Článek
Co si máme pod pojmem velikonoční půst představit? „Největším omylem, se kterým se setkáváme v praxi, je představa, že půst rovná se hladovění,“ říká lékař Martin Matoulek. Dodává, že často pak lidé považují pondělní hladovění (po neděli) za analogii půstu. Snaží se pít jen vodu a kompenzovat vše, co během neděle, resp. víkendu, snědli. To ale vede k rychlé adaptaci a pozvolnému vzestupu váhy.
Půst může být spíše chápán jako určitá forma odlehčení gastrointestinálního traktu (sníží se i energie nutná na zpracování potravin, které pozřeme), to umožní dobrou práci mozku, vyšší výkonnost při duševní práci, tvrdí lékař. Důrazně však upozorňuje, že energie ve formě sacharidů je nutná. Proto doporučuje zařazovat tzv. odlehčovací dny (kdy se jí převážně ovoce, zelenina), které však rozhodně nejsou hladovění.
„Vyšší obsah vlákniny v těchto dnech má mnoho pozitivních účinků, například na peristaltiku střev, a často pouze v těchto dnech se nám tak daří konzumovat doporučovaných 500 gramů ovoce nebo zeleniny,“ říká Martin Matoulek.
Lidé, kteří se léčí, by s půstem měli nakládat opatrně
Lidé s různými onemocněními, jako například diabetici na inzulínu, musí být ale v případě půstu v jakémkoli pojetí velice opatrní. Lékař totiž upozorňuje, že prudká změna stravy může vést k velkým výkyvům hladiny cukru.
Stejně tak u lidí léčených Warfarinem, kteří náhle začnou jíst velké množství zeleniny, může dojít k prudké změně srážlivosti krve. „Pokud tedy chceme do svých zvyků zavést křesťanské tradice i ve stravování, vždy bychom se měli poradit se svým lékařem, a to zejména pokud trpíme nějakými nemocemi,“ zdůrazňuje Martin Matoulek.
Velikonoční svátky
Křesťané se na Velikonoce připravují již čtyřicet dní předem. Tato doba se nazývá tzv. dobou postní. Začíná Popeleční středou (letos 9. března) a končí na Zelený čtvrtek večer před mší na památku Večeře Páně.
Proč byla zvolena číslovka 40? 40 dní trvala potopa, stejný počet dnů trval Mojžíšovi či Eliášovi výstup na horu Sinai, 40 let putoval izraelský lid pouští, 40 dní se pokoušený Ježíš zdržoval na poušti – vždy to byl časový úsek zkoušky, přechodu zápasu, přípravy, pokání.
Půst v jídle se měl původně dodržovat každý den, vyjma neděle. Dnes už se má přísný půst (tedy střídmost v jídle bez masa) držet jen na Popeleční středu a Velký pátek.
Jakékoli změny je třeba navozovat pozvolna, a tak jako zdraví prospěšné a vhodné se nejvíce jeví „…zdrženlivost od masa a újmy v jídle každý den, vyjímajíc neděli“, ale s tím, že ani v neděli bychom se neměli přejídat,“ dodává.
