Sbíráme a sušíme byliny na zimu

V této době přichází pravý čas na druhou sklizeň bylin, které jsou stálicemi našich zahrad a truhlíků. Mít po ruce mátu, meduňku, šalvěj nebo rozmarýn se vždy vyplatí. Ale druhá půlka léta nám toho nabízí mnohem více.

Čtyři léčivé rostliny, s jejichž sběrem a sušením můžeme nyní začít, vytipoval pro čtenáře botanik docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.

Jméno této krásné květiny se v posledních letech skloňuje hlavně v souvislosti s doplňky stravy na posílení imunity a při nemocech z nachlazení. Za nejsilnější jsou považovány tzv. echinaceové kapky, tedy výluh z rostlin do lihu.

V srpnu můžeme sbírat a sušit nadzemní části třapatkovky nachové, tedy květy a listy. Ovšem tvrdí se, že ještě více účinných látek obsahuje kořen rostliny, který se sklízí na podzim.

Jde o nenasycené alifatické sloučeniny, fenolické a další kyseliny, esenciální olej, inulin, třísloviny a flavonoidy. Dosud není známo, které z těchto látek jsou přímo zodpovědné za rychlou rekonvalescenci organismu, přesto bylo prokázáno, že látky obsažené v echinacei stimulují buňky našeho imunitního systému k tomu, aby likvidovaly mikroby. Své jméno získala podle pichlavého středu květu. Echinos znamená řecky ježek.

Léčivých vlastností echinacey si údajně jako první všimli američtí indiáni, od nichž se poznatky o účincích této rostliny postupně dostaly až do Evropy.

Začíná se sklízet na konci července až v půlce srpna. Jestli nemáte na zahradě vlastní, zkuste česnek koupit přímo od pěstitelů a dobře uskladnit, aby nevysychal a neplesnivěl.

Kdo bydlí v bytě, může česnek buď zamrazit, nebo namlít, smíchat se solí a ve skleničkách uchovávat v lednici.

Účinky česneku na naše zdraví jsou téměř zázračné. Působí proti bakteriím, plísním, virům a je uznáván jako přírodní antibiotikum. Užívat ho můžete jak preventivně, tak při počínajícím onemocnění.

Asi bude složité schroupat na posezení denně stroužek čerstvého česneku, ale zkuste ho co nejčastěji přidávat do jídel tepelně neupravený, tak získáte maximum pozitivních látek. Česnek totiž obsahuje vitaminy A, B, C a E, které dohromady podporují imunitu, snižují únavu, a „áčko” je dobré i na oči.

Ale česnek se osvědčil také jako prevence rizika infarktu a nemocí cév, které mohou vést až k mozkové mrtvici.

Zároveň pomáhá s detoxikací krve, snižuje hladinu cholesterolu, odplavuje z těla škodlivé látky a pozitivně působí také na trávicí systém.

Pozor by si ale měli dát lidé s nemocemi žaludku či žlučníku a s léky na ředění krve.

Keř s půvabnými květy, které se přes léto mění v baculaté červené plody, roste po celé České republice.

Rudé šípky jsou takovou minizásobárnou zdraví. Obsahují vitaminy C, B1, B2, B3, E, P, K, karotenoidy, glykosidy, asi 30 % cukrů, kyselinu citronovou a jablečnou, pektiny, třísloviny a slizy.

Ze šípků se připravuje hlavně čaj proti nachlazení a infekcím. Díky vysokému obsahu „céčka” působí látky obsažené v šípcích jako silný antioxidant, což znamená, že podporují naši imunitu.

Ale působí pozitivně i na zpevnění cévních stěn a jako prevence vzniku křečových žil. Konzumace šípků mírně snižuje krevní tlak, uklidňuje a podporuje správné fungování střev. Latinský název Rosa canina znamená psí růže, údajně proto, že ve starověkém Římě používali plody rostliny proti vzteklině.

Šípky je možné sušit, ale i zmrazit. Nejčastěji se pije šípkový čaj, ale maximum vitaminu C získáme tehdy, když nebudeme šípky vařit, horkost totiž céčko ničí.

Zkuste rozemleté plody namočit do studené vody a nechte macerovat přes noc. Druhý den se výluh pije.

V našich zemích je brán jako plevel a říká se mu bodlák. Když „vykvete”, děti si pro zábavu kulovitá květenství trhají a házejí je po sobě. Málokdoví, že zejména kořen této mohutné rostliny má pozitivní účinky na naše zdraví.

V italské a francouzské kuchyni se používá jako zelenina, strouhá se nebo upravuje podobně jako chřest. Pro kulinářské účely ho můžete sklízet již nyní.

Pro sušení ale počkejte do podzimu, kdy se právě do kořenů stahují prospěšné látky. Abychom ho získali, musíme rostlinu opatrně vyrýt, kořen omýt. Sušte ho nakrájený na kousky při vyšší teplotě, třeba doma na topení.

Nálev z kořene lopuchu se pije samostatně nebo jako součást čajových směsí, například na posílení imunity. Obsahuje totiž až z 50 % inulin, který podporuje růst a akceschopnost přátelských střevních bakterií. Dále pak látky jako slizy, třísloviny, hořčiny a minerály (vápník, železo, sodík), vitamin C a další.

Pomáhá při vysokém tlaku, při oteklých nohou, k očištění krve a zlepšení látkové výměny, při dně, cukrovce či žaludečních vředech. K zevnímu užití se hodí pro růst vlasů, léčbu ekzémů a hojení ran.

Knihy Světem bylin s Romanem Pavelou jsou užitečným pomocníkem pro orientaci v léčivkách a jejich účincích na zdraví.

První díl nese název Imunita, druhý Zažívací potíže a třetí Pohybové ústrojí. Čtvrtý díl vyjde na podzim a bude věnován lidem 50+ (vydává nakladatelství Lirego).