Ženy, jež uspěly v on-line podnikání

Patří k tisícům Čechů, kteří se v posledních letech vrhají na online podnikání, protože chtějí využít boomu, který e-shopy zažívají. Vždyť právě Češi se v tomto druhu nakupování velmi rychle stávají přeborníky.

„Jsme hlavně fanynky sci-fi a fantasy. Kvůli tomu jsme obchod otevřely. Já osobně mám nejraději Star Wars a Star Gate,“ vyjmenovává tmavovlasá, nakrátko ostříhaná Eliška. Důvod, proč si slečny ke svým zaměstnáním ještě pořídily malé podnikání, je tedy jasný.

Do vědeckofantastických příběhů jsou zažrané prakticky od dětství a už dlouho se pohybují v české komunitě fanoušků. Otevřít prodejnu se rozhodly před pár lety – tehdy u nás ještě obchod s podobným zaměřením nebyl k mání, a pokud jste si chtěli nakoupit originální předměty sci-fi a fantasy žánru, museli jste je objednávat ze zahraničních serverů.

„O projektu jsme začaly přemýšlet před pěti lety, ale chvíli trvalo, než jsme všechno připravily, navíc přišla krize, takže jsme ještě nějakou chvíli čekaly a nakonec jsme otevřely před dvěma lety.“ Figurky, modely hvězdných lodí, světelné meče nebo knížky začaly holky nejdřív nabízet v kamenné prodejně i přes internet, ale pak zvolily pouze on-line obchod jako lepší cestu a s menšími provozními výdaji.

I když je Fan Base jednou z mála prodejen s tímto zbožím v České republice a seriály i filmy z budoucnosti jsou u nás dost populární, nedá se říct, že by šlo zboží s vědeckofantastickou tematikou na dračku.

„Fanouškovská základna u nás není nijak velká. Sci-fi srazy existovaly v Československu v nějaké podobě už za komunismu, ale šlo spíš o malé akce, kdy se převážně příznivci vědeckofantastických knížek prostě domluvili a sešli,“ vysvětluje jednatřicetiletá Eliška s tím, že se před víc než dvaceti lety objevovali i lidé v kostýmech, nicméně si všechno zorganizovali svépomocí a sraz měli třeba v kavárně.

„A teď vezměte současné Comiccony (festivaly s fantazy a sci-fi tematikou – pozn. red.) v zahraničí s účastí několika desítek tisíc lidí, kde lístek přijde na tisíce korun a přijedou ti nejžádanější představitelé sci-fi hrdinů,“ říká Eliška a nezapomene dodat, že u nás se srazy už posunuly směrem k západu, ale pořád se nedají srovnávat.

Holky zamilované do fantastických světů se samy podílejí na organizaci českých festivalů. Krom toho, že se setkají se starými známými a dostanou sem třeba i jejich oblíbeného představitele sci-fi hrdiny a uspořádají s ním debatu, mohou díky takové události lépe propagovat nejen sci-fi kulturu u nás, ale i svůj obchod. Na propagaci musí dívky pracovat opravdu tvrdě.

I když by se mohlo zdát, že přeprodáváním zboží přes internet se dá snadno a bez velké práce vydělat alespoň pár peněz, vzhledem k obrovské konkurenci ve virtuálním světě není snadné se udržet. A mnoho lidí, kteří chtějí v tomto byznysu uspět, přijde nejen o své internetové stránky, ale i o základní vklad a spoustu hodin práce.

V České republice vznikne několik set internetových prodejen měsíčně, i proto jich většina tak brzo skončí. Otevřít si na vlastní pěst prodejnu a nabízet zboží, které už je všude na velkých prodejních serverech, je podle odborníků spíš zárukou neúspěchu.

Dívky ale nepochybně našly něco, co se na českých webových stránkách jen tak neobjevuje. Jako zapálené sci-fi fanynky měly i dobrý přístup ke komunitě, která má zájem o to, co na svých stránkách nabízejí, a mohly cílového zákazníka bez problémů oslovit.

Mladé obchodnice, které ani tak nelákala vidina peněz, ale spíš hledaly způsob, jak dále propagovat sci-fi, se stejně musejí pořádně ohánět. I když jsou mladé slečny do svého projektu zapálené a věnují mu hodně času, neznamená to, že by je internetová prodejna uživila, alespoň prozatím.

„Vstupní kapitál byl tři sta tisíc, a pokud za něj nakoupíte zboží, tak vám moc peněz na propagaci nezbude.“ I tak našly mladé byznysmenky způsob, jak o sobě dát vědět, a využívají k tomu moderní přístupy, jako jsou sociální sítě nebo propagační stánky na festivalech. Zároveň se snaží být tak dobré a přátelské k nakupujícím, aby si je lidé z vědeckofantastické komunity vzájemně doporučovali.

Za sběratelské sci-fi kousky se dají utratit desetitisíce i statisíce korun. Objednávku tohoto typu dostanou slečny ale tak jednou za rok. „Jsme schopny objednat sošku třeba za pět nebo deset tisíc korun a dovézt ji sem levněji, než by byl schopen zájemce sám.“ Čeští fanoušci většinou utrácejí o hodně menší obnosy, proto se sortiment Fan Base pohybuje v cenovém rozmezí dvě stě až tři sta korun.

