Článek
Hvězdami tohoto projektu nebudou herci, ale hity skupiny Elán. „Jejich písničky vyprávějí příběhy, které jsme všichni prožili a stále prožíváme. Nejde však o osudy muzikantů, ale o příběh lásky, touhy a okamžiku štěstí,“ vysvětluje režisér Ján Ďurovčík. Muzikál se jmenuje podle prvního alba skupiny Elán, které vyšlo před třiceti lety, tedy v létě roku 1981. A to je přece důvod k oslavám. Ján Ďurovčík, od dětství zamilovaný do legendární kapely, dva roky usiloval o povolení. Tak dlouho Eláni odolávali.
„Na muzikály moc nevěřím, ale nakonec jsme se pro tento pokus rozhodli,“ upřesňuje Jožo Ráž, zpěvák s nenapodobitelným hlasem, který však vystudoval psychologii.
„Dělal jsem ji jen proto, abych nemusel jít na vojnu. Moc jsem do školy nechodil, ale na prospěchové stipendium to stačilo. Nikdy jsem se jako psycholog neživil. Myslím si však, že talent mám a v životě ho uplatňuji. V kapele udržuji psychohygienu, proto jsme spolu vydrželi tak dlouho. A sám si pomáhám meditací. Vypnu mozek, zakážu si špatné myšlenky, spojím se s Bohem a pak je mi dobře,“ prozrazuje. Vnímá také, co se děje kolem nás, a má obavy, jak to skončí.
„Nejradši bych změnil myšlení celé civilizace. Myslím si, že takových, jako je ta naše, už tady bylo víc a všechny dopadly špatně. Zatím nevidím východisko, i když možná… Mám dvě malé vnučky, dvaapůlletou Zuzku a dvouměsíční Barborku. Pozoruji, že se teď rodí děti, které mají jinou psychiku než my, a ty by ještě mohly náš svět zachránit, kdyby ho vzaly do svých rukou. Jen je nesmíme zkazit,“ tvrdí Ráž, který chce v roce 2013 ukončit profesionální kariéru. Třináctka je totiž jeho šťastné číslo.