Článek
Denně před vámi smekne čepici, zhoupne se na koníku, projede se v autě a zašlape si na kole. „Jdeš spát po večerníčku!“ slýchávaly československé, později české děti několika generací. Jeho následné - Dobrou noc - je zahání do postelí. Hlas mu dal chlapec, který je dávno dědou.
Za pidiroličku se styděl
Michal Citavý dnes podniká v cestovním ruchu. Zprostředkuje vám třeba pobyt v Kambodži a ve Vietnamu. K legendární znělce se dostal trochu náhodou, na přelomu července a srpna 1965.
„Byly prázdniny, dětští herci, které měla televize v evidenci, byli rozptýleni po kraji. Já jsem s pár dalšími byl relativně blízko, s babičkou a dědečkem na Kárově asi dvacet kilometrů od centra Prahy. Takže pro mě poslali auto, odvezli mě do studia a vrátili nepoškozeného zpět. Zásadní vzpomínka je, že jsem cestou přemluvil řidiče, aby jel po Strakonické stovkou,“ ohlíží se za epizodou muž, jehož máma v tu dobu dělala dispečerku v redakci pro děti a mládež v ČT.
Zajímavá fakta |
---|
Otcem myšlenky, prvním dramaturgem byl Milan Nápravník, surrealista, výtvarník, básník a prozaik. Dramaturgický obraz dále spoluvytvářeli Irena Povejšilová, Marie Kšajtová, Kateřina Krejčí či Jan Kutálek. |
Za průkopníka pohádek na dobrou noc je považován Robot Emil. V televizi se objevil v r. 1964, v neděli, ve večerním bloku Stříbrné zrcátko. |
První „skutečný“ byl odvysílán 2. ledna 1965. Pohádku Kluk a kometa vytvořil režisér Ludvík Ráža s ansámblem Černého divadla a za účasti Štěpánky Haničincové. |
První barevný mohli diváci sledovat v r. 1973, a to druhou řadu Rumcajsových příhod. |
Jediný čistě hraný je seriál Krkonošské pohádky (1974) režisérky Věry Jordánové. |
Nejdelším seriálem je s počtem 52 dílů Bob a Bobek na cestách (2005), režie Ivo Hejcman. |
Uspěly i seriály z ciziny: v roce 1969 to byl Pes Filipes a jeho přátelé, v letech 1975-1979 zase polské příběhy Bolka a Lolka. |
ČT ročně zhotoví pro kluka v čepici 4-6 nových seriálů. Každý z nich se připravuje 2 až 3 roky. Letos budou mít mj. premiéru pokračování O skřítkovi Racochejlovi a Gorilí pohádky od Václava Chaloupka. |
Po Večerníčkovi se jmenuje planetka 33 377 objevená v únoru 1999 Petrem Pravcem. |
Některé postavičky pronikly i na známky: Rákosníček, Ferda Mravenec s broukem Pytlíkem a Beruškou, Maxipes Fík, Krteček či Mach a Šebestová. |
Roli o pouhých čtyřech slovech „dobrý večer, dobrou noc“ namluvil ve studiu, aniž by malovaného Večerníčka vůbec viděl. Ne vždy z něj byl nadšený. Hodně se styděl na gymplu: „Profláklo se to při příležitosti jakéhosi výročí televize a s tím souvisejícího pořadu, kde byl Radek Pilař, Bedřich Zelenka (tvůrci znělky - pozn. red.) a další. Mě tam přivlekl režisér Jiří Adamec na onom večerníčkovském jednokole.“
Zahrál si ještě pár drobných televizních roliček. Na přání rodičů dal posléze přednost praktičtějšímu povolání - šel studovat biokybernetiku na ČVUT. Když se zamyslí, vybaví si přece jen jednu výhodu. Dětství svých čtyř dětí. Pokud od nich odcházel navečer, mohl pravdivě říkat: „Osobně vám dávám dobrou noc, i když nejsem doma.“ Dnes takto uspává už vnoučata.
Vychovává generace
Česká televize na Večerníčka jubilanta rozhodně nezapomněla. Od ledna nasadila přehlídku pohádek vysílaných v uplynulých padesáti letech. Začala klenoty. Některé pro tuto příležitost prošly digitální úpravou, odborníci je přepsali ze 16mm originálu.
Velkolepé oslavy pak zahájil Robot Emil. Následovala pohádka O klukovi a kometě, Petřínská rozhledna a další. „Snažíme se potěšit nejen malé, ale i dospělé diváky, kterým připomínáme televizní program z dob dětství,“ řekl k tomu generální ředitel Petr Dvořák.
