Sdílené lednice mají zabránit plýtvání

Nápad vznikl před pěti lety ve Velké Británii a ve Španělsku. Brzy začaly sdílené lednice vznikat také v Indii, na Novém Zélandu, v Německu a dalších zemích. Objevily se i u nás, ale ukázalo se, že výběr místa, kam takovou lednici umístit, je velmi důležitý.

Aby se našli ti, co budou chtít lednici plnit, a zároveň odběratelé přebytečného jídla, měl by v oblasti fungovat komunitní život. Na to sází projekt Samsung Bezezbytku. Za poslední čtyři měsíce byly v rámci tohoto projektu umístěny v Praze tři veřejné lednice.

První sdílená lednice je umístěna v Komunitním centru a zahradě Kotlaska v Praze 8, které nabízí spoustu volnočasových aktivit.

„Lidé k nám chodí na kurzy jógy, besedy a také na zahradnické workshopy. Pěstují tu ovoce a zeleninu, květiny a bylinky a zapomínají na starosti všedního dne,“ říká Dagmar Doubravová, ředitelka Rubikon Centra, které Komunitní centrum a zahradu provozuje.

„Jsme rádi, že jsme se zapojili do projektu proti plýtvání potravinami. Jídlo, které by skončilo v koši, poslouží dobré věci. Může podpořit lidi, kteří Kotlasku navštěvují, a nemají přístup ke kvalitním potravinám,“ dodává Doubravová.

Druhá chladnička stojí ve studiu Alta na pražském výstavišti v Holešovicích, kde se pořádají besedy, workshopy a divadelní představení, a pro třetí se našlo místo v Komunitním centru na žižkovské Koněvově ulici. Místostarosta třetího pražského obvodu David Gregor si zapojení do projektu také velmi pochvaluje.

„Rádi bychom prostřednictvím veřejné lednice propojili jednotlivé komunity v nejbližším okolí v Praze 3. Se záměrem mít sdílenou lednici už pracujeme delší dobu, včetně průzkumu na toto téma mezi obyvateli naší městské části. Ohlasy byly pozitivní. Jsem opravdu rád, že se podařilo myšlenku dotáhnout do finále,“ tvrdí.

Velké množství potravin končí v kontejnerech jednoduše proto, že zbylo a Češi pro něj nenašli další využití. Tento problém je nejpalčivější ve velkých městech, jako je Praha.

Naopak takřka odpadá v malých obcích do 5000 obyvatel, kde se snaží zbytky použít buď na krmení zvířat, nebo ke kompostování. Nejvíce jídlem plýtvají mladí lidé do 29 let. Podle průzkumů připravené pokrmy hází do koše více než polovina z nich.

V celosvětovém měřítku se každoročně znehodnotí třetina všech potravin, což je asi 1,3 miliardy tun jídla. Do popelnic putuje 45 % vypěstovaného ovoce a zeleniny, 35 % ryb a mořských plodů, 30 % obilovin, 20 % mléčných výrobků a stejné množství masa. Jenže to není všechno.

S každým vyhozeným jídlem znehodnocujeme i cenné zdroje, které posloužily k jeho výrobě, jako je voda, půda či lidská práce. Kvůli jednomu kilogramu jídla se totiž do atmosféry vypustí průměrně 4,5 kg oxidu uhličitého.

Kilogram hovězího masa, který skončí na řeznickém pultě, má za sebou v procesu své výroby až 15 000 spotřebovaných litrů vody, kilogram sýra „jen“ pět tisíc.

Komunitní lednice může využít každý, kdo ví, že nakoupené potraviny již nespotřebuje.

„Projekt Samsung Bezezbytku je založen na principu dárce – místní koordinátor – příjemce. Ti, kteří v okolí žijí, pracují, podnikají či se tu pravidelně pohybují, mohou do lednice vložit, co nezkonzumují, ale vše musí být před vyznačeným datem spotřeby. A kdokoliv další si v ní zase vybere, co se mu hodí. Obsah veřejné lednice kontroluje koordinátor, zda jsou potraviny v pořádku a bez problémů poživatelné,“ vysvětluje manažerka projektu Veronika Doubnerová.