Hlavní obsah

Russell Crowe: Vždycky jsem trochu na měkko, když jde o děti

Právo, Jana Rovenská

Nezapomenutelný hrdina z Gladiátora pokračuje v rolích tvrdých chlapů i v novém výpravném filmu Cesta naděje. Silný příběh plný odhodlání Russella Crowea (50) upoutal natolik, že vedle hlavní role zarputilého otce se chopil i té režisérské.

Foto: Bontonfilm

Úmorné putování v Cestě naděje zpříjemní farmáři Connorovi jen majitelka hotelu v podání Olgy Kurylenkové.

Článek

„O režírování jsem přemýšlel už delší dobu, jen jsme s partnerem naší produkční společnosti Fear Of God Films hledali ten správný scénář. Když jsem si přečetl Cestu naděje, věděl jsem, že je to ono,“ prozrazuje novopečený režisér.

Inspirací pro film se stala jedna prostá věta z dopisu plukovníka, který po 1. světové válce dohlížel na obnovu bitevního pole na poloostrově Gallipoli u průlivu Dardanely. Zněla: Jeden starší chlapík se sem nějak dostal až z Austrálie a chtěl najít hroby svých synů.

„A tahle věta jako svědectví obrovské bolesti i lásky mě dostala. Vždycky jsem trochu na měkko, když jde o děti,“ svěřuje se Russell, pyšný otec jedenáctiletého Charlese a osmiletého Tennysona.

„A není to jen film o válce, ale také o tátovi a synech, o smutku a odpuštění,“ přibližuje svého hrdinu, farmáře Joshuu Connora, který se po 1. světové válce vydává na dobrodružnou pouť napříč neklidným Tureckem. Právě tam pátrá po osudu svých tří synů, kteří se nevrátili z válečné vřavy.

Počátky filmování připomínaly přípravu na skutečné válčení 

Filmování na historických místech v Istanbulu nebo na malebném pobřeží Středozemního moře určitě nebylo exotickou dovolenou. Počáteční práce spíš připomínaly přípravu na skutečné válečné tažení.

Proběhl třeba kurz, v němž v rámci tréninku nechyběly ani padesátikilometrové jízdy na kole. Vyplatilo se. Při natáčení v Austrálii, Turecku a Laosu byli herci a štáb někdy vystaveni i teplotám dosahujícím téměř 50 °C. Během jediného dne se často vystřídalo vedro, strašlivý vichr, bouře a přívalový déšť.

Foto: Bontonfilm

I přes náročné podmínky měl však Russell Crowe velmi silnou motivaci vydržet a uspět: „Nesnáším dojíždění ze svého australského domova do práce v Americe,“ vtipkuje.

„Ale vážně. Osobně si myslím, že australské publikum touží po australských filmech. A když bude mít můj debut úspěch, dostanu příležitost režírovat doma v Austrálii i další filmy,“ prozrazuje.

Pro svůj režijní počin sbíral slavný Novozélanďan z Wellingtonu zkušenosti celou kariéru. Pracoval s velikány, jako je Ridley Scott, ví také, jak důležití jsou pro film nejbližší spolupracovníci, a vybral si ty nejlepší. Ať už to byl oscarový kameraman Andrew Lesnie, nebo vynikající autor hudby David Hirschfelder. Co se herců týče, stavěl na zkušenostech ze začátku své kariéry, kdy v roce 1989 dělal konkurz u režiséra George Ogilvieho na film The Crossing, ve kterém dostal první hlavní roli.

Tvrdé konkurzy

„Zkoušení je brutální proces. Je ale nutný proto, aby každý poznal, jestli na to má. Když děláte film, pracujete nekonečné hodiny,“ vysvětluje. „Někteří lidé vás mohou ohromit během pětiminutového setkání, ale na náročnou roli pak nestačí. Pokud někomu energie vydrží jen pár hodin, není pro film ten pravý. Musí mít elán a přesnou představu, o co jde.“

Na tvrdé konkurzy je sám zvyklý už pětadvacet let. I díky nim si vydobyl postavení v Hollywoodu a získal přízeň špičkových tvůrců. „Russell má spoustu energie, přirozenou autoritu, proto je jako stvořený pro vůdčí postavy,“ říká Peter Weir, režisér snímku Master & Commander: Odvrácená strana světa (2003).

„Využil každé příležitosti, aby mohl být na moři a ujistil se, že nedostane mořskou nemoc, četl cokoliv s touto tematikou,“ prozrazuje.

