Straight Edge: Nepiju, nekouřím, nefetuju - ale i tak se bavím

Co to je? Anglický název by se dal volně přeložit jako čistá hrana a už přes čtyřicet let má vyznavače po celém světě. Pětadvacetiletý Dominik patří mezi ně. „Moje životní filozofie je neničit si tělo čímkoliv, co by mu škodilo, a to je v podstatě Straight Edge,“ vysvětluje mi momentálně šestý muž světa v BMX flatlandu, sportu, ve kterém se na rovince na kole předvádějí všemožné triky.

„Je to taková moderní krasojízda,“ usmívá se Dominik, který má sice skvělou fyzičku, ale kvůli svým tetováním rozhodně nepřipomíná někoho, kdo by si nezapálil cigaretu, nedotkl se alkoholu nebo nevyzkoušel lehčí či tvrdší drogy. Po vystoupení se na plese ještě zdrží. Obklopí ho několik maturantek a Dominik si konverzaci i zábavu užívá. To, že náladu všech okolo ovlivňuje alkohol, mu nevadí. Sám však drží v ruce minerálku. Je zvyklý, že se kolem něj často pije a kouří. Lidi, co si takhle ničí tělo, nehodlá přesvědčovat, že by mohli žít zdravěji. „Je to každého volba. I moje sestra kouří, ale kvůli tomu se s ní nepřestanu bavit,“ vysvětluje.

Sám je specifickému životnímu stylu tak oddaný a bere ho tak vážně, že si nápis Straight Edge nechal vytetovat na prsty na rukou. I na stránce svého webu, kde nabízí BMX show, tedy show na kole pro firemní večírky, maturitní plesy nebo dětské dny, se o svých sympatiích k tomuto hnutí zmiňuje hned v úvodu.

Jenže čím se Dominikův postoj liší od klasického sportovce, abstinenta a nekuřáka - patrně snu kdejaké dívky a hlavně její maminky? Proč se prostě nepřipojí k dnes stále početnějším vyznavačům wellness stylu, kteří formují svá těla a dávají si pozor na to, co jedí, kvůli tělesnému zdraví?

Straight Edge vyšel z prostředí, kde by ho člověk nečekal. „Vznikl v hardcorové komunitě (jedná se o hudební styl na pomezí punk-rocku a metalu - pozn. red.), kde jsou drogy a alkohol celkem běžnou věcí,“ vysvětluje Dominik.

Na konci sedmdesátých let si někteří lidé se zálibou v tvrdé muzice, večírcích a tetování prostě řekli, že se na koncertech ani nikdy jindy nemusejí zpíjet do němoty, ničit si plíce nebo pozměňovat svoji náladu pomocí měkkých či tvrdých drog. Jinak svůj životní styl ale nijak neměnili. Bavit se přece dá i s čistou hlavou.

Dominik se k téhle vlně, která přišla k nám až na konci devadesátých let, velmi rád přidal. „Já jsem vlastně nikdy k alkoholu moc pozitivní vztah neměl, dal jsem si ho s kamarády, protože po závodech se většinou chodí někam pít. Nekouřil jsem nikdy a marihuana mě taky nelákala. Tvrdou muziku ale poslouchám,“ vyjmenovává Dominik, před kterým si v zakouřeném kulturním domě netroufnu zapálit.

Faktem je, že na chození po večírcích už přední český sportovec dnes nemá čas. Buď je v práci, nebo trénuje, vystupuje se svými spolupracovníky s BMX show, případně závodí. S profesionální kariérou začal v roce 2003. Později se stal mistrem České republiky, Slovenska i Německa a na World Circuit, což je v podstatě mistrovství světa, skončil dvakrát šestý. I když by se z výčtu jeho aktivit a životních zásad mohlo zdát, že tu mluvím s Foglarovým Mirkem Dušínem, při náhodném setkání na ulici by o něm jen stěží někdo řekl: To je určitě slušný a pracovitý kluk.

Dominik má tetování nejen na hřbetech rukou, ale prakticky po celém těle kromě obličeje. A i když je fakt, že studentkám z gymnázia ve Slaném se tetování na jeho těle dost líbí, budí spíš pozornost než dojem serióznosti.

„Kolik jsi za to tetování zaplatil?“ ptá se Dominika středoškolský student v obleku a s Jimem Beamem v ruce. „Kdybych za to musel platit, tak asi čtvrt miliónu, ale hodně z toho dělal kamarád, takže zas tolik ne,“ odpovídá Dominik. „Myslím, že radši zůstanu u pití, čtvrt miliónu fakt nemám,“ opáčí maturant a jde si nechat dolít.

