Hlavní obsah

V zimních měsících trpí atopická pleť nejvíce

Novinky, Dana Sokolová

Lidí s atopickou dermatitidou neboli chronickým zánětlivým onemocněním pokožky neustále přibývá. Jejich pokožka je velmi suchá a olupuje se, což vede ke svědění, a tedy i ke škrábání. To ale vede jen k dalšímu podráždění pokožky a následně k dalšímu svědění. Stavy akutního vzplanutí se tak opakují stále dokola, což se negativně odráží i na psychické stránce jedinců.

Foto: Profimedia.cz

Za atopii může hned několik faktorů.

Článek

Za atopii může hned několik faktorů od dědičnosti, stravy, hormonální nerovnováhy po špatné životní prostředí a zimu. Podle nejnovějšího vědeckého objevu je za atopii kromě kožní bariéry spoluzodpovědný i tzv. mikrobiom – společenství mikroorganismů v našem těle, unikátní u každého z nás.

Mikrobiom a jeho tajemství

„Mikrobiom, dříve označován jako mikroflóra, je nový termín pro souhrn genů všech mikroorganismů v našem těle a je považován za 'druhý lidský genom', který je nepostradatelným členem lidského organismu a přitom zcela unikátní,” vysvětluje kožní lékařka MUDr. Sladjana Iličová z Prosanum Praha.

„Můžeme si jej představit jako všechny nepatogenní mikroorganismy v lidském těle, včetně bakterií, kvasinek, virů, protozoí nebo roztočů, které sídlí na pěti místech v těle – nosní sliznici, ústní dutině, kůži, gastrointestinálním a urogenitálním systému,” pokračuje lékařka a dodává: „Každý z nás má svůj unikátní mikrobiom. Na kůži samotné je známo více než 500 bakteriálních druhů, které mají kolem tří miliónů genů. Lidský genom přitom obsahuje jen 25 000 genů. Je tedy jasné, že lidský mikrobiom je mnohem univerzálnější a schopnější než genom.”

Předpokládá se, že kůže plodu v těle matky je sterilní. K osídlení kůže bakteriemi z těla matky dochází až při porodu, následně se bakterie dostávají i do plic a do zažívacího ústrojí. Novorozenec během prvních dnů života zažívá bakteriální invazi kontaktem s dalšími lidmi (počínaje otcem a sourozenci), až za několik týdnů nebo měsíců se mikrobiom stabilizuje z bakteriálního chaosu a začíná žít se svou vlastní rozmanitostí.

„Kůže plní funkci bariéry a brání náš organismus pomocí kyselého kožního pláště a dalších mechanismů před invazí a přemnožením patogenních bakterií. Pokud je tato bariéra z nějakého důvodu narušena, může docházet k zánětlivým poškozením, a to i ve formě atopie,” uzavírá lékařka.

Při řešení atopie je tak nutné vždy pohlížet na stabilizaci mikrobiomu a obnovení kožní bariéry, jež dokáže pozastavit akutní formu ekzému, stejně jako jí předcházet.

Zhoršení situace v zimě

To, zda se atopický ekzém projeví nebo se jeho projevy zhorší, závisí na souhře zevních a vnitřních vlivů, které obecně nazýváme provokačními faktory. „Jedním z nich je klima, tedy i mlha, chlad a smog, a to zejména v zimních měsících, které významně snižují regulační schopnost imunitního systému,“ vysvětluje MUDr. Milena Dědičová, lékařka Termálních lázní Velké Losiny, a dodává: „Ruku v ruce s ekzémy tak i mnohem častěji dochází k nachlazení a onemocnění dýchacích cest.”

Proto je tak důležitá komplexní péče o atopika. K lokálním přípravkům na ochranu kůže je tedy vhodné zvlhčovat vzduch a vyvarovat se znečištěného ovzduší. „Problémy může způsobovat i jemný prach, oxidy dusíku, oxidy síry či další znečišťující látky v ovzduší, které dýchací cesty zatěžují a dráždí,” upozorňuje Dědičová.