Za padesát let vysílání bylo pro potřeby kluka v čepici vytvořeno kolem tří set pohádkových seriálů. Nejčastěji vznikaly kreslenou animací, následovaly ty ploškové (nejstarší animační technika založená na skládání snímků z připravených dvourozměrných rekvizit, třeba textilních nebo papírových - pozn. red.) a loutkové.
Hledá-li se legenda v řadách režisérů, kteří večerníček zviditelnili, znalci vědí. Je jím Václav Bedřich. Autor seriálů Bob a Bobek - králíci z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Štaflík a Špagetka atd. Sice zemřel v roce 2009, ale jeho pohádky vychovávají stále. Z výtvarníků má stejné postavení Radek Pilař, autor obrazové podoby Rumcajse, Manky a Cipíska.
Velcí herci malým
Po letech je také jisté, že kdo znamenal něco mezi umělci, večerníčkovým seriálům propůjčil svůj hlas. K dětem promlouvali herci Karel Höger, Josef Dvořák, Jitka Molavcová, Vladimír Ráž, Josef Somr, Jiřina Bohdalová, Petr Nárožný, Waldemar Matuška, František Filipovský, Petr Rychlý, Aleš Háma, Martin Dejdar, Naďa Konvalinková, Martha Issová, Jiří Macháček, Marek Eben, Jiří Lábus a další.
Legendární znělka |
---|
Poprvé se objevila před pohádkou Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. |
Trvá něco málo přes 40 vteřin. |
Hudbu k ní složil Ladislav Simon. Obraz jí dal výtvarník Radek Pilař. Režie se ujal Václav Bedřich, animace Antonín Bureš - dědeček herce Marka Vašuta. Tým dnes drží rekord nejstarší české televizní znělky. |
V březnu 2007 řešila rada ČT stížnost V. Sedloně. Podle něj Večerníček ve znělce porušuje zásady ekologické výchovy, vybízí k porušování silničního zákona, navádí k hazardu se zdravím a ignoruje bezpečnostní pravidla platná v EU. Tehdejší šéf rady Jiří Baumruk vtipně slíbil: „Rada České televize doporučí generálnímu řediteli, aby do znělky večerníčku byly doplněny některé bezpečnostní prvky jako zábradlí, bezpečnostní pásy, padák a aby úvodní sekvence byla opatřena výrazným nápisem - Třídíme odpad.“ |
Hudbu pro ně zase skládali Petr Hapka, Petr Skoumal, Jaroslav Celba, z těch mladších se činí například Jan P. Muchow.
Večerníčkovi podlehly také děti v cizině. Svědčí o tom fakt, že je nejžádanějším programem České televize při prodeji. Kromě Evropy se dostal do Austrálie, Malajsie, Spojených arabských emirátů, Turecka, Japonska, Číny, Koreje, Indonésie.
V zahraničí mají zájem především o tyto: Bob a Bobek, Jak to chodí u hrochů, Koulelo se jablíčko, Maxipes Fík, Pohádky z mechu a kapradí, Štaflík a Špagetka. Z novější tvorby zaujali Krysáci a Žížaláci. Bezkonkurenčně nejčastěji se pak do ciziny podívaly seriály O loupežníku Rumcajsovi, Matylda, Nils a divoké husy a Méďové od Václava Chaloupka.
Němec versus Krteček
Dalo by se říci, že co generace, to jeden kultovní večerníček. O ten nejlepší se Češi klidně pohádají. Jedinci, co překročili šedesátku, vzpomínají s dojetím na dobrodružství Robota Emila. Vybaví si krásnou tvář první moderátorky pořadu Štěpánky Haničincové.
Padesátníci nedají dopustit na Krkonošské pohádky. Ti, co se blíží ke čtyřicítce, bojují za Macha a Šebestovou, Maxipsa Fíka či Boba a Bobka. Našly se i večerníčky sbližující rozhádané tábory. Za všechny jmenuji jeden - je to Krteček. Ovšem když ČT před dvěma roky vyhlásila anketu o nejlepší pohádkový kus, vítězství mu sebraly právě Krkonošské pohádky.
Statistiky jsou jen čísla, teď ruku na srdce. Nebyl němý Krteček lepší než banda poddaných bojujících proti zlému lakomému Němci? Hádali byste se? Tak i vás odchoval Večerníček!
Top 10 nejlepších podle diváků
1. Krkonošské pohádky (1974)
2. O krtkovi (1975)
3. Bob a Bobek - králíci z klobouku (1979)
4. Pat a Mat (1979)
5. Maxipes Fík (1976)
6. Jája a Pája (1987)
7. Příběhy včelích medvídků (1984)
8. Pohádky z mechu a kapradí (1972)
9. Mach a Šebestová (1982)
10. Rákosníček a jeho rybník (1983)
* Anketa ČT z roku 2013