Článek
„Růže v poušti“ – tak zněl titulek obšírného článku o Asmě zveřejněného před ani ne dvěma lety módním časopisem Vogue. Syrská first lady je v něm popisována jako ta „nejčerstvější a nejpřitažlivější ze všech prvních dam“ s vytříbeným, i když střízlivým módním vkusem.
Tato „vysoká, chytrá a zábavná krasavice“ stíhá být jak moderní ženou-podnikatelkou (spravuje několik charitativních organizací), tak starostlivou matkou, které se daří nacházet čas a energii nutné k plnění všech povinností. Vede „divoce demokratickou domácnost“, ve které její tři děti, jež s Bašárem má, můžou přehlasovat rodiče (včetně samotného prezidenta), co se týče například zakoupení nového nábytku a jeho rozmístění. „Asma je prvkem světla v zemi plné stínů,“ vzdala jí hold autorka reportáže.
Na začátku loňského roku ale v Sýrii propukly první vážné protesty proti Asadově vládě, které hlava státu neváhala brutálně potlačit. A Asma, která vždy představovala „vlídnou tvář“ režimu, se přes svého mluvčího až rok po začátku povstání nechala slyšet, že „prezident je prezidentem celé Sýrie, ne nějaké frakce Syřanů, a první dáma jej na tomto postu podporuje“. Ujistila ovšem, že obětem násilí „poskytuje útěchu“.
Tímto suchým vyjádřením zklamala naděje mnohých svých příznivců, kteří nyní nevědí, co si o ní myslet. „Když se Západ snažil s Bašárem dohodnout, byla Asma vnímána velmi kladně: Ten muž musí být opravdu zajímavý, když je ženatý s takovou ženou. Ale teď, když Bašára už nikdo nemá rád, každý říká: Jak si může tak vzdělaná, elegantní žena vzít takové monstrum? Musí s ní být něco v nepořádku!“ vysvětlila jedna z Asminých známých.
Liberální bankéřka
Asma se narodila v Londýně rodičům syrského původu. V britské metropoli absolvovala soukromou dívčí školu a King’s College, jednu z nejlepších evropských univerzit, kde vystudovala informatiku a francouzskou literaturu.
Syrská first lady si potrpí na eleganci.
Po studiích začala pracovat jako bankéřka pro společnost Deutsche Bank a později pro J. P. Morgan. Bašára poznala v 90. letech, kdy se budoucí prezident, vystudovaný medik, přijel do Londýna specializovat v očním lékařství. Po smrti Asadova otce v červnu 2000 se Bašár stal sám hlavou státu a Asma emigrovala do Sýrie, kde si nového vládce v prosinci během soukromé ceremonie vzala.
Od mladého panovníka si ze začátku mnozí slibovali určitou míru demokratizace země, Asma byla navíc považována za ženu liberálních názorů na práva žen a vzdělání, která bude na svého manžela mít umírňující vliv. Ve skutečnosti se ale v Sýrii za uplynulá léta k lepšímu změnilo jen velmi málo, což potvrdila i současná reakce režimu na protesty.
Nákupová terapie
„Nemám problém s otevřeností a upřímností, pro mě jsou něco jako kyslík – potřebuji je k přežití,“ napsala v prosinci Asma dceři katarského emíra. „Má drahá, život není spravedlivý, ale konec konců existuje realita, se kterou se všichni musíme vypořádat,“ dodala.
Prezidentský pár se ale paradoxně ukázal jako zcela odtržený od skutečnosti. Z údajné e-mailové korespondence mezi Asmou a jejím chotěm, kterou britskému listu The Guardian poskytli členové opozice, vyplývá, že zatímco syrská armáda bombardovala povstalecká města, posílal Bašár své ženě milostné zprávy s hudbou staženou z internetu a jeho choť utrácela desítky tisíc dolarů (stovky tisíc korun) za luxusní bytové doplňky a šperky.
S dcerou Zeinou a synem Karimem na lednové prorežimní demonstraci.
V pařížském klenotnictví si například přes svého bratrance objednala čtyři náhrdelníky posázené diamanty. „Líbáme vás oba dva, a nebojte se, je nám fajn!“ napsala ve vzkazu. Jiné e-maily dokumentují její objednávky svícnů a váz v luxusních londýnských obchodech, zajímala se také o střevíce vykládané křišťály v přepočtu za 110 tisíc korun. Velmi také naléhala na rodinného známého v anglické metropoli, aby jí obstaral výtisk knihy Harry Potter a relikvie smrti část 2. či novou soupravu na čokoládové fondue.
Kdoví, možná šlo o určitou formu „nákupové terapie“, která první dámě umožňovala nemyslet na hrůzy přítomnosti. Pravda je, že Asma se od začátku protestů na veřejnosti skoro neukazuje, a když už, působí vesměs uvolněně. Vypadá to skoro, jako by chtěla být „jen“ dobrou manželkou a matkou. Jako vždy stojí za svým mužem a dětmi, a co se týče politiky, drží se v pozadí. Což ve většině případů jistě není špatně nebo málo, ne ovšem ve chvílích, kdy Homs, rodné město jejích předků, srovnávaly tanky se zemí.