Negativní vliv na psychiku

Jelikož kůže svědí nejčastěji v noci, řada ekzematiků trpí narušeným spánkem, což se odráží zejména na jejich denní aktivitě a náladovosti. Dost špatně vnímají nemocní i reakce okolí na jejich problémy.

Není výjimečné, že zejména u dětí se v důsledku toho objevují problémy ve škole, ale také psychické problémy jako koktání či stres, a to vlivem posměšných reakcí spolužáků.

Jak pečovat o pokožku ekzematika

V první řadě se jedná o dostatečné promaštění pokožky, a to nejlépe prostředky, které dokážou stabilizovat kožní mikrobiom a obnovit kožní bariéru.

Dále je dobré pokožku každý den jemně čistit bez zbytečného tření a zcela se vyhnout mýdlům a čisticím přípravkům. Koupat se ve vodě o teplotě 32 až 34 °C a vysušovat pokožku přikládáním, nikoli třením ručníku. A okamžitě po umytí pokožku hydratovat.

Foto: archív firem

Zleva: 1. La Roche-Posay Lipikar AP+ balzám proti podráždení a svědení pokožky (Lipid-Replenishing Body Balm)

Jak dále problémům předcházet
V místnostech je nejlepší udržovat teplotu kolem dvaceti stupňů Celsia.
Správné oblečení. To by mělo být pohodlné, vzdušné, z hladkých tkanin odvádějících pot. Nejsou dobré hrubé švy, je třeba odstraňovat vnitřní nášivky i cedulky. Děti s kožními alergiemi by neměly nosit oblečení z vlny a dalších materiálů, které jsou hrubé a mají vlas.
Odstranění lapačů prachu, jako jsou koberce, čalouněný nábytek a závěsy.
Prach je třeba utírat na vlhko.
Matrace by měly být molitanové, přikrývky i polštáře by měly být z dutého vlákna a prostěradla často měněná.
Koupelny a kuchyně je dobré často větrat a mokré prádlo nesušit v bytě.
Dobré je vzdát se domácích zvířat, což je pro většinu rodin úplně to nejtěžší.

Ozdravné pobyty

Dříve byly u takto nemocných dětí pravidlem preventivní ozdravné pobyty. „Mělo to svůj smysl. Podhorské mírně dráždivé klima s nadmořskou výškou 400–8000 metrů s teplotami nepřesahujícími v létě většinou 17 až 18 stupňů Celsia, vyšším obsahem negativně nabitých částic v ovzduší a vyšší čistotou vzduchu bez prašných částic a alergenů působí na dermorespirační nemoci skutečně příznivě,“ potvrzuje MUDr. Milena Dědičová.

„Mezi taková místa patří Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně a Termální lázně Velké Losiny. Pobyt v lázních umožňuje přetnout začarovaný kruh, ve kterém žije ekzematik, přeladit organismus, zapojit jeho regulační mechanismy a naladit sebeúzdravné procesy i po psychické stránce,“ dodává.

Při léčbě ekzémů se osvědčily i obklady a koupele v sirné minerální vodě. „Síra ovlivňuje funkci kůže, podkoží a sliznice respiračního traktu. Jednou ze základních balneologických procedur je proto pravidelný pohyb formou plavání s využitím účinku sirné vody na kůži a dýchací cesty.”

Dále pomáhají koupele škrobové, s přísadou ovesných vloček nebo s příměsí konopného oleje či soli a bylin.

„V některých případech pomáhají i již dávno používané koupele v dubové kůře a při aktivaci ekzému i ichtyolové. V případě malého atopika s častými infekty dýchacích cest je dobré procedury kombinovat i s pravidelnou inhalací Vincentky, výplachu nosu a dechovým cvičením.

Pohyb na čistém vzduchu pak svědčí úplně každému dítěti.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám