Všichni budou tančit

Za Rakouska-Uherska byly taneční kurzy masovou záležitostí, což se udrželo u nás a na Slovensku. "A ještě na severu Rakouska a na jihu Polska," dodává učitelka tance Blanka Vášová, která vyučuje v Praze a ve Středočeském kraji.

Mylný názor, že byly taneční povinné, majitelka taneční školy vyvrací: "Nebyly. Nicméně do tanečních chodilo devadesát procent studentů středních škol i učilišť. Dámy byly obvykle ve druhém ročníku a pánové ve třetím. Po roce 1989 snad polovina zájemců odpadla. Naštěstí je dnes opět o taneční kursy zájem. Teď na podzim je to díky televizním soutěžím přímo hit. Přicházejí lidé všech generací a u mládeže zájem zvolna dosahuje předrevolučního stavu."

Říká se, že taneční jsou vstup do společnosti, a Blanka Vášová to potvrzuje: "Mladé dámy se naučí chodit na podpatku, pánové správnému chování k dívce. Když pak jdou na skutečný ples, neutrhnou si ostudu. Absolvent školy musí třeba vzít do tance šéfovou, nebo manželku, a očekává se, že to zvládne. A navíc se v kurzech neučí jen tanci, ale také společenskému chování. Tyto znalosti ke všeobecnému vzdělání patří."

"Někdy mám pocit, že těžší než naučit mladé adepty tance správnému vystupování je, aby toto umění ovládli jejich rodiče. Přivedou potomky, ať je mistr naučí tančit, a tím to pro ně končí. Jenže někdy je třeba nenápadně začít vychovávat především rodiče. Třeba maminky, které si k černému kostýmku vezmou bílé ponožky," vybavuje si jeden nešvar taneční mistrová.

Na můj dotaz, co nezvládají tatínci, reaguje: "Když přijdou jako doprovod bez kravaty, půjčíme jim jednu,erární, ale mají-li na sobě džínsy, nepustíme je do sálu a musejí se jít domů převléct." Také se prý stává, že si některá maminka uprostřed výuky rozbalí brambůrky. "Já se tady neučím, já jsem tu jen jako divák, diví se, když vidí můj nesouhlas," pokračuje učitelka a dodává: "A když si některá z maminek sedne s nohama od sebe, uvědomím si, že společenská výchova, která je součástí tanečních lekcí, může být užitečná i rodičům."

V každé hodině se tak kromě tanečních kroků frekventanti a rodiče dozvědí něco nového z pravidel společenského vystupování. "Pětiminutové společenské okénko začíná žvýkačkou v puse, podáním ruky, chováním u šatny a vstupem do dveří," vysvětluje Blanka Vášová. "Před Vánocemi a s blížící se prodlouženou jsou všichni takzvaně v obraze."

Zároveň s tím, jak si frekventanti kurzů osvojují vše, co patří k dobrému chování, získávají jistotu i na tanečním parketu. A nejen oni. Mnozí rodiče přiznávají, že s nimi děti doma trénují, aby to na prodloužené zvládli. To proto, že součástí prodloužené je i tanec s rodiči a také tanec obecenstva. Tátové a mámy si nakonec nechtějí před dětmi zadat.

Základem je asi dvanáct tanců. Patří k nim třeba waltz, oblíbený hlavně rodiči, valčík, foxtrot, polka, mazurka, blues.

Z latinskoamerických tanců jsou to mimo jiné chacha, jive - tance, které se líbí mládeži - a také rumba. "Já učím i paso doble," zdůraznila Blanka Vášová.

Je to tanec atraktivní i pro diváky, a u nás ho v základních i mírně pokročilých tanečních učí jen málo mistrů. Kupříkladu samba se vyučuje buď až po Vánocích, nebo spíš v pokračovacích kurzech.

Strach dívek, že nebudou mít s kým tančit, je podle učitelky Vášové zbytečný. "Vesměs přijímáme do kurzů stejný počet dívek i chlapců. A pak, na kukačku chodí spousta absolventů, takže vždycky se páry utvoří. Ať se nikdo nebojí, tančit budou všichni," vzkazuje paní Blanka.

"Praha je levnější pro kluky, což mimo hlavní město neplatí," říká paní Vášová, která učí kromě Prahy také v Hořovicích, kde vyjde 15 večerů na 1390 Kč, a ve Strančicích. Tam zaplatí jedna osoba za 13 večerů 1650 Kč.

V Praze stojí 20 lekcí bez prodloužené dívku 3500 Kč a více, chlapce od 1100 Kč. Prodloužená vyjde mimo Prahu 80 až 90 Kč, v Praze od 120 Kč.

Druhou skupinou, která přichází do tanečních, jsou páry středního věku. Společný koníček je zábavný a hlavně jim zpestří vztah. "Především pánové střední generace dokážou být velmi pyšní na zvládnutí nového tance," říká s úsměvem paní Vášová. Kdo už umí, rád se předvede. Sem tam se najde příležitost vyrazit si za společenským tancem. V Praze třeba každé první pondělí v měsíci v Kulturním domě Barikádníků od 19 do 23 hod., vstupné 125 Kč. Nebo každou středu v Michelském dvoře v Taneční kavárně pro Cátníky a Sátníky, vstup zdarma. V Plzni v hotelu Continental každý pátek a sobotu v Hudebním klubu, vstupné 20 Kč. V hotelové restauraci Eugenie každou neděli od 15 do 18 hodin a jednou za čtrnáct dní v úterý od 18 do 22 hodin, vstupné 30 Kč. V Ostravě v restauraci Sangria od 19 do 23 hodin, vstupné žádné.

Zájemců i nabídek přibývá a učitelé tance mají opravdové žně. Stále oblíbenější je např. Wedding Dance (Svatební tanec). O co jde? "Snoubenci si přinesou skladbu a já s nimi nacvičím malé představení," vysvětluje učitelka. Přicházejí prý také páry, které se chtějí naučit tančit jen pro určitou příležitost. "Třeba na Ples v opeře ve Vídni. Tato movitější klientela dává přednost výuce ve vlastních prostorách, jako jsou haly či velké obývací pokoje."