Článek
Paní Jana o tomto povolání přemýšlela už v mladém věku, protože je podle svých slov člověk, který se rád stará o druhé a kterého to baví. „Měla jsem nemocnou babičku a dědu s alzheimerem, a to mě naplnilo v tom, že se budu starat o takové lidi,“ svěřila se Novinkám.
I když ji práce baví, je opravdu náročná. „Na psychiku je to velmi náročné, člověk si to nesmí brát domů,“ říká pečovatelka s tím, že i její maminka trpí Alzheimerovou chorobou, takže si pořádně neodpočine ani doma.
Terapeutičtí koně, psi i slepice pomáhají v domově pro seniory cítit se jako doma
Někteří pacienti si uvědomují, že zapomínají, jiní nedokážou dojít do nějakého místa a vrátit se zpět. Paní Jana je jejich záchytným bodem. S pacienty tak často zůstává až do jejich poslední chvíle.
„Začátky byly velmi těžké, to člověk nemohl ani usnout bez toho, aniž by na to myslel,“ dodává.
Paní Jana pacienty drží za ruku a v poslední fázi jim pomáhá. Podle jejích slov je nejdůležitější pochopit, že pacienti jsou opravdu nemocní a je to pro ně spíše úleva.
Jana Kudová dělá svou práci hlavně srdcem.
Bohužel v této oblasti zdravotnictví se potýkají s velkými personálními problémy.
„Určitě je nedostatek zaměstnanců v této sféře, člověk musí mít cit k lidem a pochopení, jinak to nelze dělat,“ doplňuje s tím, že je to dobrý pocit, když člověku pomůže.
Po náročné práci ráda tráví čas sama. „Nejradši jsem v tichu, sama a bez lidí. Potřebuju ticho a samotu,“ usmívá se čtyřicetiletá pečovatelka z Domova pro seniory Bavířská.
V 97 letech si poprvé zkusila herecké řemeslo. Na aktivní život má vlastní recept
Nominace na ocenění Anděl mezi zdravotníky je pro ni čest. „Někdo si všiml, že práci dělám dobře. Dělám ji od srdce a pro mě to znamená strašně moc,“ říká dojatě.