Článek
Podle nedávné americké studie se dá lidské kýchání rozdělit do dvou základních skupin - výbušné (energické) a naopak tiché či jemné. Jednotlivé styly kýchání pak o jejich "autorech" i bez bližšího seznamování napoví, o jaký společenský typ člověka se jedná.
Podle hlasitého a výbušného kýchání se jedná o společenskou a otevřenou osobu, která neskrývá své pocity. Zatímco druhý tichý či plachý typ, který se snaží kýchnutí jakkoli minimalizovat, značí uzavřenou osobnost, která potlačuje své emoce, vysvětluje pro Daily Mail neurolog Alan Hirsch.
Kýchání je jedinečné jako smích
"Kýchání je stejně osobité jako smích. Někdo se rád a často směje velmi nahlas, zatímco jiní lidé se jen potichu pousmějí. Stejné je to s kýcháním. V celkovém pojetí jde o jakýsi psychologický projev, který naznačuje základní osobnostní strukturu," uvádí doktor Hirsch, zakladatel Smell & Taste Treatment and Research Foundation v Chicagu.
Kýchání je reakce způsobená při kontaktu s nějakou dráždivou látkou (bacily, pyly, prachem atd.), která proniká do nosu či do jeho blízkého okolí. Při kontaktu s ní mozek odešle zprávu, že je takové látky třeba se zbavit, což má za následek hluboký nádech v plicích a následné kýchnutí.
"Obecně lze říci, že kýchání je nedobrovolný jev, který působí jako obrana v boji s nepříjemnými látkami v okolí. Při samotném aktu máme každý tendenci to nějak ovládat. A právě to, do jaké míry tak činíme, vypovídá něco o lidské osobnosti," uvedl Gordon Siegel, lékař na ORL.
Někdo kýchá jako kotě, jiný jako rána z děla
"Moje kýchání lidé v okolí přirovnávají ke kýchání malého kotěte. Je to prý natolik roztomilé, že se lidé začnou ihned smát," popisuje své "kýchací návyky" jednatřicetiletá obchodnice Susan Frykholmová ze Seattlu.
"Můj styl kýchání je naopak, jako když střílíte z děla, všichni to zaregistrují," popisuje opačný styl čtyřiapadesátiletý Dan Fine, konzultant ze Seattlu.
