Václav Noid Bárta: Pěti let s Lucií nelituji

Je to majetnický hajzlík, který Carmen vlastní. Je to vrhač nožů. Myslí si, že mu patří všechno, ale brzy se mu věci vymknou z rukou.

Ale ne, zase takový hajzlík nejsem! (směje se)

Mám teď smůlu. Hraju hajzlíka, a ještě si to o mně mnozí myslí. Z toho, že za viníka rozchodu spousta lidí označuje mě, jsem už tak znechucený a naštvaný, že už mi to začíná být jedno. Zprvu jsem se snažil obhájit, ale nepomohlo mi to. Pravda to ale není.

Že jsme se rozešli už před třemi měsíci, v červenci. Že bydlím v Uhříněvsi v domě své matky. Že to nebylo kvůli žádné ženské. A i kdybych teď nějakou milenku měl, byla by to v době, kdy jsme už s Luckou nebydleli, moje věc.

.: Zleva R.Jícha(José), V.N.Bárta(Garcia) a L.Bílá(Carmen)foto: Právo/Foto archiv

Určitě ne. Jsme s Luckou oba citliví lidi a s takovými věcmi bychom nehazardovali, to je blbost. To se s láskou nedělá.

Zatím jde o rozchod, protože na Carmen bylo strašně práce. Od rána do večera jsme zkoušeli v divadle. Teď po premiéře to není o moc lepší. Shánět nějaké papíry a běžet za právníkem, na to fakt není čas.

Ale ne, to jsem tím vůbec nechtěl říct. Možná že právník ani nebude třeba, protože máme všechno majetkově vyřešené. Máme předmanželskou smlouvu. Ještě jsem se nikdy nerozváděl, tak nevím, ale myslím, že bude stačit jeden podpis.

Opravdu není kam spěchat. Nehádáme se, nemáme žádnou Itálii, ani po sobě neházíme talíře. Když se s Lucií potkáme, dáme si pusu a obejmeme se. Takže je jedno, kdy se ten papír podepíše.

Myslím, že ne. Dostali jsme se do stadia, kdy to mezi námi není na odluku. Cítíme, že máme jít každý svou cestou. A u toho zůstat přátelé.

Rozhodně ano! Přátelé jsme snad ještě větší a máme se pořád hrozně rádi. Je to super. Myslím, že ani jeden z nás si nestěžuje.

To abych nemusel jet 20 kilometrů tam a zpátky z Uhříněvsi do Otvovic. Náš známý taxikář mi psa prostě dovezl. To byl opravdu jediný důvod.

Domov má u mě, ale kdykoli si ho Lucie či Filip budou chtít půjčit, není to problém.

:.Divoký vztah? Dnes už jen jako Carmen a Garcia v novém muzikálu, které uvádí Hudební divadlo Karlín. Foto: Michaela Feuereislová

Aby to tak nebylo, musely by nastat jiné okolnosti. Muselo by to být tak, že by si jeden z nás našel partnera a prasklo to na něj. To by pak asi všechno vypadalo jinak. Těžko bychom to zvládali. Ale nic takového se nestalo. Po rozumné domluvě to skutečně šlo v klidu.

Seděli jsme v Otvovicích u večeře. Udělal jsem biftek…

Běžně ne, zato skvěle. (smích)

Ne. Řekli jsme si, že by bylo lepší, kdybychom se rozvedli. Přece jen žijeme nějakou dobu vedle sebe jako bratr a sestra. Než abychom se dusili tím, že máme vůči sobě nějaké odpovědnosti jako partneři, bude asi lepší, když půjdeme od sebe. A dál zůstaneme přátelé.

Myslím, že není důležité, kdo to vyslovil jako první, protože jsme to cítili oba.

Myslím, že to nebyl ten důvod.

Myslím, že v tom hodně hraje roli naše pracovní vytížení. Pokud není Lucie na koncertě, já jsem zavřený ve studiu. Vídali jsme se tak dvě hodiny denně. Když o tom tak přemýšlím, myslím, že práce byla opravdu ten zásadní bod. Lidé se odcizí, když nemají čas si povídat o věcech, které se v budoucnu mohou ukázat jako problém.

Třeba právě o tom, že se asi začínáme navzájem vzdalovat.

Žádný volný čas nebyl. Za poslední rok jsme měli tři dny volna. Byli jsme v Chorvatsku, což byl den cesty tam, den pobytu, den cesty zpět. Lucka je extrémní dříč. Už v dobách muzikálu Božena Němcová zkoušela roli Carmen. Z koncertu přijede v neděli ve čtyři ráno a v pondělí dopoledne už má zkoušku v divadle. Bojím se, že zkolabuje. Ona je šílená. Je hrozně silná, ale přepíná se. To mě zlobí.

Na muzikálu Excalibur.

Přeskočila. Bylo to krásné.

Musím říct, že jo. Taky jsme se pokoušeli o miminko, a tím pádem nějaká práce šla stranou. Pak nám přibylo pracovních nabídek a roztočilo se to až moc.

Kdyby, kdyby. O tom se může dlouze diskutovat, a je to zbytečné.

