Článek
Na prosby fanoušků, aby se vrátila, začala koncertovat nebo natočila nové písně, zatím nereaguje. Nesetkává se ani s dlouholetými spolupracovníky a kamarády. „Téměř vůbec nejsme v kontaktu. Nebere telefony ani nezavolá zpět,“ říká její dvorní textař Kamil Peteraj, jenž ještě před nedávnem patřil k úzkému kruhu vyvolených, kteří Mariku navštěvovali.
Odchod z výsluní se však odrazil ve výsledcích divácké ankety Slavík. Po dlouhých třiceti letech se v roce 2009 Marika neumístila mezi nejlepšími pěti zpěvačkami.
Slovenští zpěváci Miroslav Žbirka a Marika Gombitová pokřtili 19. prosince 2001 v Bratislavě nové společné CD s názvem Neberte nám princeznu.
„Jednou tato chvíle musela nastat. Proč to nastalo právě teď, těžko říct. Prosazují se mladší ročníky zpěvaček,“ říká producent ankety Pavol Danišovič. Nekorunovaná královna slovenské populární písně získala naposled bronzového slavíka za rok 2006.
V československé anketě Zlatý slavík se Marika poprvé umístila v roce 1977, kdy obsadila 47. místo. Rok poté pronikla do první čtyřky a prvního bronzového slavíka získala v roce 1979. V témže roce vydala první sólovou desku Dievča do dažďa. Od té doby se pravidelně objevovala v první pětce v rámci Československa a následně Slovenska.
Jediná žena v mužské kapele
Ve skupině Modus drobnou Mariku obklopovali muži – Ján Lehotský, Miroslav Žbirka, Laco Lučenič. Někdy jí vadilo, že kluci v kapele byli připraveni k fotografování kdykoli, a jí záleželo na perfektním nalíčení a účesu. Vizážisté tehdy s kapelami nejezdili a vše si připravovala sama. Koncertní oblečení sháněla v zahraničí. Marika byla tři hodiny před koncertem na místě, kontrolovala nastavení, sklon mikrofonu, testovala židli za klávesovými nástroji a nasávala atmosféru místa koncertu.
Marika na vrcholu: v roce 1978 vyhrála Bratislavskou lyru s písní Študentská láska
Osudná havárie
Koncem listopadu 1980 vystupovala Marika v Brně. Po koncertě ji vezla kamarádka po zasněžené dálnici do Bratislavy. Její automobil Renault 5 však dostal smyk, přeletěl do protisměru, sjel z dálnice a několikrát se převrátil.
Technici vyjeli z Brna později a viděli na dálnici v protisměru policii a havarovaný automobil. Vůbec je však nenapadlo, že to může být Marika, protože na první pohled to vypadalo, že automobil jel před havárií v opačném směru.
Po nehodě skončila zpěvačka na invalidním vozíku. Nepomohla ani operace v Moskvě. Marika statečně bojovala s osudem. V dalším roce vystupovala na Bratislavské lyře, natáčela nové písničky a nazpívala duet s Karlem Gottem. V roce 1983 zpívala v pražské Lucerně.
Po roce 2002 přestala vystupovat a téměř vůbec se neobjevovala na veřejnosti. V roce 2005 ještě nazpívala duet s Miroslavem Žbirkou. Když v roce 2007 zvítězila její písnička Vyznanie v anketě Hit století, fanouškům poděkovala prostřednictvím rozhlasu.
První vystoupení ve třinácti
Marika začala vystupovat ve třinácti letech se svými bratry v amatérské skupině Matador. Když studovala na střední škole v Košicích, zpívala se skupinou Profily a s orchestrem Juraja Szabadoše. V roce 1976 přijala nabídku Jána Lehockého a stala se členkou skupiny Modus. Už v dalším roce zvítězil Modus na Bratislavské lyře s písní Úsmev. Rok poté si Marika zopakovala vítězství sólově s písní Študentská láska. V roce 1979 získala Stříbrnou lyru za skladbu Vyznanie a vydala své první sólové album Dievča do dažďa. Zabodovala také na festivalu v polských Sopotech a její hvězda stoupala strmě vzhůru. Vše přerušila tragická havárie.
Právo navázalo kontakt s manažerem Mariky Gombitové a požádalo zpěvačku o rozhovor. Manažer po čase přiznal, že Marika nezvedá telefon ani jemu a z rozhovoru pravděpodobně nebude nic. V zatím posledním rozhovoru pro Rádio Viva v roce 2007 Marika uvedla, že žije hezkým životem.
„Stojí za to, zabojovat každý den. Dělám to statečně a ráda. Chci říct všem, že stojí za to, při každém problému zabojovat a těšit se ze života,“ podotkla.
