Vévodkyně z Alby vyměnila miliardy za ženicha

Vévodkyně ztratila hlavu pro obyčejného úředníka, o 25 let mladšího elegána Alfonsa Díeze. S Díezem, státním zaměstnancem v oboru sociálního zabezpečení, se poprvé setkala už v osmdesátých letech. Jiskra ale přeskočila až před třemi lety, kdy se náhodou potkali v kině.

„Alfonso se zamiloval první, já až pak,“ zdůrazňuje dvojnásobná vdova. Zpočátku nad jejich vztahem všichni mávali rukou jako nad stařeckým vrtochem. Když se ale provalilo, že do toho vévodkyně „chce praštit“ potřetí, telefonoval jí dokonce sám král Juan Carlos a od sňatku ji odrazoval.

Jindy rozhodná aristokratka se protentokrát nechala zviklat a vydala prohlášení, že její vztah s Díezem „je založen na dlouholetém přátelství a svatba se nechystá“. Nakonec ale jak veřejné, tak královo mínění hodila za hlavu a do třetího manželství skočila rovnýma nohama.

Tu se teprve doma strhla bouře. Vztahu totiž házela klacky pod nohy šestice vévodkyniných dětí v obavě, že matka se chce vdát za pouhého „zlatokopa“. Cayetana de Alba ale svého nastávajícího před výpady, že mu jde jen o majetek, neochvějně bránila. „Alfonso nic nechce. Všechno, o co stojí, jsem já,“ prohlásila tvrdošíjně.

Nakonec se rozhodla jít na to od lesa. Na ratolesti přepsala většinu majetku, jehož celková hodnota se odhaduje na 600 miliónů až 3,5 miliardy eur (14,8 až 86 mld. Kč). Každému ze svých šesti dětí i osmi vnoučat například věnovala po jednom paláci i podíl na rozsáhlých pozemcích, které v zemi vlastní.

Díez se také písemně zřekl jakýchkoli nároků na její bohatství. „Majetek jsem rozdělila, protože jsem sama chtěla. Nikdo mě nenutil. Stejně ale všechno zůstává v mých rukou, dokud jsem naživu,“ vysvětlila.

Zlá krev se ale nezklidnila ani pak. Jen pár dní před obřadem se vévodkyně musela veřejně omluvit poté, co jí ruply nervy a v přímém televizním přenosu označila svoji snachu za „zlou a chamtivou lhářku“. Na svatbu, která se konala v úzkém kruhu rodiny a přátel, se pak nedostavily dvě z jejích šesti dětí. Vévodkyně si z toho ale nedělala těžkou hlavu, v průběhu tanečního reje odhodila střevíce a svatebčanům předvedla flamenco. Ostatně - má i podporu veřejnosti. Na cestě z obřadu ji provázely nadšené davy obdivovatelů. I přes odpor dětí proto trvá na svém: „Nejsem člověk, který by se nechal někým ovlivňovat. Mám své vlastní nápady a ty se snažím přeměnit ve skutečnost,“ tvrdí.

Pravda je, že z kontroverzních rozhodnutí neměla nikdy strach. Pobouření vyvolala už v roce 1978, kdy se podruhé vdala. Jejím manželem se stal bývalý jezuitský kněz a levoboček, což v katolickém Španělsku sedmdesátých let způsobilo poprask. Nakonec spolu ale vydrželi celých 23 let až do jeho smrti.

Šokuje také svým nedávno vydaným životopisem, ve kterém nebývale otevřeně popisuje své životní lásky a sama sebe označuje za femme fatale a lamačku srdcí. „Mezi muži, kteří mě kdy zajímali, nebyl žádný, jenž by mi odolal,“ napsala sebevědomě.