý a dobrý fotbalista. Nějak nás cesty svedly dohromady, ale tenkrát jsme byli mladí a nezkušení. Takže to byla jednom taková ta dětská láska na pár dnů.
II. Vicemiss Kristýna Lebedová (19) s mírami 92-65-93 se nejvíce líbila prezidentce Miss World Julii Morleyové. foto: Právo/Michaela Říhová
Podruhé nás to svedlo dohromady v patnácti, když jsem se školou jela na lyžařský výcvik. Za mojí kamarádkou tam přijeli známí a mezi nimi byl i Tomáš. Ale jelikož kluci dospívají později, tak on nevěděl, co má se svými city dělat.
Takže to taky nedopadlo. Před necelým tři čtvrtě rokem jsme se potkali znova a tentokrát to byl ten správný okamžik. A jak se říká, do třetice všeho dobrého. Jsme spolu a doufám, že už to takhle zůstane.
Byl to váš přítel, kdo vás přihlásil do soutěže Miss ČR. Jak jste reagovala, když vám to řekl?
Jednou mi řekl: Zuzanko, jedeme na výlet do Brna. Odpověděla jsem, že to je super, že jsem v Brně ještě nebyla. Skončili jsme v Bobycentru a přede mnou byl nápis: Casting Miss ČR. Byla jsem mírně v šoku a dá se říct, že i naštvaná.
Proč naštvaná?
Protože přítel věděl, že jsem na Miss ČR moc jít nechtěla. Nikdy jsem totiž nevěděla, co si o téhle soutěži mám myslet, jestli je opravdu fér. A za druhé jsem si říkala, že jsem už těch soutěží prošla dost, tak se nebudu cpát všude.
Už jste na klání Miss ČR změnila názor?
Určitě! I když jsem předtím měla nějaké pochybnosti, tak jsem si na druhou stranu říkala, že na žádné ze soutěží, kterých jsem se účastnila, jsem neměla nikoho známého v porotě a také jsem vyhrála. Určitě hodně udělá psychika, v co věříte. Takže jsem věřila, že je všechno fér.
Zuzana získala i titul Miss Silueta. foto: Právo/Michaela Říhová
Překvapilo vás, že jste v sobotu získala i titul Miss Silueta?
Ano, protože jsem ho ani náhodou nečekala. Jsem totiž k sobě hodně kritická a nemyslím si, že bych měla dokonalé tělo.
Jste kritická i k ostatním?
To právě ne. Jen k sobě. Když mám něco v plánu, tak chci, aby to bylo perfektní a ne na padesát nebo osmdesát procent, ale na sto a víc. Jinak nejsem sama se sebou spokojená.
Takže kdybyste nevyhrála Miss ČR, nebyla byste spokojená?
Do téhle soutěže jsem šla s tím, že bych si přála vyhrát, a dělala jsem pro to maximum. Titulu Miss ČR si vážím nejvíc ze všech svých trofejí a doufám, že i lidi, kteří mi ho udělili, si budou vážit mě.