Na dnešním plese Dominika do pití alkoholu nikdo nenutí, ale chvil, kdy ho kamarádi nebo známí do alkoholu nutili, si prý zažil víc než dost. „Mně samotnému opravdu nevadí, když kolem mě lidé pijí. Nevadí mi ani, když si při romantické večeři dá moje slečna sklenku nebo dvě, ale nesnáším, že musím neustále vysvětlovat, že si nedám ani trošku nebo ani přípitek.“ Dominik zná jen pár lidí, kteří žijí stejně jako on. Rád by zapracoval na tom, aby se myšlenka čistého životního stylu víc rozšířila, a chce začít u dětí. „Je škoda, že u nás není Straight Edge příliš známý. Plánuju udělat program, se kterým budu jezdit po školách. Nejdřív předvedu něco na kole a pak bych chtěl dětem a mladým lidem vysvětlit, že se dá v pohodě žít i bez alkoholu a drog.“

Otázkou zůstává, jestli se má tahle filozofie, která je alespoň podle Dominika na celý život, šanci rozšířit. „Straight Edge se nevymezuje jen v samotném hardcorovém prostředí, jehož je zároveň součástí, ale i proti zbytku společnosti, kde jsou alkohol, tabák nebo lehké drogy něčím běžným. Vezměte si, že Češi obsazují první příčky v konzumaci piva na hlavu a většina Čechů do pětatřiceti let vyzkoušela marihuanu alespoň jednou,“ vysvětluje psycholožka Petra Fridrichová.

„Když se kolem sebe podíváte, alkohol je velký problém. Na následky kouření umírá každý druhý a o drogách ani nemusíme mluvit. Osobně si myslím, že by bylo dobře, kdyby si dnešní mladí víc uvědomovali, že být drug free - tedy bez drog - může být taky takzvaně cool.“

V hnutí, které vzniklo ve Spojených státech na konci sedmdesátých let, šlo hlavně o šetrné zacházení se svým tělem. Postupem času se přidalo k Straight Edge i vegetariánství a veganství, ale jídelníček bez masa nebo mléčných výrobků dodržují jen někteří.

Muzikant Tomáš se k čistému životnímu stylu hlásí už víc než tři roky. „Před třemi lety jsem si řekl, proč mám být stejný jako ostatní moji známí, kteří pijou a tak,“ vysvětluje třiadvacetiletý mladík z Liberce, který už od patnácti hrál v hardcorové kapele a tohle prostředí ho ovlivnilo. „Zajímal jsem se o to, co dělají mladí z podobného prostředí v Americe. Straight Edge jsem zkoušel být už v patnácti, ale po pár měsících to nějak vyšumělo.“

Nedávno si uvědomil, že by rád šel ještě dál. „Veganem jsem se stal před několika měsíci. Říkal jsem si, že když už do toho půjdu, tak pořádně. Nebudu jíst maso ani mléčné výrobky. Takže si od té doby vařím sám nebo jím v jediné vegetariánské restauraci v Liberci.“

Na hardcorové scéně zná docela dost lidí, kteří jsou pouze vegetariáni, ale na druhou stranu pijí a kouří. „Přijde mi, že jim záleží víc na zvířatech než na vlastním zdraví,“ myslí si mladík s velkými dřevěnými špunty v ušních lalůčcích a s tetováním na rukou, který pracuje jako produkční v kulturním domě a považuje se za jediného příslušníka Straight Edge v Liberci.

Dnes má hardcorovou kapelu Dusty Kate, kde je nejen zpěvákem, ale také jediným abstinentem. Se skupinou tráví hodně času. Jezdí na turné a právě natočil druhou desku. „Moji kamarádi si postupem času zvykli na to, že nepiju alkohol. Já jsem mezi lidmi v klubu rád, rád poslouchám hudbu a bavím se,“ říká s tím, že z večírků odchází ve tři nebo čtyři ráno. „Kamarádi si ze mě dělají během večera legraci, že nepiju, ale pak prosí, abych je hodil domů. No a já je samozřejmě odvezu.“

Tomáš svůj životní styl překvapivě přirovnává ke křesťanství - nachází mezi nimi hodně paralel. „Sám jsem věřící a myslím, že mi Bůh nedal život, abych si ho ničil,“ vysvětluje mladík. „Navíc Straight Edge neuznává promiskuitu a vztahy na jednu noc. Měla by v tom být láska.“

Takže až potkáte na ulici lidi, kteří kvůli tetování a extravagantnímu vzhledu vypadají, že svůj den začínají pivem, můžete se mýlit. Možná, že se včera v noci vrátili z divoké párty, ale rozhodně nemají kocovinu.