Článek
Už před pětadvaceti lety bylo těžké nedat mluvčímu za pravdu. Tehdy 34letý playboy, dobrodruh a cynický podnikatel čelil několika nařčením z kontroverzních obchodních praktik a z využívání svého příjmení k zajištění lukrativních zakázek. A časem mělo být ještě hůř.
Ostatně - i v současném životopisném hollywoodském snímku Železná lady se o něm filmaři raději zmiňují jen okrajově, protože jeho vlastní životní příběh plný ostud a skandálů by vydal na samostatný film.
Markovi a jeho sestře Carol bylo šest, když matku vynesli voliči do parlamentu. Ve škole nijak nevynikal, zato mu šly sporty a miloval rychlá auta. Po maturitě se neúspěšně pokusil stát se účetním (u zkoušek třikrát propadl) a střídal jednu práci za druhou.
V roce 1979 ale vyhráli konzervativci volby a Thatcherová se stala premiérkou. A Mark se z prestižní matčiny funkce naučil rychle těžit. Začal podnikat v oblasti automobilových závodů a v lednu 1982 se jako devětadvacetiletý zúčastnil Rallye Paříž Dakar, podle vlastních slov prakticky bez přípravy. „Už jsem zajel 24 hodin Le Mans a další závody - ani tento nebude žádný problém,“ dodal sebejistě.
Pokud ho uvidíte, dejte mu za mě pěstí do tváře. Thatcherův bývalý spolužák
Jako vícekrát za svůj život si příliš věřil. S Peugeotem 504 se v saharské poušti ztratil a letadla vyslaná alžírskou vládou ho našla až po týdnu hledání. Pro Thatcherovou a zemi, kterou zastupovala, to znamenalo mezinárodní ostudu, poprvé se zde však veřejně ukázalo, jak moc matka k synovi tíhne: Železná lady, která později srazila na kolena britské horníky, měla při oznamování Markova zmizení slzy v očích.
Šlo také o jednu z mála příležitostí, kdy se Markovi podařilo vytěsnit matku z titulních stran deníků. „Největší událostí roku 1982 byla válka o Falklandy. Druhá se taky týkala mé matky… a mě,“ podotkl později.
Od podvodů a lichvy k nepovedenému puči
V polovině 80. let se Mark zapletl do obchodování se zbraněmi, kdy jako zprostředkovatel zařídil prodej stíhaček a raket firmy British Aerospace (současné BAE Systems) Saúdské Arábii v hodnotě 30 miliard dolarů - samozřejmě za několikamiliónovou komisi. Ve stejné době čelila Thatcherová v parlamentu otázkám ohledně vztahů svého syna s vedoucími představiteli Ománu: Mark totiž zastupoval britskou firmu, která vyhrála kontrakt na výstavbu tamní univerzity poté, co premiérka při oficiální návštěvě země vyzvala sultána, aby práci svěřil Britům.
Není jasné, jestli Mark nakonec uposlechl rady mluvčího Thatcherové, faktem ale je, že se krátce nato přestěhoval do USA, kde si založil poradenskou firmu a trávil čas po večírcích vyhlížením atraktivních majetných Američanek. Jeho chvíle přišla, když se seznámil s texaskou dědičkou automobilového impéria Diane Bergdorfovou. Vzali se na sv. Valentýna roku 1987 a brzy se jim narodili syn a dcera.
Poté, co mu zkrachovala firma, tentokrát na bezpečnostní alarmy, a dostal se do hledáčku amerických úřadů kvůli podezření z daňových úniků, se Mark s rodinou v roce 1995 přestěhoval na luxusní předměstí Kapského Města. V Jihoafrické republice rozběhl další společnost, i zde se ale dostal do potíží. Prokuratura jej obvinila z nabízení nevysokých úvěrů stovkám policistů, vojáků a státních úředníků, po kterých pak požadoval až 20procentní úroky. Mark se bránil tím, že dotyčným „chtěl jen pomoci“.
U mysu Dobré naděje se ale především seznámil s britským žoldnéřem Simonem Mannem, jehož jméno proslulo v souvislosti s neúspěšným pokusem o převrat v Rovníkové Guineji. Verze obou mužů se rozcházejí: zatímco Mann vždycky tvrdil, že syn britské expremiérky puč spoluorganizoval, Thatcher se se stejnou vervou dušoval, že se členem spiknutí stal nevědomky a v podstatě nevěděl, jaký že „podnikatelský záměr“ to vlastně financuje.
Faktem zůstává, že oba muže spolu s dalšími v roce 2004 zatkli kvůli obvinění z účasti na připravovaném vojenském převratu, zatímco však Thatcher proklouzl jen s kaucí a pokutou půl miliónu liber (vše hradila jeho matka) a čtyřmi roky podmíněně, Mann si čtyři roky skutečně odseděl.
„Jedním z největších chyb bylo oslovit Marka Thatchera, aby do toho dal peníze. Chtěl se plánu zúčastnit, získat moc v zemi bohaté na ropu, ohromit svou matku. Ale ukázalo se, že byl velmi slabým článkem,“ přiznal po propuštění žoldnéř.
Sníh Eskymákům, písek Arabům
Odsouzení Markovu reputaci definitivně zničilo. Americké úřady mu v dubnu 2005 odmítly povolit vstup do země, nemohl se tak znovu sejít s rodinou, která se mezitím do USA vrátila. Snažil se usadit v Monaku, ale i tam se stal nevítaným hostem. V roce 2007 se rozvedl a o rok později se na Gibraltaru oženil se Sarah Russellovou, sestrou manželky britského mediálního magnáta Jonathana Harmswortha, se kterou měl poměr už během předchozího manželství - a podle jeho bývalé ženy nebyla jeho jediným románkem.
Nakonec zakotvil ve Španělsku, kde si od bývalého spolužáka Stephena Humberstona pronajal přepychovou vilu. Nějak mu ale „zapomněl“ hradit nájem. „Chci, aby z mého domu vypadl co nejdříve. Pokud ho uvidíte, dejte mu za mě pěstí do tváře,“ řekl tehdy Humberstone novinářům a dodal: „Absolutně nechápu, proč takový boháč, který má porsche a může si dovolit vlastního řidiče a kuchaře, nedokáže zaplatit.“
Jak tato rozepře dopadla, není známo, Mark ale každopádně ve Španělsku zůstal. Tráví zde velkou část roku, i když o Vánocích sem tam zavítá na Barbados, kde si podle posledních informací kupuje rozsáhlý pozemek pro svůj další, snad už méně dobrodružný podnikatelský projekt.
Svou 86-letou matku trpící demencí podle tisku navštěvuje jednou do měsíce, podle zlých jazyků mimo jiné proto, že se těší na mnohamiliónové dědictví. „Mark Thatcher byl pro svou matku (vždy) zdrojem ostudy,“ podotkl kdysi list The Daily Telegraph. Thatcherová ale svému synovi nikdy nepřestala věřit. „Mark by mohl prodávat sníh Eskymákům a písek Arabům,“ řekla kdysi pyšně.