Článek
Ekonomové tento druh chování označují termínem peněžní iluze. Vědci však zatím nepřinesli dostatečné psychologické vysvětlení, proč tato teorie funguje.
Němečtí specialisté pod vedením Armina Falka z Bonnské univerzity podrobili 18 dobrovolníků sérii testů, které se zaměřily na to, jak se liší jejich rozhodování o nákupu v závislosti na rozdílných příjmech a cenách produktů.
Pocit odměny
Nejprve vědci stanovili dvě úrovně příjmů, přičemž jedna byla o 50 procent vyšší než ta druhá. Lidé s více penězi ale také měli v katalogu o 50 procent vyšší ceny zboží.
Pak dobrovolníkům souběžně skenovali mozek, aby změřili úroveň aktivity v jeho přední části zvané ventromediální prefrontální kůra, která je spojená s pocitem odměny.
Experti tak zjistili, že jedinci s vyšším příjmem měli při utrácení peněz tento pocit intenzivnější, ačkoli jejich skutečná kupní síla byla stejná jako u dobrovolníků s nižším platem.
"Tento výsledek znamená, že aktivace odměny obecně roste s příjmem, ale byla výrazně vyšší v situacích, když nominální příjem a ceny byly vyšší o 50 procent. To podporuje hypotézu, že činnost ventromediální prefrontální kůry se týká peněžní iluze," vysvětlil Falk, který s kolegy studii zveřejnil v aktuálním vydání odborného magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.
"Ekonomové jsou tradičně skeptičtí v názoru na peněžní iluzi, ale poslední behaviorální důkaz tento pohled zpochybňuje," dodal Falk.