Zdravě jíst i za pár korun? Co nám radí foodblogeři

„Chtěl jsem se přiblížit tomu, jak jedí běžní Češi. Výpravné recepty, které se vaří pro obdiv na sociálních sítích a zábavu lidí s vyššími příjmy, mě přestaly bavit. Vařit se dá levně a neznamená to nutně lacině nebo nezdravě,“ vysvětluje jeden z prvních českých foodblogerů Martin Kuciel, známý pod přezdívkou Cuketka.

Blogování o gastronomii se začal věnovat před třinácti lety, v době, kdy mu bylo šestadvacet a v šuplíku měl ještě teplý diplom z medicíny, jíž se nakonec profesně nevěnoval. Původně vyznával a propagoval to nejkvalitnější vaření. Teď vymýšlí recepty doslova za pár korun.

V rámci projektu nazvaného Skromná kuchyně chce představovat jídla inspirovaná mimo jiné i tím, jak vařili naši rodiče a prarodiče, avšak v souladu s trendy moderní gastronomie.

„Měly by to být jednoduché pokrmy určené pro rychlé, každodenní vaření z běžných surovin koupených v supermarketu, šetrné k našemu zdraví i životnímu prostředí. Třeba bramboračka nebo opečené chlebové kostky ve vajíčku, což je taková variace na knedlíky s vejci. Vtip je v tom, že musíte kostičky chleba opéct na másle pěkně dokřupava, pak na ně teprve rozklepnout vajíčko, aby to bylo opravdu dobré.“

Opečený chleba ve vajíčku je jistě za babku, ale každý den se jíst nedá. „Opéct chleba na másle není nejvhodnější zejména proto, že se máslo snadno přepaluje. Vajíčka se zase nehodí pro osoby s vysokou hladinou cholesterolu,“ komentuje recept nutriční terapeutka Apolena Stellarová.

Na svém blogu Cuketka uvádí i levnější, a přitom sofistikovanější recepty. Třeba obrácený jablečný koláč tarte tatin inspirovaný francouzskou kuchyní za sedm korun. Většinu tvoří ale stará dobrá, pozapomenutá klasika – švestkové knedlíky z bramborového těsta, fazolky na smetaně nebo plněné papriky s rajskou.

U každého pokrmu je uvedená orientační cena, často nepřesahující dvacet korun. Kvalitní jídlo z čerstvých surovin je prý občas možné uvařit i za desetikorunu.

„Pokud se vám podaří nakoupit potraviny za akční ceny, máte-li přístup k domácím potravinám nebo vaříte bez masa, pak se můžete k deseti korunám přiblížit. Jako strop jsem nastavil hranici padesáti korun, což je cena, za kterou vaří lidé s financemi na hranici životního minima,“ popisuje své zásady Martin Kuciel.

Šetrné vaření má podle něj v Česku pochroumanou pověst. Bývá často spojováno s lacinými náhražkami nebo zkratkami v receptech, které ve výsledku nekončí úsporným jídlem, ale laciným blafem.

S nápady, jak vařit úsporně a jednoduše, přišli už před Cuketkou „lidoví kuchaři“ Láďa Hruška nebo Jiří Babica. Těm se milovníci gastronomie zvaní foodies posmívali. Když však začal levná jídla vařit jejich guru, začali je sdílet na sociálních sítích a k trendu úspornosti se hlásit.

Cuketka tvrdí, že nezdravé jídlo neexistuje a záleží především na množství, v jakém potraviny a pokrmy konzumujeme. „Všichni potřebujeme bílkoviny, sacharidy i tuky. Problém současné doby vidím spíš v tom, že lidé ve snaze zdravě jíst začnou některou z těchto složek opomíjet. Mají třeba přehnaný strach z tuků nebo se rozhodnou, že úplně vysadí pšeničnou mouku, i ta ale do jídelníčku patří,“ dodává. Otázkou je, v jakém množství. A laciné vaření k přehánění přímo svádí.

Zdravé jídlo nemusí být nutně drahé. „Není potřeba kupovat papriky a rajčata, když zrovna není jejich sezona. Plné vitaminů, a přitom výrazně levnější je zelí nebo mrkev, na jaře pak třeba ředkvičky,“ doporučuje Stellarová.

Zapomenout bychom ale měli na hotové omáčky, kečupy, dresinky, instantní polévky a samozřejmě uzeniny. Obsahují příliš mnoho soli a konzervantů.

K úspornému vaření se na svém blogu Radost podle Karolíny přihlásila i „prostořeká hospodyňka“ a autorka několika populárních kuchařek Karolína Kamberská.

„Když jsem byla na mateřské, koupili jsme na dluh rozpadající se venkovskou chalupu a mým úkolem bylo uživit rodinu ze zbylých pár stovek měsíčně,“ vzpomíná s tím, že to byla ta nejlepší škola vaření. Přiměla ji totiž objevit široké možnosti úpravy brambor, cibule, česneku, bylinek nebo třeba ovesných vloček.

