Článek
V posledních týdnech otřásá vážností panovnického rodu korupční aféra, do níž se namočil králův zeť a manžel Cristiny, Iňaki Urdangarín (44). Tchán mu kdysi propůjčil titul vévody z Palmy de Mallorca. Nyní ale Urdangarín, někdejší hráč národního házenkářského týmu, čelí podezření, že zpronevěřil asi milión eur z fondů nadace Noos, když stál v jejím čele.
Regionální vlády Baleárských ostrovů a Valencie přispěly z veřejných peněz nadaci čtyřmi milióny eur na pořádání kongresů o sportu a turistice, které se později ukázaly být silně předražené. Část sumy, která navíc byla poskytnuta bez výběrového řízení, prý skončila v daňových rájích, na kontech soukromých firem Urdangarína a jeho partnera Diega Torrese, který už čelí oficiálnímu obvinění. Stejný úděl pravděpodobně čeká i králova zetě, jenž má jít před vyšetřujícího soudce.
Zeť už nesmí na recepce
Nepravosti se měly odehrát v letech 2004 až 2006. Královská rodina o nich podle všeho už tehdy věděla a snažila se je zřejmě zahladit. Když se objevily první náznaky podezření, vyvinul Juan Carlos na manžela Cristiny tichý nátlak, aby se z čela nadace stáhnul a našel si práci v zahraničí.
Urdangarín, byť veškerá nařčení popírá, si vzal tchánovu radu k srdci a v roce 2009 se i s Cristinou a všemi čtyřmi dětmi odstěhoval do Washingtonu, kde si jej jako poradce najala společnost Telefónica.
Tím ale zdaleka vše neskončilo. Osudnými se Urdangarínovi staly rozsáhlé korupční praktiky jeho bývalého obchodního partnera a někdejšího šéfa vlády Baleárských ostrovů Jaumeho Matase, při jejichž rozplétání kriminalisté rozkryli i hloubku finančních machinací kolem nadace Noos.
Skandál Matase, kterému už státní zástupce navrhnul osm a půl let vězení, je natolik závažný, že bahno korupce nemohlo neulpět i na Urdangarínovi. Když jej koncem loňského roku začala propírat média, královský palác se nejprve zdráhal věc komentovat.
Tlak se ale stupňoval a Juanu Carlosovi nezbylo nic jiného, než veřejně připustit, že zeťovo chování „nebylo příkladné“. Ve vánočním proslovu pak ve zjevné narážce na Urdangarínovu kauzu dodal, že „před zákonem jsou si všichni rovni“.
Kriminalisté na základě soudního příkazu prohledali kancelář nadace Noos v Barceloně a zajistili 14 kartonů s dokumentací. Její výpovědní hodnota je natolik silná, že vznesení obvinění manželovi Cristiny je prý jen otázkou času.
Juan Carlos se poškození pověsti panovnické rodiny snažil minimalizovat i tím, že vyloučil Urdangarína ze všech oficialit královského paláce. Své rozhodnutí vztáhnul i na Cristinu, byť ona sama podle vyšetřovatelů stojí mimo jakékoli podezření, že by se na údajné zpronevěře měla podílet.
Další šrám, Elena se rozvedla
Už dávno se protokolárních akcí španělského panovníka nezúčastňuje další jeho, dnes již bývalý, zeť Jaime de Marichalar (48). Důvod je ale jiný než u Urdangarína - rozvod. Bankéř Marichalar přestal být manželem Eleny začátkem loňského roku po delší době odloučení a vzájemné dohodě.
Jejich rozchod nikoho nepřekvapil, protože už dva roky předtím královský palác oznámil, že Elena a Jaime se „na přechodnou dobu odloučili“. O důvodech rozchodu či podrobnostech pozdějšího rozvodu nepadlo ani slovo, s ohledem na jejich dvě nezletilé děti.
Královská rodina tím utrpěla šrám, protože rozvody jsou na španělském dvoře velmi neobvyklé. Dějiny zaznamenaly předtím jen dva případy, a to z doby, kdy Španělsko nebylo monarchií. Ve 30. resp. 40. letech se nechali rozvést dva synové krále Alfonse XIII., dědečka Juana Carlose. V roce 1931 po nástupu republikánů se uchýlili do exilu.
Král Carlos společně s královnou Sofií nasadili všechny páky, aby svazek Eleny a Jaimeho zachránili, avšak marně. Napětí v jejich vztahu bylo příliš silné. Od doby oznámení odluky byli Elena a Jaime viděni spolu na veřejnosti jen jednou, na prvním přijímání jejich dcery Victorie Federiky, a i tam byl vzájemný chlad viditelný.
Situaci navíc komplikoval Jaimeho zdravotní stav. Po záchvatech mozkové mrtvice v letech 2001 a 2002, kdy ochrnul na polovinu těla, působil sklíčeným dojmem a musel se podrobit zdlouhavé rehabilitaci.
Elena, vévodkyně z Luga, se po odluce odstěhovala s oběma dětmi a s ještě větším elánem se pustila do podpory vzdělávacích a kulturních projektů, kterým se i předtím věnovala. Zasazuje se o zájmy španělských paralympioniků, kterým dodává elán svou osobní účastí na paralympiádách.
Kolik vydá Sofie za kadeřníka?
Největší radost může mít Juan Carlos z Felipeho a jeho manželky, bývalé televizní moderátorky Letizie (39), která se stala neoficiální hvězdou královské rodiny. Španělé v ní už vidí budoucí královnu. Rozpaky mnohých kritiků, kterým vadilo, že se Letizia provdala za Felipeho jako rozvedená žena a mohla tak prý ohrozit vážnost monarchie, jsou pryč.
Na Felipeho Španělé pohlížejí jako na důstojného králova nástupce. Kdy se jím stane, se ale nikdo neodvažuje odhadovat. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Juan Carlos předal žezlo synovi, i když král své veřejné aktivity kvůli zdravotním problémům v posledních letech viditelně omezil. „Abdikovat? Nikdy! Krále může do důchodu poslat jen smrt,“ nechala se slyšet královna Sofie s tím, že ani Felipe jako následník trůnu „není netrpělivý“.
Média spočítala, že monarchie vyjde každého Španěla na pouhých 18 eurocentů ročně, což je méně než mnohý zvolený prezident.
Juan Carlos nicméně podniká kroky k tomu, aby syn jednou převzal instituci monarchie v co nejlepším stavu. Koncem loňského roku se pod tlakem Urdangarínovy aféry i dluhové krize Španělska pokusil dodat větší transparentnost královské pokladně, když poprvé v historii částečně rozklíčoval, jak využívá 8,2 miliónu eur (210 mil. Kč), které jeho úřadu náleží ze státního rozpočtu.
Španělé se tak dověděli, že králův roční „plat“ činí necelých 293 tisíc eur, zatímco následníkovi trůnu náleží zhruba polovina. Média spočítala, že monarchie vyjde každého Španěla na pouhých 18 eurocentů ročně, což je méně než mnohý zvolený prezident.
Do všech podrobností ale přehled výdajů královské rodiny nejde.
„Rozhodně nebudeme zveřejňovat, kolik vydává královna Sofie na kadeřníka,“ proslechlo se z paláce Zarzuela.
Kritici monarchie vzápětí stačili poznamenat, že některé výdaje panovnické rodiny, například zahraniční cesty, jsou hrazeny z jiných rozpočtových položek. A informace o majetku krále, který se odhaduje na miliardy eur, i o tom, jak tento majetek roste, zůstávají důvěrné.