Hlavní obsah

Upravené selfie jako ideál aneb Jak se mění trendy ve vnímání krásy

Novinky, bok

Selfie dnes již patří k životu většiny z nás. Bohužel s realitou má často málo společného. Za pomoci různých filtrů a aplikací si totiž svůj autoportrét mnozí dolaďují k dokonalosti - vymažou vrásky, kruhy pod očima, zúží obličej, zvětší rty, vybělí zuby, změní barvu očí apod. Někteří z nich jsou pak s výsledkem natolik spokojení, že se chtějí nechat změnit přesně podle nich. Ordinace plastických chirurgů tak rozhodně nezejí prázdnotou.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Fenomén, kdy se lidé nechávají chirurgicky upravovat podle vlastních upravených fotografií, jež mnozí odborníci označují i jako duševní onemocnění, už dokonce dostal své vlastní označení – tzv. Snapchat dysmorfie (Snapchat – mobilní aplikace, ve které můžete upravovat a posílat fotky; dysmorfie – odchylka, deformita).

Za rychlý nárůst tohoto fenoménu totiž mohou právě aplikace typu Snapchat, Facetune a další, díky nimž mohou lidé rychle a snadno dosáhnout na vlastní vzhledovou dokonalost, která byla dříve viditelná převážně jen v časopisech.

„Jednoduchá aplikace vám může zjemnit pleť, vybělit zuby, zvětšit oči a rty. Pak už stačí jen sdílet to na sociálních sítích a komentáře a pochvaly se jen hrnou,” upozorňuje pro server Independent doktorka Neelam Vashiová, ředitelka Kosmetického a laserového centra na univerzitě v americkém Bostonu.

Lidé tak již nechodí za plastickými chirurgy s obrázky celebrit, ale právě se svými vlastními upravenými selfie.

Změna ve vnímání krásy

Upravené fotografie tak doslova zaplavují sociální média, což má bohužel vliv i na reálné vnímání krásy. U citlivějších jedinců pak mohou takové fotografie a touha po dokonalosti přerůst až v poruchu vnímání vlastního těla (BDD – body dysmorphic disorder), uvádí lékař Tijion Esho, který se zabývá menšími kosmetickými procedurami.

BDD je hodnocena jako mentální onemocnění a je poměrně častá – postihuje jednoho člověka z padesáti. Podle odborníků se dá navíc očekávat ještě rapidnější nárůst, jelikož současná mladá generace je výrazně ovlivněna tím, co vidí právě na sociálních sítích.

„Díky sociálním platformám můžeme denně vidět své vlastní i cizí fotky, což nás činí více kritickými vůči své osobě. Pokud pacienti použijí fotografii celebrity nebo svou vlastní upravenou jen jako předlohu k nějaké možné změně, není to tak hrozné. Nebezpečí nastává ve chvíli, pokud se pacient s danou podobou zcela ztotožní, případně vyžaduje-li vzhled do detailu stejný jako na fotografii,” dodává Esho.

„Upravovaná selfie mají za následek, že lidé ztrácejí kontakt s realitou. Nebezpečné je to především u teenagerů. Je třeba, aby si poskytovatelé takových služeb uvědomili, jaký dopad mají sociální sítě na vnímání vlastního těla,” dodává Vashiová.

Studie z roku 2015, provedená Britským národním statistickým úřadem, zjistila, že více než čtvrtina mladistvých, kteří tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně, má problémy s duševním zdravím.

Související témata:

Výběr článků

Načítám