To nejhorší, co si můžete obout – žabky, baleríny či vysoké podpatky

Nebezpečnost ultratenkých a velmi vysokých jehel, na kterých se necítí úplně každá žena jako doma, je logická. Kdo chce, ať si kvůli kráse obětuje své pohodlí, ale ke zdraví by se mělo přistupovat zodpovědněji. Bohužel podpatky se vyrábějí stále vyšší a vyšší...

Hrozí kvůli nim jak podvrtnutí kotníku, tak nástup chronické bolesti. Podvrtnutí se nejčastěji vyskytuje v podobě bočního výronu, vážná vymknutí mohou vést k přetržení vazů či zlomenině, která může způsobit osteoartrózu.

Vysoké podpatky vytvářejí tlak na zadní stranu paty, kde se vytváří kostní výčnělek (bolestivá patní ostruha), díky kterému může dojít až k bursitidě neboli bolestivému zánětu tíhového váčku. Způsobuje ji přemáhání kloubů. Velmi častá je tvorba puchýřů, otoky a bolest Achillovy šlachy.

Pomoci může, pochopitelně včetně návštěvy lékaře, ledování, ortézy a vycpávky bot sloužící jako „chránič” paty, který uleví od bolesti. Nicméně ze všeho nejdůležitější je vyměnit obuv, dojde-li na takové potíže – a u extrémně vysokých podpatků raději i tehdy, když na ně zatím nedochází. Zásadním problémem je totiž nepřirozené postavení nohou. Takové boty je nutí do polohy, která vyvíjí značný tlak i na vršek chodidla, tedy na nárt. Panuje riziko poškození kůstek (i drobných zlomenin) či nervů.

Podpatků se není nutné vzdát, ale neměly by být vyšší než pět centimetrů, do této výšky je poloha chodidla ještě relativně přirozená. Ani takové boty, byť sebehezčí a na pohled sebepohodlnější, není vhodné nosit denně.

Podpatky by rovněž měly být robustnější. Nejnebezpečnější jsou ty nejužší jehly, váha osoby se pak soustřeďuje na jediné místo, čili zakolísání je daleko pravděpodobnější. Na silnějších podpatcích je každá žena stabilnější, takže když už by se s nízkými nesmířila, tak ať to aspoň nejsou „špejle”.

Samostatnou kapitolou jsou balerínky. Server WebMD přirovnává pak pohyb v nich k chůzi na kartonu, klenba chodidla nedostává vůbec žádnou podporu, a může začít bolet. Následně hrozí problémy s koleny, kyčlemi nebo i se zády. Pokud si bez těchto botiček nedovedete představit plnohodnotný život, lze jako jistou formu ochrany doporučit ortopedické vložky. Uleví bolesti, stejně tak patní vycpávky.

Žabky nejsou samostatnou kapitolou, ale celým románem, jelikož poslední desetiletí je vidíme u poloviny populace pomalu i na zasněžených horských hřebenech. Před různými poraněními poskytují minimální ochranu, člověk je takto vlastně částečně bos. Diabetici by je vůbec neměli nosit, jelikož drobná pořezání či pouhé odřeniny mohou vést k vážným komplikacím. Jinak platí stejná rizika jako u balerínek.

Častá chůze naboso nebo na takovýchto chatrných podrážkách může vést k zánětu povázky (plantární fasciitis) způsobující bolest paty. Plantární fascie je šlacha, která spojuje patu s prsty a podporuje svaly a klenbu chodidla. Tato šlacha se chůzí v nevhodné obuvi příliš napíná, může se i přetrhnout. Odpočinek poté poskytne jen dočasnou úlevu od bolesti paty.

Vhodné je chodit ve sportovnějších pantoflích s vyztuženou podrážkou, která chrání nohu a vytváří oporu pro klenbu chodidla. Tato obuv slouží k intenzivnímu tréninku správné chůze.

Sandály s platformou jsou pevné jak nohy postele. Pro lidskou nohu to není úplně nejšikovnější, jelikož taková obuv je tak pevná, že když se noha automaticky snaží určitým způsobem ohnout, bota jí to neumožní. V případě, že pata platformy je mnohem výše než špička, vyvíjí tlak na zánártní kůstky stejně jako standardní boty na vysokém podpatku.

Platforma není doporučována, ale příznivější je nižší a vytvarovaná více do roviny. Tím se sníží tlak na chodidla. Nicméně, svou tvrdostí stále zůstává překážkou přirozené chůze.

Špičaté boty jsou možná elegantní, ale nepříjemně stlačují přední část chodidla s prsty k sobě. Po nějakém čase to může způsobit bolest nervů, otlaky a puchýře – velmi časté jsou na palci, který se následkem toho nepřirozeně ohýbá, tudíž i snahou o silnější estetické vnímání lze docílit pravého opaku. Některé ženy dokonce mají modřiny pod nehty od trvalého tlaku.

Nesprávná obuv, ať už vysoký podpatek nebo snaha nasoukat nohu do malé a podivně tvarované botičky, může způsobit až deformaci prstů, což je velice nepříjemné. Občas je potřeba kvůli tomu podstoupit chirurgický zákrok. Proto doporučujeme nešpičaté boty, které mají od špičky sklon až za místem, kde začínají prsty u nohou. Dobré je vybrat si také boty s měkčím materiálem.

Stejně tak není v pořádku extravagantní obuv, kde hlavní zátěž připadá na bříška prstů. Vhodné jsou kožené boty typu lodiček, avšak pohodlnější, s vyztuženými pružnějšími podpatky a se sportovnějším nádechem. Prsty u nohou si budou libovat v příjemné posteli, nikoli ve svěrací kazajce.

Je pozoruhodné, že velká většina žen nosí příliš malou obuv. Především příliš úzkou, což ale může být chyba i nabídek v obchodě, neb to působí, že je šita na míru pouze útlým Asiatkám.

Následky jsou nepěkné – mozoly, puchýře, kuří oka, vbočený palec a další problémy. Neustálé tření může dráždit klouby v nohou a vést k artritidě.

Výzkum prováděný pro WebMD naznačuje, že také mnoho dětí nosí špatnou velikost boty. Ohrožuje je to do budoucna. Platí to samozřejmě i pro české prostředí.

Před nákupem nových bot byste si měli nechat změřit délku i šířku chodidla, jednorázové vyzkoušení bot většinou nepodá přesnou informaci, jak se v ní budeme cítit po delší chůzi. Neobvykle ploché nohy nebo vysoké oblouky mohou zvýšit riziko osteoartrózy. Včasná léčba a použití správné obuvi může pomoci, aby se zabránilo zbytečnému opotřebení kloubů.

Nové fitness trendy, tzv. minimalistické boty s cílem napodobit přirozený pocit a styl chůze naboso, se však jeví jako falešné. Nemají žádnou podporu pro chodidlo a netlumí nárazy, navíc uměle tvarované oddělené prsty zasahují do jejich normální polohy.