:.Svatební den Lucie a Václava ve slunné Itálii ... Foto: Korzo

V pohodě. Chodí za námi do divadla na zkoušky. Dáváme si spolu limču a já se ho z legrace ptám, co ženský a tak. Těším se, až s ním zase pojedu příští rok na vodu, na pánskou jízdu. Filip je prostě kámoš. A vždycky bude.

Stoprocentně ne. To je jasné. Je to výborný kluk, proč bych o něj chtěl přicházet? Je to součást mého života, i když není můj.

Ano, právě proto, že neviděl žádnou Itálii či hádky. Nemá důvod se stresovat.

Nebyly zrovna nejlepší kámošky, to je pravda. Ale nikdy to nebylo ani tak, že by na sebe křičely. Když jsem šel za mámou, nezačala s větami typu: vidíš, já ti to říkala. Ptal jsme se, co mám dělat, sama rozvod zažila. A ona mi pořád dávala naději.

Nebyla z toho šťastná, vůbec. A brácha, kterému jsem to oznámil jako prvnímu, tak ten už vůbec ne. Všichni pomáhali. A nejen mně, ale nám oběma. I Lucčina rodina. I s nimi jsme si o všem otevřeně povídali. Žádné nepřátelství nikde nevzniklo. Jsem strašně rád, že když už rozchod, tak takhle. Dopadlo to nejlíp, jak mohlo.

V Uhříněvsi si už upravuju místnost, kam si ho přestěhuju. Není to nic složitého. Studio je dnes obrazovka a dvě bedny.

Ne, to je úplná blbost. Počítač seženete za dvacet tisíc, bedny taky. A pak pár programů. Navíc jsem si to koupil sám.

Myslím, že na svůj věk vydělávám slušně. Nevidím problém v tom, že bych byl Lucií dotován. Samozřejmě jsem nikdy nemohl mít víc peněz než Lucka, ale to má málokdo. Kdybych žil v normální rodině, tak by se moje žena měla úplně nádherně.

Ještě se moc necítím na něco nového. Mám hodně práce. Když něco přijde a budu cítit, že je to v pořádku, bránit se asi nebudu.

:.Ještě zamilovaný a velmi šťastný pár .....foto: KORZO

Chystáme se s Lucií natočit CD z muzikálu Božena Němcová. Lucii chci natočit její vlastní CD. A mám i své vlastní projekty, třeba se chystám na pokračování hudby ke Gorilím pohádkám pro děti.

Určitě. Lucka je nejlepší z branže a myslím, že i ona zjistila, že něco umím. Strašně si v hudbě vyhovujeme. Chystám taky hudbu k filmu Nelítostně, kde Lucie zpívá vokály. Máme toho opravdu hodně.

Jasně, určitě. Navíc rockerka s duší.

Přemýšlel jsem o tom a mně opravdu záleží na jejím štěstí. Aby byla v pořádku. K tomu patří i to, že si najde přítele. Ten u mě bude muset projít konkurzním řízením. Teprve pak řeknu ten jo, ten ne. Musí být na ni hlavně hodný a pak to bude v pořádku.

Nechtěli jsme nikoho zatěžovat, aby nevznikaly zbytečné komplikace. Ale pak vyšly v novinách fotky, na kterých jsem se objímal s kamarádkou (Jarmilou Tabačkovou, přítelkyní režiséra Renče -pozn. aut.) a dával jí pusu na přivítanou. Vznikly kolem toho spekulace, a tak už jsme se k tomu museli vyjádřit.

Nejsem jen rocker. Mám rád i vážnou hudbu. Ale i metal a rokenrol. Hudba jsou emoce a rock jich má v sobě hrozně moc. Někdy složím třeba metalovou písničku a pak hned symfonii. Tam jsou zase jiné emoce.

No jistě, vyrůstal jsem jen v hudbě. Když jsem se přestěhoval k Lucii, nebylo to jiné. Bez hudby bych nemohl žít. S touhle milenkou bych se v životě nechtěl rozejít.

Už ne. Přes léto se mi vybouralo dost kamarádů. Je to fakt nebezpečné. Taky jsem se už totiž naboural a teď se bojím. Takže chci motorku prodat.

:. Václav Noid Bárta při představení v divadlefoto: Právo/Foto archiv

Na rybách! Pouštím je ale nazpátek. Mám zásadu chyť a pusť. Vadí mi, když někdo chytí krásné velké kapry, kteří rostou zhruba dvacet let. S bratrem jim dokonce dezinfikujeme tu ranku, než je pustíme.

Dva roky jsem byl. Ale tím, že jsem cvičil thajský box, jsem maso potřeboval. Ale časem se k vegetariánství chci vrátit. Nechci způsobovat ničí smrt.

Ne, já je ani nejím. Dávám si řízek.

S mámou, babičkou, s bratrem a švagrovou, jejich holčičkou a třemi psy.

Úžasně. Bylo to krásné období mého života. Nemyslím kvůli hmotným statkům, ale kvůli pohodě a krásnému duševnímu zázemí, které mi dala. Kvůli hovorům s Luckou, řešení společných věcí. Hodně mě to posunulo dopředu.

Na celý život? Kdyby to bylo na rok, bylo by to stejně krásné a ani jeden bychom toho nelitovali.