S nadhledem o jídle a dietách

Už tradičně v opozici stojící obyvatelé našich zemí, vědomi si navíc vlastních zdravotně gastronomických prohřešků, ale okamžitě kontrují. A co páni doktoři, zdalipak oni sami dodržují ty svoje rady? Na to všem skeptikům může odpovědět Kuchařka lékařů českých, v níž se 52 našich významných lékařských osobností vyznává ze vztahu k jídlu. A jako bonus přidávají své zamilované recepty.

„Lékaři totiž jí rádi a někteří i rádi vaří. Nejedí vysloveně nezdravě a jsou to většinou gourmeti. Jejich oblíbená jídla ale také nejsou vždycky dietní. Jenže u dobré kuchařky by se měly čtenáři začít sbíhat sliny, a to u té naší jistě nastane,“ upozorňuje internista prof. Štěpán Svačina, který je garantem a editorem knihy.

Gastroenterologie a gastronomie jsou oblasti velmi spřízněné. Minimálně proto, že strava významně ovlivňuje funkci trávicího traktu, ale také nálady a psychický stav lidí. Hladový člověk bývá protivný, dobře najedený je naopak příjemný.

„Příprava pokrmů a vaření se dokonce mohou stát nejen každodenní radostí, ale rovněž i metodou, jak trénovat mozek. Nákup surovin a přesný postup podle receptu slouží k tříbení informací, trénují logické myšlení a mnohdy se mohou hodit také při řešení úkolů, které nemají s vařením nic společného,“ tvrdí doc. Lucie Bankovská - Motlová, jež ve své praxi tuto psychiatrickou rehabilitaci úspěšně uplatňuje.

Lékaři samozřejmě zdravé výživě fandí. Jak ale říká doc. Karel Barták, vědecké práce v této oblasti bere s rezervou, zvlášť platí-li výzkum potravinářské firmy.

„Co dietologové doporučují dnes, se totiž často diametrálně liší od toho, co jsme se učili dříve. Kdybych tak věděl, jaké hlouposti učím své studenty v současnosti,“ povzdychl si odborník, jenž se zabývá tělovýchovným lékařstvím.

Doporučení pro zdravé stravování proto chápe ne jako diktát, ale spíš jako tendence. Tedy méně jíst, preferovat ovoce i zeleninu, konzumovat hlavně rostlinné tuky a nezapomínat na vlákninu. Dokonce si myslí, že je správné s přáteli občas v jídle zahřešit.

„Život bez hříchu je totiž fádní a navíc neumožní člověku následné pokání. Druhý den jím proto málo, někdy mě navíc bolí hlava. A vždycky vím proč,“ usmívá se doc. Barták.

Na zvyšování hmotnosti dnešních lidí má sice zřejmý podíl i genetika, ale zadělává na ni také nesprávná výživa v dětském věku. Starostliví rodiče nutí svého potomka jíst, i když nemá hlad, a na talíři mu nesmí nic zůstat. Přijde-li pak v dospělosti do rukou stejně pečlivé manželky, stane se z něj nevratně tlouštík.

„Proto jezme rozumně, ale nepřehánějme to s některými, dnes již nesmyslnými zákazy v naší dietoterapii - není-li ovšem naordinována jako léčebná. Obezita samozřejmě škodí stejně jako jednostranná strava. Proto se vracím k filozofii své babičky. Vše, co se používá v rozumné míře, je pro člověka vhodné. A nemusí to být jen potrava,“ uzavírá gastroenterolog prof. Petr Dítě.