Spálení od slunce si pokožka pamatuje i dvacet let

Bohužel řada lidí rizika spjatá se slunečním zářením stále podceňuje. Při prvním náznaku teplého počasí se bez jakékoliv ochrany paprskům vystaví na zahradách, balkónech či u bazénu. Na dovolenou u moře si pak pro jistotu sbalí maximálně ochranný faktor 10, aby se pak po týdnu vrátili domů s barvou pokožky, která už na dálku svítí rudě jako stopka na semaforu.

„Už jediné spálení může být přitom nebezpečné – pod vlivem UV paprsků mohou začít buňky mutovat a nakonec způsobit zhoubnou rakovinu kůže. Nebezpečné je spálení zejména v dětství a dospívání, neboť zvyšuje riziko rakoviny v dospělosti,” upozorňuje primářka dermatovenerologie z FN Motol, Alena Machovcová.

Bohužel rozsah poškození vlivem slunečního záření nemusí být viditelné řadu let, dokonce desetiletí. Pokožka má totiž velmi dobrou paměť, a navíc při každém dalším poškození UV paprsky u ní dochází ke sčítání škod. „Deset i dvacet let po spálení pokožky nemusí dojít k žádným projevům, pak ale může dojít k vyčerpání imunitního systému pokožky, který se snaží každé poškození buňky opravit či zničit a začne docházet k dělení buněk a vzniku kožního nádoru,” vysvětluje primářka Darina Zelenková z Nemocnice Na Bulovce.

Několik týdnů před létem je dobré jíst betakaroten, ten podporuje zdravou barvu při slunění a pomáhá minimalizovat škodlivý dopad volných radikálů. Doporučené denní množství beta-karotenu by mělo být přibližně šest miligramů. Není ale pravda, že betakaroten jedince ochrání i před spálením.

Vždy je nutné vyhýbat se prudkému polednímu slunci mezi 11. a 14. hodinou, čím blíže k rovníku, tím je vhodnější volit větší časové rozpětí.

Pokud chcete být přirozeně opálení a zároveň zdraví nesmíte zapomínat na ochranu kůže opalovacími prostředky s ochrannými UVA a UVB faktory, a to  ještě dříve, než se oblečete do plavek. Opravdu nestačí opalovací přípravek natírat až v okamžiku, kdy dorazíte na lehátko k vodě. Jako optimální doba pro vstřebání přípravku a jeho správný účinek se uvádí 20minutový interval před vystavením se slunci.

„Při opakovaném koupání, pocení či utírání, a tedy možném mechanickém odstranění přípravku, je třeba nanést krém znovu. Pokud se nic z toho neděje, pak je dobré se každé dvě hodiny přetřít,” radí MUDr. Kateřina Macháčková z lékárny Dr. Max.

Nemusíte se bát, že díky ochranným opalovacím prostředkům nezískáte potřebnou denní dávku vitamínu D. „K tomu postačí 30minutový pobyt venku (i časně z rána či odpoledne), a to dokonce i ve stínu,” upozorňuje MUDr. Yvonne Bergerová z BcD Clinic v Praze.

Výše UVA a UVB faktoru přípravků by měla odpovídat kožnímu fototypu, místu pobytu a délce slunění. Čím světlejší kůže, oblast blíže rovníku a delší doba strávená na slunci, tím vyšší faktor je nutné zvolit.

Číslo faktoru označuje, kolikrát můžeme být na slunci déle než v případě, kdy krém nepoužijeme. „Jako příklad si představme takové podmínky, kdy se určitý člověk bez opalovacího krému po 20 minutách pobytu na slunci spálí. Použije-li tento člověk za stejné situace opalovací krém s ochranným faktorem číslo 10, může být na slunci bez spálení až 10krát delší dobu,“ vysvětluje MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primářka Dermatovenerologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.

Opalovací krém s ochranným filtrem se má natírat v tenké vrstvě na čistou suchou kůži. Na jeden nátěr by mělo připadnout 35 gramů přípravku, a tedy sedm kávových lžic přípravku. Pozor by lidé tedy měli dát zejména při nanášení opalovacích přípravků ve spreji či na olejové bázi, protože velmi dobře roztíratelná textura často svádí k použití menšího množství přípravku a ochrana před zářením je tak výrazně nižší.

Pamatujte, že vysoce citlivá místa jako nos, rty, uši či pěšinka vlasů jsou paradoxně sluníčku vystavena nejvíce – potřebují tedy intenzivnější ochranu.

„Voděodolné opalovací krémy jsou velmi praktické, ale je nutné je po osušení natřít znova, především v časnějších odpoledních hodinách. Voděodolnost znamená, že ochrana ve vodě vydrží přibližně 40 minut. Odolnost vůči vodě zahrnuje i odolnost vůči pocení,” radí Tomáš Andrt z Prozdravi.cz.

„Mějte na paměti, že UV záření prochází i sklem. Spálit se tedy můžete i přes okno kanceláře, ale i v autě,” varuje primářka Darina Zelenková.

Dětská kůže se velmi rychle vyvíjí a zároveň snadněji reaguje na dráždivé podněty. Je tedy mnohem citlivější, tenčí a pigmentace ještě není vyzrálá. Navíc v ní nejsou vyvinuté potní žlázy a kromě spálení tak hrozí také přehřátí organismu. Děti do jednoho roku by tak na slunce neměly chodit vůbec. Chráněny musí být také před odrazy slunečních paprsků od bílých ploch domovních zdí, písku a vody.

„Posléze by měly být chráněny ochrannými přípravky té nejvyšší ochrany, ideálně SPF 50+. Citlivá dětská pokožka totiž poskytuje dítěti přirozenou ochranu jen asi prvních pět minut, pak již hrozí riziko spálení. Pro srovnání dospělému člověku tmavších vlasů i pleti poskytuje jeho kůže přirozenou ochranu až 40 minut,” vysvětluje dermatolog MUDr. Tomáš Kampe z LR Health & Beauty.

„Rodiče by měli mít na paměti, že až 50 % nebezpečného UV záření získá člověk do 18 let věku. Pokud se dítě jednou za život spálí tak, že má puchýře, zvyšuje se riziko onemocnění melanomem dvojnásobně,” dodává přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.