Nakupující se prý dělí hlavně na ty, co hledají a porovnávají ceny, a na ty, co sáhnou po první nabídce, která vyjede při vyhledávání na Googlu. „Někdo si chce pořídit například tričko s Batmanem, zadá požadavek do vyhledávání, a když se mu jako první ukážou naše stránky, řekne si ‚Jé, to se dá koupit i u nás‘ – a objedná si bez drahého poštovného,“ předestírá zkušenosti se zákazníky Eliška.

Začít s podnikáním na internetu je relativně snadné, ale jak se v moři virtuální nabídky udržet? I když nejste zdatní v programování a e-shop si můžete nechat na objednávku vyrobit, neznamená to, že se vaše zboží nebo služby budou prodávat samy.

„Založit si e-shop může opravdu každý, studenti, maminky na mateřské dovolené nebo ti, kteří chtějí vedle svého zaměstnání ještě podnikat,“ vysvětluje Miroslav Uďan, ředitel projektu Shoptet.cz, který si založil kariéru na vytváření cizích on-line obchodů.

Firma nabízí hotový e-shop, který si zájemce pronajme, vyplní ho nabídkou vlastního zboží, informacemi o podnikání a za to zaplatí 190 korun měsíčně. „Odhady mluví o tom, že na internetu nakupuje pětašedesát procent Čechů, přičemž průměrný nákup je za osmnáct set korun,“ vysvětluje Uďan.

Potencionální prodejce na internetu by si měl podle Uďana nejdřív rozmyslet, co bude prodávat a kdo je jeho potenciální zákazník, na kterého je třeba se zaměřit. Měl by dbát na to, aby jeho stránky byly přehledné, s jasnou strukturou, cenami a texty, které nabízené zboží dobře popíší. Pokud se zákazník v nabídce dobře nevyzná, odejde někam jinam.“

Výdejna zboží internetové prodejny Salondoma.cz vypadá trochu jako kancelář a trochu jako prodejna s kosmetikou. Pokud si zákazníci nenechají objednanou kosmetiku poslat, mohou si pro ni přijít sem.

Vzorkované tapety na stěnách, gauče, kde se hlavně zákaznice, ale i zákazníci mohou posadit, a z vedlejší místnosti je cítit vůně kosmetiky. Patří to tu dvěma blonďatým dámám po čtyřicítce, které se věnují příchozím, jako by pracovaly v kamenném obchodě.

„Se Svatavou jsme kamarádky od dětství a před nějakou dobou jsme začaly přemýšlet o tom, že bychom založily e-shop,“ vzpomíná pětačtyřicetiletá Marie Poledníková, která je zároveň úspěšnou manažerkou internetového portálu a při založení nového obchodu už dobře věděla, do čeho jde.

„I když je podnikání přes internet trochu anonymnější, fungují tu úplně stejná pravidla jako při jiném podnikání. Platí Náš zákazník, náš pán, musíte věnovat dennodenní péči stránkám a aktualizovat je a samozřejmě se starat o současné i budoucí nakupující.“

Marie nezapomene zmínit, že se během své kariéry docela často setkává s názorem, že internetový byznys funguje v podstatě sám. To ale není pravda. Partnerky si musely dobře rozmyslet, jak nakoupené zboží udají.

„Zkušenosti s internetovým marketingem jsme měly, takže jsme si nejdřív položily otázku, co budeme prodávat. Na netu je už spousta e-shopů s kosmetikou, proto jsme musely vymyslet a najít produkty, které se jinde jen tak nenajdou, ale zároveň je budeme moci dobře propagovat.“

Kamarádky využily toho, že sestra druhé společnice Svatavy Kraevcové už roky obchoduje v Bulharsku s kosmetikou a vyrábí i svoji značku Viktorie. Vsadily na to, že i když je nabídka kosmetiky u nás obrovská, výběr masek na obličej, které si můžete donést domů, není nijak převratný.

„Ženy často přijdou z práce a nemají čas na to, aby šly ještě někam na kosmetiku. U nás si tyto produkty mohou objednat a postarat se o sebe samy v pohodlí domova,“ vysvětluje do posledního detailu upravená Svatava, původně účetní v domácnosti. I cenově je tu pro každého něco – například mezi maskami si můžete vybrat od malých balení kolem 30 korun až po flakónky za několik stovek.

Salón má podle Svatavy pět tisíc spokojených zákaznic a zákazníků, kteří se vracejí právě proto, že na stránkách najdou něco speciálního. Přestože si nakupující nemohou zajít do kamenné prodejny a objednávají on-line, Svatava se jim každodenně věnuje po telefonu. Klienti, z nichž je deset procent mužů, volají, aby se dozvěděli, která kosmetika se hodí právě pro jejich věk nebo typ pleti.

Navíc si hodně z nich pro objednané věci chodí osobně přímo do výdejny zboží a podnikatelky tu samozřejmě jsou, aby si s nimi osobně popovídaly, popřípadě jim mohly ukázat a nabídnout další sortiment.

„Při nakupování na internetu jsou Češi pořád konzervativní především v tom, jak platí a objednávají na dobírku,“ předkládá své zkušenosti Svatava. „U nás lidi ještě moc nevěří, že když zaplatí on-line kartou, mají zaručeno, že jim zboží opravdu přijde.“

Samozřejmě různé kauzy, které se proženou médii, kdy si kupující objedná například mobilní telefon za několik tisíc a místo toho mu dojde krabice s moukou nebo bramborami, celé situaci nepomáhají. Přesto se u nás každý měsíc asi šest až osm set lidí rozhodne, že vlastní obchod online je dobrý nápad, jak si vydělávat na živobytí.