Článek
Dnes se sice konzumaci šlehačky snaží lidé také omezovat, ale určitě ne kvůli penězům. Roli nyní hrají daleko víc důvody zdravotní. Koneckonců 320 kcal v jejích 100 gramech hovoří více než výmluvně v době, kdy je třeba přísun energie v potravě spíš omezovat. Ale stejně jako mléko má šlehačka svá pozitiva. Obsahuje mnoho vápníku, kvalitních bílkovin, vitamínů zejména řady B, zinku a fosforu.
Od kraviček za humny
"Je ale pravda, že skutečně nejlepší bývá šlehačka, která se v co nejkratší době dostane na stůl," potvrzuje rovněž Jaroslav Šuranský, ředitel mlékárny Laksyma v Nedakonicích, která právě za svou lahůdkovou smetanu ke šlehání získala značku kvality Klasa. "Máme výhodu v tom, že přes padesát procent mléka, jež se v naší mlékárně zpracovává, pochází od krav, které se pasou takříkajíc za humny. Takže když se ráno nadojí a odpoledne po vychlazení přiveze do mlékárny, může být už šlehačka další den na pultech," upřesňuje ředitel mlékárny.
Je to výhoda i nevýhoda. K zákazníkům se tak dostane opravdu zcela čerstvý výrobek, který vlastně ani nemůže být negativně ovlivněn nějakým přerušením chladicího řetězce. Na druhé straně ale šlehačka potřebuje aspoň jeden den, aby dokonale vyzrála. Takovou smetanu lze pak označit skutečně za lahůdkovou.
Ideálních 33 procent
Klasická šlehačka se získává odstředěním mléka na smetanu, která má kolem čtyřiceti procent tuku. Zatímco v zahraničí ji lze v této podobě nalézt v obchodech jako tzv. créme double, v našich prodejnách není obvyklá a nenabízí se stejně jako jemně nakyslá tuhá smetana créme fraéche (tučnost 30 %).
Tučnost šlehačky se u nás pohybuje od 30 do 33 procent. Na první pohled to není velký rozdíl, ale pozná se to na konzistenci a trvanlivosti nášlehu. I když samozřejmě záleží také na způsobu ušlehání, tedy zda se tak děje ručně, nebo ve výrobnících za přítomnosti dusíku.
"Naše smetana ke šlehání označená Klasou je třiatřicetiprocentní, dobře homogenizovaná a vždy živá. Nepoužíváme totiž k jejímu ošetření tzv. UHT, tedy krátký záhřev na 130 až 140 °C. Sice se tak prodlouží trvanlivost, ale zároveň zlikvidují i ušlechtilé mikroorganismy, které dávají šlehačce její typickou chuť. Odklon od čerstvých mléčných výrobků, které vyžadují doma přece jen větší péči, ve prospěch pohodlnějších trvanlivých je bohužel stále větší," vysvětluje Šuranský.
Z řepkového oleje
Na pultech se objevuje také šlehačka ve spreji. Jak ale říká Šuranský, v této podobě lze jen zřídka narazit na výrobek z pravé smetany. Většinou se jedná o šlehačku na bázi emulgovaného rostlinného tuku.
"I takový výrobek s nižším procentem tuku, třebaže zase ne příliš, je samozřejmě potřebný. Například jako první pomoc, když chceme rychle poctít návštěvu vídeňskou kávou. Ale na svíčkovou prostě patří smetanová klasika," uzavírá ředitel nedakonické mlékárny, kde vyprodukují denně kolem čtyř tisíc litrů lahůdkové šlehačky.
Láska, bitva, Wimbledon
* Kulinářská magie přisuzuje šlehačce mimořádné účinky v oblasti lásky. Dokáže prý prohloubit schopnost ji dávat i přijímat.
* V šlehačce prý také koluje energie peněz. Podle jednoho receptu ze staré magické kuchařky je nejsilnější v kombinaci s ostružinami či plátky banánu, které se musí na jejím povrchu vyskládat do tvaru pentagramu.
* Příjemnou relaxaci zajistí asijská květinová koupel. Do lázně se nalije šálek šlehačky, přidá pár lžic medu a hladina pokryje čerstvými květy nebo jejich lístky.
* Vlasy zhoustnou a získají vysoký lesk, pokud se jim dopřeje šlehačkový zábal. Stačí jen ušlehat, promíchat s vejcem a trochou cukru, nechat pět minut na vlasech a důkladně opláchnout. Účinek je prý zaručený, alespoň to tvrdí babské recepty.
* Kromě tenisu patří k slavnému wimbledonskému turnaji také jahody se šlehačkou. Každoročně se jich zde spotřebuje asi 27 tun a k nim také 70 hektolitrů šlehačky.
* Největší šlehačková bitva v dějinách kinematografie se odehrála ve filmu Smetanová revoluce z roku 1927. Na vrcholovou scénu se spotřebovalo 4000 dortů a 50 litrů šlehačky.
V malém množství neuškodí
Šlehačka patří mezi mléčné výrobky s vyšším podílem tuku. Jeho obsah však může být zcela odlišný ve vazbě na konečný výrobek. Hlediska výživová, případně dietetická se musí posuzovat až podle typu pokrmu a hlavně snědeného množství. To ale neznamená, že lze doporučit popíjení samotné šlehačky. Při dlouhodobé konzumaci by šlo určitě o riziko zdravotní a při krátkodobé se dá téměř jistě očekávat průjem.
Často se ale setkáváme s potřebou doplnit vyšší dávku energie v malém množství potraviny. Pak bývá vhodné použít šlehačku například k přípravě bramborové kaše, přidat jí trochu do omáčky nebo krémové polévky.