Tajemství štíhlých lidí? Myslí jinak

Princip hubnutí je každému známý – pokud je příjem kalorií nižší, než je výdej, tělo začíná spalovat tukové zásoby a váha jde dolů. Docílit toho v praxi je však většinou mnohem náročnější a úspěch často nezaručí ani držení přísné diety.

Naopak, u mnohých lidí vede přísná kalorická redukce v konečném důsledku k nárůstu váhy. Po období vyhladovění přijde fáze „běžné“ konzumace a s ní nastoupí jojo efekt a kila jsou zase tam, kde původně byla, mnohdy i ve větším množství.

Chce-li člověk skutečně zhubnout, zbývá mu jediné. Zcela překopat své návyky a změnit životní styl.

„Tajemství hezké postavy většinou spočívá v nenucené, ale stálé kontrole stravovacích návyků, kterou mnozí lidé s normální váhou provádějí automaticky, aniž by na to museli neustále myslet,“ uvádí ve své knížce Dieta jen tak mimochodem vydané nakladatelstvím Grada autorka Elisabeth Langeová.

Nejde o to se neustále hlídat a stravovat se podle toho, zda jsme právě ve fázi diet a hladovění, či naopak přejídání, podstatou je najít kompromis, který lze bez problému každodenně dodržovat, naučit se myslet a jíst zdravě a s rozumem. Pokud se podaří změnou návyků příjem za den snížit o 200 až 400 kalorií, jde o množství, které téměř nezaregistrujeme, a přitom po čase zjistíme, že váha šla dolů. V podstatě sama.

Pro začátek je důležité si nastavit pravidla tak, aby hubnutí fungovalo a přitom moc nebolelo. Pro mnohé je prvním krokem úspěchu jen zastavení dalšího nárůstu váhy.

„Nedovolte svým porcím, aby rostly. Ani lidé, o kterých si většina myslí, že jsou štíhlí od přírody, ve skutečnosti nejedí tolik, kolik by chtěli. Většinou se pravidelně váží, a když zjistí, že přibrali, tak si zmenší porce jídla,“ popisuje Langeová.

To ale nemusí znamenat odříkání si všeho, co nám chutná a co máme rádi. Pokud člověk svému žaludku začne odepírat příliš, dostaví se frustrace z diety. „I žaludek potřebuje potěšit. Z toho důvodu je lepší na sebe nebýt přísní a občas si vědomě zahřešit. Pak bude dodržování diety snazší a vy budete šťastnější,“ radí autorka knížky.

Při zavádění nových pravidel je třeba se odříznout od zavedených vzorců chování. Na to ale potřebujeme čas. Není proto nutné propadat pocitům viny a paniky pokaždé, když uděláme chybu, nebo když ručička váhy nejde dolů tak rychle, jak bychom chtěli.

Aby byl přechod k novým stravovacím návykům a životnímu stylu co možná nejjednodušší, je dobré znát pár „vychytávek“, které pomohou.

Jednou z nich je účinek bílkovin. Jejich bohatým zdrojem jsou především drůbeží maso, ryby, mléko, tofu a vajíčka. Jejich plusem je, že dokážou více zasytit než tuky a sacharidy a zvyšují naši energetickou spotřebu. Pokud chce člověk shodit pár kil, je ideální odbourat přílohy a jídelníček obohatit o kvalitní maso a zeleninu. Při hubnutí je dobré myslet i na mléčné výrobky.

„Glykomakropeptidy jsou látky obsažené v mléce. Jejich vlastností pravděpodobně je, že přirozeně brání pocitu hladu. Některé studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně pijí mléko, jedí sýry nebo jogurty jsou štíhlejší. Toto téměř jistě souvisí i s obsahem vápníku, který přirozeně podporuje regulování hmotnosti tím, že snižuje vstřebávání tuku ve střevech a že organismu pomáhá ve spalování uloženého tuku,“ tvrdí Elisabeth Langeová.

Ke změně životního stylu patří i umění nakupovat správné potraviny. Většina supermarketů se snaží svým zákazníkům prodat co nejvíce potravin, a proto vymýšlejí způsoby, jak je zákazníkovi nenápadně podstrčit do ruky. Metod, jak se toho snaží docílit, je více.

Velké nákupní košíky opticky zmenšují náš nákup, zboží v regálech je rovnáno tak, abychom před očima měli zboží, o které bychom kvůli ceně či kvalitě neměli moc zájem, a směr nákupu je často veden tak, abychom zašli i do uliček se zbožím, které nepotřebujeme, ale když už ho vidíme, tak ho koupíme.

„Při nákupu potravin se řídíme svými city. Výrobci a prodejci proto navrhli speciální výzkum mozku a využívají nové vědecké poznatky, aby nás přiměli k nákupu,“ uvádí autorka knížky. Jak se tomu ubránit?

Jednou z možností je nakupovat podle předem sepsaného seznamu. Pravidlem číslo dvě při nákupu by mělo být i řádné prostudování etiket potravin a zjištění z jakých surovin byl daný výrobek připraven. „Na prvním místě etikety je uvedena přísada, které je v daném výrobku nejvíce, na konci je surovina s nejmenším podílem. Zaujímají-li první pozice tuk a cukr, není vybraný produkt zrovna dietní,“ radí Langeová.