Článek
Grace Kellyová byla filmovou hvězdou první velikosti. Na stříbrné plátno vstoupila ve vedlejší roli v dnes již kultovním westernu V pravé poledne. Poté jí filmové studio MGM nabídlo sedmiletou smlouvu, aby hned po boku hvězd Clarka Gabla a Johna Forda natočila film Mogambo (1954), za který obdržela Zlatý glóbus a prvního Oscara.
Grace pokračovala ve velkém stylu. Rok poté tuto kombinaci zopakovala, když si za hlavní roli ve filmu Děvče z venkova (1955) odnesla druhého Oscara a Zlatý glóbus.
Svou chladnou krásou okouzlila mistra hororu Alfréda Hitchcocka, který ji obsadil do svých třech filmů: Vražda na objednávku, Okno do dvora a Chyťte zloděje. Režisér o ní prohlásil, že je dokonalou dámou. „Elegantní, vzdělaná, neskutečně krásná, prostě prvotřídní. Zvenčí chladná, zevnitř plná ohně.“
Následovaly další filmy, z nichž melodrama Labuť, kde hrála princeznu Alexandru, jako by předznamenalo její budoucí život. Grace prožívala své soukromé milostné vztahy, ale dosud se neobjevil žádný, komu by řekla ano. Pak byla v roce 1955 na filmovém festivalu v Cannes představena monackému knížeti Rainierovi III.
Osudové setkání v Cannes
Rainier byl jediným synem monacké kněžny Charlotty a Pierra z Polignaku. Měl za sebou desetiletý vztah s francouzskou herečkou Gisele Pascalovou, se kterou se seznámil při studiích na univerzitě v Montpellieru.
Podle některých informací za jejich rozchodem stála jeho o dva roky starší sestra princezna Antoinetta. Ta na následnickém trůnu viděla svého syna, a proto tvrdila, že je bratrova přítelkyně neplodná. Hrozilo totiž, že bez následníka trůnu z dynastie Grimaldiů by knížectví po 700 letech opět připadlo Francii.
Rainier usedl na trůn v květnu 1949. A byl jedním z nejžádanějších svobodných aristokratů. Žádná však pro něj nebyla tou pravou do doby, než se seznámil s Grace. Půl roku jí psal dopisy a posílal květiny a dárky. Proti tvrzením, že sňatek byl jeho promyšleným tahem, se Rainier ohrazoval tím, že Grace opravdu miluje.
Velkolepá svatba se konala 19. dubna 1956 v monacké katedrále sv. Mikuláše. Přijelo na 3000 svatebních hostů, mezi nimi např. herecké hvězdy Cary Grant nebo Ava Gardnerová či řecký magnát Aristoteles Onassis.
Svatební obřad prý v televizi sledovalo přes 30 miliónů televizních diváků. Nevěstě bylo 26 let, ženichovi o šest let více.
Život v Monackém knížectví
Grace se role monacké kněžny zhostila dobře, lidé ji milovali. A rok po svatbě se stala i maminkou, když svému muži porodila první dítě – dceru Caroline. V březnu 1958 se pak narodil syn Albert – následník trůnu.
Grace ale příliš šťastná nebyla. Chyběla jí její práce – filmování. Ačkoli ještě před svatbou ohlásila, že končí s filmovou kariérou, doufala, že to není navždy. Ale kníže byl neoblomný. Už nikdy jí nedovolil filmovat a na území Monaka dokonce zakázal promítání všech filmů, ve kterých hrála. Když jí v roce 1962 přijel režisér Hitchcock nabídnout roli ve svém připravovaném filmu, svitla jí naděje, ale kníže Rainier to nedovolil.
Grace vykonávala své panovnické povinnosti, věnovala se dětem a realizovala se v charitě. V Monackém knížectví například založila dětské jesle. Manželství s Rainierem však procházelo krizí. Šuškalo se o jeho nevěrách. Přesto, že se manželé odcizovali, narodila se jim v únoru 1965 dcera Stéphanie.
Osudová cesta
Manželství se snažili zachránit. A protože se Grace v knížecím paláci necítila šťastně, koupili statek nad městem na jihu Francie, kde žili poklidným „chalupářským“ životem. Rainier také dovolil své ženě natáčet film Rearranged. Ten však nedokončila.
Grace: 12. 11. 1929 – 14. 9. 1982 |
---|
Rainier: 31. 5. 1923 – 6. 4. 2005 |
Manželé: 1956 – 1982 |
Děti: Caroline, hannoverská princezna, Albert II. Monacký a Stéphanie Monacká |
V pondělí 13. září 1982 ráno se její osud naplnil. Grace se vracela ze statku do knížecího paláce. Řídila sama a na sedadle spolujezdce seděla sedmnáctiletá Stéphanie. Z řízení prý měla trochu obavy, ale cestu dobře znala a nebylo to daleko. V prudkých zatáčkách nad Monte Carlem nezvládla řízení a vůz se zřítil z třicetimetrového srázu. Stéphanie vyvázla jen se zlomeninou a pohmožděninami. Grace však byla do nemocnice převezena v bezvědomí s vážným zraněním hlavy.
Přes veškerou péči lékařů se už z bezvědomí neprobrala. Zlomený kníže Rainier následující den souhlasil s odpojením od přístrojů. Svou kněžnu oplakávalo knížectví tři dny. Pohřeb se konal v katedrále sv. Mikuláše, právě tam, kde měli před 26 lety svatbu. Kníže Rainier nechal na počest své ženy vybudovat zahradu růží, jejích nejoblíbenějších květin.
Rainier se již nikdy neoženil. Zemřel v roce 2005 a pochován je vedle své jediné lásky Grace.