Článek
Psal se rok 1974. Ve Washingtonu rezignoval prezident Richard Nixon kvůli skandálu Watergate, v Evropě v té době švédská skupina ABBA se svým nesmrtelným hitem Waterloo převálcovala konkurenci v soutěži Eurovize. Pro Baina ale svět skončil. Přesto se na konci tunelu přece jen zcela nečekaně objevilo světlo naděje.
Počátkem 90. let se objevila nová metoda k určení pachatelů trestných činů - testy DNA. Analýza jejích vzorků z místa činu může zločince nezaměnitelně identifikovat.
Deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelkou genetické informace, která je pro každého specifická - jako otisky prstů. Jejím využitím v kriminalistice se zabývá genetická daktyloskopie.
Ti, kteří byli často před mnoha desetiletími odsouzeni k vysokým trestům nebo dokonce k trestu smrti a tvrdili, že jsou nevinní, mohli teď žádat o zpětné přezkoumání důkazů právě ve světle rozboru vzorků DNA. Jako každý nový postup si ale testy razily cestu jen pomalu - a to i proto, že nejsou zadarmo. Úřady ani v dnešní době nekývnou na každou žádost.
Bainovi advokáti celá léta marně žádali testy i obnovu procesu. Z vězení mezitím vycházeli lidé, kteří byli neprávem odsouzeni mnohem později než on. Nakonec se to ale podařilo. Ukázalo se, že nemá se znásilněním chlapce nic společného, a 17. prosince 2009 ho soud osvobodil. Po neuvěřitelných 35 letech!
292 úspěšných případů
Za tak dlouhou dobu se člověk narodí, vyroste, vychodí školy a může být rodičem řekněme desetiletých dětí. Rozsudek Bainovi doslova ukradl život - mezi oběťmi omylů americké justice je smutným rekordmanem.
K nim patří téměř tři stovky dalších. Například Paul Terry odsouzený v Illinois na 400 let vyšel na svobodu až po 26 letech, Thomas McGowan v Texasu po 23 letech, prokázat nevinu Johna Jerome Whitea trvalo 22 let a tak dále.
Vítězné gesto Thomase McGowana (na snímku uprostřed mezi svými advokáty) hovoří za vše - 16. dubna 2008 ho texaský soud na základě testů DNA propustil po 23 letech z vězení, kde si odpykával doživotní trest za znásilnění, které nespáchal.
Zvlášť dramatické jsou osudy neprávem odsouzených k smrti. Je ohromující, kolik jich bylo zproštěno viny kvůli novým důkazům. Nebo důkazům, které justice dříve odmítla. Ačkoli Joea D’Ambrosia z Ohia neosvobodil test DNA, je v Americe od roku 1973 již sto čtyřicátým, který unikl popravě. Čekal na ni dvacet let.
Z oněch 140 případů sehrála DNA klíčovou roli sedmnáctkrát. Nejnověji před čtyřmi lety v kauze Michaela Blaira v Texasu. Smrt dostal za údajnou vraždu sedmileté dívky v parku v září 1993. Už dříve byl trestán za sexuální delikt, ale usvědčen byl na základě pochybného očitého svědectví osob, které ho při osobní konfrontaci ani nepoznaly a přihlásily se, až když viděly jeho fotografii v novinách.
Podle specializovaného serveru InnocenceProject bylo zatím v USA (v 35 státech a Kolumbijském obvodu s metropolí Washingtonem) díky testům DNA zproštěno viny 292 odsouzených.
Žalobkyně: Zkoušky nejsou všechno
Profesor práv Chicagské univerzity Bernard Harcourt vystavil justici špatnou známku: „Faktem je, že dnešní systém našeho trestního soudnictví přežívá na vynucených přiznáních a silném donucení. Ze zproštění viny díky DNA jsme zatím viděli jen špičku ledovce. Jedná se o mizivé procento nespravedlivých rozsudků,“ prohlásil.
DNA jako důkaz viny či neviny má stoupence i odpůrce. Ze 194 zkoumaných případů, kdy testy vyloučily konkrétní osobu, se 88 procent amerických žalobců přiklonilo k obhájcům, ale zbytek byl podle listu The New York Times proti automatickému zproštění.
Okresní žalobkyně Anita Alvarezová z Illinois se řadí ke skeptikům - závěry, ke kterým vede zkoumání vzorků DNA na místě činu, podle ní vůbec nemusejí být jednoznačné.
Patří k nim i okresní žalobkyně Anita Alvarezová z Illinois. Přestože test po 17 letech prokázal, že jistý Terrill Swift a ani jeden z jeho tří kamarádů nezanechali stopy DNA na těle uškrcené prostitutky, vznesla otázku:
Co když Johnny Douglas, známý styky s prostitutkami, na nějž zkouška nakonec ukázala, měl s ženou dobrovolný sexuální styk ještě dřív, než byla zavražděna někým jiným? „Douglas využíval prostitutky, nezabíjel je. DNA není zázračné řešení a já mám povinnost zvážit všechno,“ řekla žalobkyně.
Přesto testy DNA dál poodkrývají stinná zákoutí americké justice a pomáhají těm, jimž způsobila tragédii. Četnost nespravedlivých rozsudků postupně mění pohled na trest smrti, a to i v Texasu, který je v tomto směru mezi všemi státy USA stále na prvním místě.
Bain byl odškodněn a oženil se
James Bain, který vyšel na svobodu po 35 letech jako čtyřiapadesátiletý muž, nyní žije v New Tampě. Týden po svém propuštění v prosinci 2009 se v práci své sestry seznámil s 36letou kubánskou emigrantkou Mallelin. Byla to prý láska na první pohled a loni v září se vzali.
James Bain byl propuštěn před třemi lety.
„Byl to rušnější den, než když mě pustili,“ přiznal Bain, který pečuje o Mallelininu malou dcerku i o svou matku, která v něj neztratila víru po celou dobu jeho věznění. Nový floridský zákon přiznává každému nespravedlivě odsouzenému nárok na 50 tisíc dolarů za každý rok ve vězení. Bainovi tudíž přísluší 1,75 miliónu (přes 36 mil. Kč), ale musel rok čekat, než se vyřídily formality.
„Nikdy to nebude dost, ale velmi to pomůže mně a mé rodině,“ řekl usměvavý drobný muž. Podle svých slov necítí zášť vůči nikomu. Koupil si dům se čtyřmi koupelnami a auto. A hlavní pro něj je „žít každý den naplno“.
