Článek
Spolupráce s Guyem Ritchiem je podle něho vždycky nové dobrodružství. „Guy režíruje s moudrostí a fantazií. Když jsme spolu natáčeli Sherlocka Holmese, fascinoval mě způsob, jakým se trefil do elegance viktoriánského Londýna, stejné to bylo s vytvořením Artušovy legendy v tehdy zabláceném a krvavém městě Londinium. A když mi řekl: Chci, abys byl padouch, nebylo co řešit,“ dodává Jude Law.
Trailer k filmu Král Artuš: Legenda o meči
„Když padouch, tak padouch, řekl jsem si. Chtěl jsem, aby Vortigern, který zavraždil Artušova otce a zmocnil se místo něho koruny, byl prohnilý do morku kostí,“ říká s gustem. „Vortigern je téměř jako narkoman. Je neuvěřitelné, co všechno riskuje a obětuje, aby si udržel moc,“ přibližuje roli.
V posledních letech už měl Jude Law na charakterní role víc štěstí. Před Vortigernem to byla hlavní postava v cenami ověnčeném loňském seriálu Mladý papež, kde ztvárnil fiktivní postavu Lennyho Belarda, který se jako Pius XIII. stal historicky prvním americkým papežem.
„Jeho volba do čela církve se ze strany Vatikánu zprvu jeví jako šikovný strategický tah, jenomže nováček se ukáže být nejzáhadnějším a nejkomplikovanějším papežem vůbec. Ale svátost tak obrovská je i pro něho neúnosná v boji s pokušením, kterému nelze než podlehnout,“ prozrazuje Law o svém papeži.
V titulní roli úspěšného televizního seriálu Mladý papež.
Zajímavá podle něho byla i role v životopisném dramatu Genius (2016), kde ztvárnil excentrického, později paranoidního literáta Thomase Wolfa, ale i kapitán Robinson z thrilleru Černé moře, který má vyzvednout z potopené nacistické ponorky zlaté cihly (2014).
S imagí nebezpečného svůdníka skončil postavou stárnoucího a zkostnatělého byrokrata Karenina ve slavném dramatu Anna Karenina (2012). „Ten už opravdu nemá nic společného se sexy milovníkem. Naopak. Je úplným protikladem toho, co jsem kdy ve filmu vytvořil,“ říká Law.
Jako milovník skončil jen na plátně
A v krimikomedii Dom Hemingway (2013) jako nenapravitelný kasař a zloděj už teprve vypadá příšerně. „Musel jsem přibrat, mám ulízaný účes a namaskovaný obličej s jizvou na tváři… Právě to jsou role, které chci hrát. Jsou pro mě nejen jiné, ale zároveň znamenají ohromnou úlevu, a hlavně mají blíž ke kumštu,“ svěřuje se.
Jak ale pohledný Angličan sám říká, jako milovník skončil jen na plátně, jinak se rozhodně nemění. Po rozvodu s manželkou Sadie Frostovou (2003), se kterou má tři děti - dvacetiletého Raffertyho, šestnáctiletou Iris a čtrnáctiletého Rudyho -, přišly zásnuby a neslavný konec s herečkou Siennou Millerovou v roce 2006.
Krátký vztah s americkou modelkou Samanthou Burkeovou přinesl v roce 2009 čtvrté dítě, dceru Sophii (8). Nejmladší, dvouletou dceru Avu, má z roku 2015 s písničkářkou Catherine Hardingovou. Zatím poslední a údajně velice vážná Lawova láska je doktorka psychologie, jednatřicetiletá Phillipa Coanová. Podle jeho krajanky Keiry Knightleyové, která s ním hrála v Anně Karenině, snad za to ani sám Jude nemůže, podle ní je totiž pro ženy stále nebezpečně přitažlivý.
V manželské dvojici s půvabnou Keirou Knightleyovou v Anně Karenině.
Londýnskému donchuánovi ale nikdo neupře ani jeho herecké umění. Už na základní škole se stal členem Národního divadla mladých. V sedmnácti natočil svůj první televizní film Krejčí z Gloucesteru (1989) a dostal roli v britském televizním seriálu Families (1990). Ta ho vynesla na hereckou dráhu, pro kterou se rozhodl opustit střední školu. Po čtrnácti měsících se vrátil k divadlu. Jako Freddie v Pygmalionu hostoval v Itálii, velký dojem v Londýně pak udělal s divadelní hrou Les Parents terribles hlavně díky prodloužené koupelnové scéně, při které hrál nahý.
Za oceánem se stal známým v sedmadvaceti, kdy za roli světáka v americkém thrilleru Talentovaný pan Ripley (1999) dostal jak oscarovou nominaci, tak i místo mezi nejkrásnějšími lidmi na světě v anketě prestižního magazínu People.
Hraní hlavně jako práce
A i když se režiséři shodují v tom, že Jude Law je skvělý herec s velkým rozsahem - stačí si vzpomenout na jeho sexy robota ve Spielbergově A. I. Umělé inteligenci (2001) či ruského odstřelovače v Nepříteli před branami (2000) -, přes všechno nadání to nikdy v Hollywoodu nedotáhl na jedničkového herce.
On sám nepopírá, že toho v herectví mohl dosáhnout daleko více, kdyby už od mládí přikládal výběru rolí větší význam. „Pracoval jsem sice stále, ale nevěnoval jsem náležitou pozornost tomu, kam se ubírá moje kariéra. Hlavní pro mě tehdy bylo, abych uživil velkou rodinu. Hraní pro mě byla především práce. No, a pak ty ženské…,“ říká s provinilým úsměvem.
Ty mu naštěstí nebrání v tom, aby byl dobrým otcem, o všechny manželské i nemanželské děti se vzorně stará. „Ty nejstarší, Rafferty a Iris, už začaly kariéru v modelingu, to mají po matce, já bych byl moc rád, kdyby se pokusily o hereckou dráhu, na to ale ještě musí dozrát. A u těch menších teprve čas ukáže, co od svých rodičů podědily,“ končí s úsměvem talentovaný herec a mnohonásobný otec Jude Law.