„Za jídlo pak neutratíte skoro nic. A když se k vám chystá návštěva, připravíte bramboráky a budete za hvězdu,“ přidává jeden z receptů, který zveřejnila na svém blogu.

Připravené na kvalitní pánvi s minimem nepřepáleného tuku a doplněné rajčaty vypěstovanými třeba za oknem nebo zelným salátem se podle nutriční terapeutky Apoleny Stellarové stanou vyváženým jídlem.

Návodem na úspornost a štěstí je podle Karolíny nebýt líný trávit v kuchyni čas. „Občas mi někdo řekne, že vaření je teď módní trend, ale pro něj je to ztráta času. Vždycky mě láká se zeptat, čím smysluplnějším ten čas tedy tráví? Učí zdarma chudé děti hrát na housle? Nebo sedí před televizí, pouští si 78. díl Vražd v Midsomeru? Každý ať si svobodně volí, jak bude trávit svůj čas – ale nikdo mi nevymluví, že vaření je jedna z nejsmysluplnějších činností na světě.“

Mýlil by se, kdo by předpokládal, že si trend úspornosti v kuchyni vymysleli šetrní Češi. Zadáme-li do vyhledávače Google spojení economical cooking (anglický ekvivalent pojmu úsporné nebo ekonomické vaření), zobrazí se okolo 150 milionů odkazů. Podle autorky kuchařských knih Jitky Rákosníkové odstartoval tento fenomén na Západě už s novým tisíciletím.

„Nedávno jsem měla v ruce několik zahraničních kulinárních časopisů a všechny pojednávaly o úsporném vaření a recyklaci potravin,“ podotýká autorka nově vydané Recyklované kuchařky.

Inspirací k jejímu sepsání byly vystudované historičce a hispanistce Jitce Rákosníkové mimo jiné kulinární návštěvy Francie, Itálie či Španělska.

Zatímco pan Cuketka se v rámci svého vaření zaměřil především na to, aby uvařil za pár korun ze základních surovin, Jitka Rákosníková jde na šetření odjinud.

Jejím krédem je „hlavně nic nevyhodit“. Ve své Recyklované kuchařce přináší úsporné tipy a rady čtenářům, jak zužitkovat suroviny do posledního kousku.

„Podívejme se třeba na možnosti obyčejné kapusty. Hrát si s ní můžete donekonečna. Skvělá je dušená a ochucená tymiánem nebo saturejkou, ať už samotná, nebo spolu s další zeleninou či masem. Hodí se na závitky nebo jako součást náplně v poslední době stále oblíbenějších slaných koláčů. Srdíčko přidáte do salátu nebo mu dopřejete speciální, delikátní úpravu. Stačí ho krátce povařit a podávat s máslem a opečenou strouhankou.“

Podstatné je uvědomit si vlastnosti a možnosti jednotlivých surovin, ať už těch čerstvých, nebo prošlých tepelnou úpravou.

„Dobře se recyklují třeba brambory. Zapékat nebo opékat na pánvi je můžete na mnoho způsobů, uplatní se i jako součást těst,“ radí Jitka Rákosníková, která získala kuchařské dovednosti a povědomí o vlastnostech surovin od svých babiček. Spotřebovat dokázaly vše, co zahrada a hospodářství přinášejí.

Zásadní je připravit recyklované jídlo tak, aby vypadalo lákavě. „Pohrát si s konzistencí a texturou, aby pokrm nepůsobil jako beztvará kaše. Dát si záležet na způsobu krájení nebo strouhání. Pěkně vypadají třeba plátky mrkve připravené škrabkou na brambory,“ dodává tipy Jitka Rákosníková.

Do rizota uvařeného k večeři z přílohové rýže od oběda je podle ní možné přidat i to, co ve většině domácností končí v odpadkovém koši, třeba nať z ředkviček či mrkve.

Z obou jmenovaných lze navíc připravit chutné pesto – stačí rozmixovat s olivovým olejem, ořechy a česnekem, a je ideální doplněk nejen k těstovinám na světě. Křehké, nepovadlé listy ředkviček se dají přidat do salátu nebo zpracovat podobně jako listy špenátu.

„Radost z neplýtvání by se ale neměla zvrhnout do obsesivní snahy spotřebovat každý lupen. Nejdůležitější je neplýtvat masem a mléčnými výrobky, jejichž produkce je nesrovnatelně náročnější. Natě ze zeleniny mají navíc nízkou nutriční hodnotu, našemu tělu zase tolik vitaminů a minerálů neposkytnou,“ promlouvá z Cuketky jeho lékařské já.

Může se vám hodit na Zboží.cz: