Článek
Destrukci nádoru umožňuje světlo určité vlnové délky a látka, která je na něj citlivá. Lékař ji vpraví pacientovi do krevního oběhu pomocí infuze. Látka se pak ve zvýšených koncentracích soustředí v tkáni s buňkami, které se rychle dělí, tedy v nádoru. To trvá dva až čtyři dny.
Když ho pak specialista osvítí určitým světlem, vidí přesnou velikost nádoru nebo rozsah poškození tkáně. Dalším typem světla vyvolá v látce fotochemickou reakci, která nádor destruuje. Ten pak sám přirozeně odumře. Když se nachází velmi blízko životně důležitých orgánů, třeba vedle cévy, je to výhodné. Nebo při odstraňování velkých plošných útvarů na kůži, na sliznicích atd.
Bezpečné šero
Fotodynamická metoda má i nevýhody. Po nitrožilním podání zmíněné látky musí pacient zůstat několik dní v místnosti s omezeným množstvím světla (s 60 W žárovkou). Nesmí na denní světlo. Jinak hrozí, že se látka reagující na světlo znovu aktivuje. Jinak hrozí rozsáhlá toxická reakce a puchýře na kůži. Po aplikaci ve formě krému stačí zakrýt natřené místo před světlem na tři hodiny. Ve srovnání s chirurgickým zákrokem, při kterém se rána dá uzavřít, se místo ošetřené fotodynamickou léčbou obvykle déle hojí.
Paprsky vedené vláknem
Pro tuto metodu můžeme používat různé typy látek v různých formách. Existují krémy a gely, které se do tkání vstřebávají. Látky se do nich dají vpravit rovněž injekcí nebo zmíněnou infuzí. Existují i různé druhy světel včetně laserů.
Některé typy fotodynamické léčby můžeme použít na nádory v tělesných dutinách (ústa, jícen, průdušky, močový měchýř atd.). Lze do nich totiž zavést světlo.
Jak se postupně zdokonalovaly fotocitlivé látky a chirurgická technika, začala se tato metoda zkoušet i u dalších typů zhoubných útvarů. V Japonsku ji například využívají v některých případech rakoviny plic. Tady často využívají k osvětlení nádoru optické vlákno, které vede paprsky tam, kam má. Není to samozřejmě univerzální metoda na léčbu těchto nádorů. Hodí se obvykle v konkrétním případě u konkrétního pacienta.
Češi jedněmi z průkopníků
Paradoxní je, že princip fotodynamické léčby využívali v primitivní podobě už ve starověkém Egyptě nebo v Indii před 3000 lety. Dali lidem extrakty z určitých bylin (například třezalky) a postižené místo pak vystavili na slunce. Po několika hodinách došlo ke zničení nemocné tkáně. Postižené místo se pak zahojilo.
Řadu velice zajímavých pokusů dělal v 80. letech minulého století prof. MUDr. Milan Jirsa, DrSc., z laboratoře interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dokonce vyvinul vlastní látku. Protože se ale nenašel silný investor, který by dokázal uvést výrobek do praxe, vše skončilo ve slepé uličce. Dnes musíme tyto látky kupovat ze zahraničí. Ale už se jedná o preparáty mnohem dokonalejší.
Nové centrum s velkými ambicemi
Jako jedni z prvních u nás vyzkoušeli fotodynamickou léčbu lékaři z fakultních klinik v Praze, Hradci Králové a Plzni. Ale také v pražském Asklepionu. Kombinací se speciálním laserem tu dosáhli zefektivnění léčby méně agresívních nádorů kůže.
Úspěšně léčí i kožní nádory, které se klasickou fotodynamickou léčbou řešit nedaly.
Loni schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv první fotodynamický lék určený k léčbě zhoubných nádorů s účinnou látkou temoporfin (Foscan). Zdravotní pojišťovny ho začaly hradit od jara letošního roku.
Jako první s ním začalo léčit Centrum fotonické medicíny při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Vede ho docent Roman Šmucler. Na základě výsledků léčby pak komise odborníků stanoví, kdy je použití tohoto postupu nejefektivnější. Čeští lékaři spolupracují s anglickými kolegy z University College of London na přípravě studií, které by měly rozšířit použití této metody i na zhoubné nádory v dalších částech lidského těla. Naši specialisté chtějí také vyvinout vlastní fotocitlivé látky, které by umožnily cílenou léčbu těchto nádorů.