Ženy ve vědě mají své místo. Rozmanitost je zde žádoucí

Počty žen ve vědě zůstávají podle Óbertové, která vystudovala experimentální jadernou a částicovou fyziku na jaderně a fyzikálně inženýrské fakultě, stále poměrně nízké. Vnímá ale, že se situace postupně zlepšuje. Za to, že ve výzkumu a na vysokých školách působí málo žen, může řada faktorů, včetně přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na mužské a ženské.

„Není se čeho bát,“ vzkazuje případným adeptkám o vysokoškolské studium Óbertová, která svojí volby nikdy nelitovala. Před třemi roky zakotvila na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, kde se zapojila do skupiny teorie a fenomenologie jaderných srážek. Před tím působila v Ústavu jaderné fyziky v Řeži.

Že technika je super a studium stojí za to, se snaží přesvědčit dívky i pětadvacetiletá Kateřina Poláková, studentka fakulty elektrotechnické. Odhaluje taje kybernetiky a robotiky. „Velmi výjimečně se stává, že bych narazila na někoho, kdo by měl problém, že jsem dívka,“ řekla Novinkám.

Sama vyvinula v rámci praxe ve škole aplikaci pro řízení osobního automobilu pomocí tabletu.

„Ženy ve vědě podporujeme i kvůli tomu, abychom dospěli k rozmanitosti ve vědeckých týmech. Pokládáme ji za velmi důležitou kvůli rozdílnému způsobu myšlení žen a mužů. Jiný pohled na věc je ve vědě a technologických oborech velmi důležitý,“ míní Óbertová.

Výzkumy podle ní ukazují, že stejnorodé týmy při vývojích nezachytávají celé spektrum společnosti. „Můžou vytvářet technologie přizpůsobené jen určité skupině obyvatelstva. Takže když v týmech působí většinou muži, míří většinou na muže,“ poznamenává.

„Proto je velmi žádoucí, aby týmy, které vyvíjejí různé umělé inteligence, telekomunikační sítě, technologie, které mají sloužit všem, zahrnovaly široké spektrum lidí z různých oblastí, ať pohlaví, náboženství, kultury,“ vysvětluje.

Novinkám prozradila, že stát se vědkyní toužila v koutku duše od mala. Bavila ji matematika, fyzika, vesmír. Přiznává, že studium bylo relativně náročné. Stejně tak práce, která v podstatě nikdy nekončí. „Je pravda, že když pracujete jako vědec, pracujete nepřetržitě. Ale baví vás to, takže to nevnímáte jako práci,“ usmívá se pětatřicetiletá žena, která hravě zvládá rodinu, práci i koníčky.

Česká republika patří mezi země Evropské unie s nejnižším podílem žen ve vědě. Podle aktuální ročenky Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2021 v oblasti vědy a techniky 115 100 mužů a 43 300 žen. Nepoměr je výrazně vidět i v technických oborech, kde studovalo ve stejném roce 10 526 žen, zatímco studentů bylo 26 467. 

Počet studujících v technických oborech klesá. Ale například v přírodovědných oborech převažoval počet studentek nad studenty. Zatímco dívek bylo 13 200, chlapců 10 300. Ve výsledném zastoupení žen ve vědě se to však projevuje jen mírně.