„Ať je postava jakákoli, bez pečlivé přípravy se do ní nepustím. Tu beru vždycky hodně vážně. V Bídnících jsem se nazpíval snad na celý život, jako námořní kapitán jsem pro pravdivost role musel zvládnout i hru na housle. Celé měsíce jsem cvičil dvacet hodin týdně,“ vzpomíná Russell.

V akčním thrilleru Ridleyho Scotta Labyrint lží (2008) kvůli postavě šéfa CIA nabral přes 25 kilogramů, ten samý režisér ho dva roky nato donutil všechna kila shodit, aby ztvárnil Robina Hooda.

„Boj s váhou není nikdy jednoduchý. Hned po Bídnících jsem pro roli biologického otce Supermana Jor-Ela v sci-fi Muž z oceli opět nastolil tvrdý fyzický trénink v posilovně. Potom denně následovalo šest kilometrů chůze a šestnáct na kole, plus šest půlhodin veslování. Každý večer jsem pak byl celý rozlámaný, ale jinak se cítím výborně,“ odtuší.

Není snadné ho mít v lásce, ale...

„Určitě není jednoduché mít svérázného Russella v lásce, ale je třeba ho respektovat,“ říká režisér Tom Hooper. „Díky všestrannosti patří nepochybně k těm nejvýraznějším hercům současné generace, což dokázal ve strhujících výkonech od L. A. – Přísně tajné přes oscarového Gladiátora a Robina Hooda až po Bídníky. Jsem si jistý, že bude i výborný režisér.“

Russell Crowe s bulvární reputací opilce a hulváta v sobě však nezapře citlivého a spravedlivého ochránce. Možná i proto vždy přitahoval ženy. Už v roce 1995 při první hollywoodské příležitosti ve snímku Rychlejší než smrt udělal ohromný dojem na Sharon Stoneovou. Tehdy o něm řekla: „Je to nejpřitažlivější a nejvíc sexy chlap, se kterým jsem kdy filmovala.“

Foto: Paramount Pictures

Russel Crowe je Noe.

Posléze mu neodolala snad žádná herečka, jež s ním hrála, včetně Meg Ryanové. Ta se do něho zamilovala během natáčení Životní zkoušky (2000) a dokonce se kvůli němu rozvedla.

Když se začne hrát na otcovskou strunu, zjihne

Ani Croweovo manželství s australskou zpěvačkou a herečkou Danielle Spencerovou, které vypadalo přímo idylicky, nakonec nevydrželo. V roce 2012 se po devíti letech rozešli, ale své dva syny vychovávají dál společně. Ačkoliv Russella dávají dohromady s dalšími ženami, on vztahy s nimi popírá.

„Mám za své chlapce odpovědnost a nechci, aby si mysleli něco jiného, než že jejich matka je ta nejlepší žena na světě. Nechci, aby mě viděli s jinou partnerkou. Nechci, aby nad tím museli přemýšlet, alespoň teď ne.“

I když se proslavil rolemi tvrdých chlapů, opět potvrzuje to, co naznačil v Cestě naděje. Jakmile se začne hrát na otcovskou strunu, zjihne. Bylo to vidět v jeho oscarovém generálovi Maximovi v Gladiátorovi i v dramatu Těžká váha, kde spojuje v jedné postavě surového boxera s milujícím otcem.

Víte, že…

Od roku 1992 zpíval a hrál na kytaru v australské rockové kapele 30 Odd Foot of Grunts, kterou zakládal.

Ačkoli většinu svého života žije v zemi protinožců a sám se považuje za Australana, tamní občanství, o které tolik stojí, dosud nezískal.

„Zahrál jsem to procítěně proto, že jsem si představil, co bych dělal, kdyby se v podobné situaci ocitlo moje dítě. Při natáčení se mi vybavily i některé nepěkné vzpomínky z dětství. S rodiči, kteří zajišťovali catering pro filmové štáby, jsem byl totiž neustále na cestách. Ani jsme pořádně nebydleli, žili jsme v karavanu. Když mi byly čtyři, přestěhovali jsme se z rodného Nového Zélandu do Austrálie a do mých čtrnácti let změnili naši bydliště desetkrát. Vystřídal jsem šest základních škol a tři střední. Udělám vše pro to, aby moji kluci něco podobného nikdy nezažili,“ končí s pevným rozhodnutím herec, muzikant a režisér Russell Crowe.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám