Článek
Tím, že vegetariáni nejedí maso, konzumují velmi málo živočišných tuků. Pokud ze svého jídelníčku vyloučí i mléko a mléčné výrobky, nepřijímají je prakticky vůbec. To je důvod, proč bývá většina z nich štíhlých. Z rostlinné stravy obvykle moc neztloustnou.
Někteří se vyhýbají i vejcím. Ta patří spolu s živočišnými tuky k vydatným zdrojům cholesterolu. Také proto se u nich problémy s vysokým cholesterolem objevují podstatně méně než u běžné populace.
Méně nadváhy, infarktů a mrtvice
V každém případě se u vegetariánů setkáváme s tím, že je podstatně méně trápí:
- Potíže s kornatěním cév a s vysokým krevním tlakem.
- Kardiovaskulární choroby, včetně infarktů a mrtvice.
- Netrpí tolik nadváhou nebo obezitou. Roli v tom nehraje jen zmíněné omezení živočišných tuků, ale také to, že o svém jídelníčku víc přemýšlejí.
- Díky vysokému podílu vlákniny ve stravě netrpí moc zácpou a méně se u nich objevují nemoci střev, žlučové kameny nebo divertikly, tedy rizikové výchlipky na stěnách střev.
- Méně často je postihne rakovina tlustého střeva a konečníku, případně nádory trávicí soustavy. Pravidelná konzumace rostlinné stravy představuje užitečnou prevenci proti těmto chorobám.
- To, že se u nich mohou vyskytovat méně i ostatní nádory, není podle všeho dané vegetariánskou stravou, ale spíš tím, že je mezi nimi méně kuřáků, méně lidí, kteří pijí příliš mnoho alkoholu, a více těch, kteří cvičí nebo se věnují aktivnímu pohybu.
Chybí jim železo
Nevýhodou vegetariánské stravy bývá to, že jejím milovníkům hrozí nedostatek některých důležitých látek. Například nízká hladina železa. Tento stopový prvek je důležitý pro fungování hemoglobinu, složky červených krvinek, která transportuje kyslík z plic k buňkám a odvádí oxid uhličitý opačným směrem.
Dlouhodobý nedostatek železa může vyvolat chudokrevnost, pro kterou je typická únava, slabost, bledost, dušnost, bušení srdce a nižší odolnost vůči infekcím. Deficit tohoto prvku také často snižuje pozornost a vyvolává poruchy soustředění. U žen pak dokáže způsobit potíže s menstruací.
Ideálním zdrojem železa je maso, zejména pak hovězí a jehněčí, ale třeba také plody moře. Tento stopový prvek se v něm vyskytuje ve formě, která je pro lidský organismus snadno dostupná. To se nedá říct o rostlinné stravě. Obsahují ho například fazole, hrách, listová zelenina, sušené meruňky nebo rozinky. V těchto potravinách je vázané ve sloučeninách, které se těžko štěpí a tráví. Náš trávicí trakt ho z nich získává složitěji a méně efektivně než z masa.
Velmi častý problém: málo vitamínu B12
Další látkou, které můžou mít vegetariáni málo, je vitamín B12. I ten obsahuje maso, speciálně vnitřnosti, ale také vejce, sýry, sardinky a jiné ryby. Je důležitý pro obnovu buněk a tvorbu červených krvinek, pomáhá chránit nervová vlákna, účastní se přeměny živin na energii a tak dál.
Pokud ho člověk nemá dost, bojuje s únavou, slabostí svalů a s horší koordinací pohybů, se sníženou duševní výkonností i pamětí a někdy rovněž s depresemi. Může se u něj objevit chudokrevnost, mravenčení a problémy s padáním vlasů nebo další potíže. Také se u něj zvýší riziko srdečních nemocí, mrtvice a Alzheimerovy choroby. Viditelným příznakem zmíněného deficitu je červený, lesklý jazyk s vyhlazeným povrchem.
Z rostlin obsahují vitamín B12 mořské řasy – chlorella, spirulina nebo nori – a také houba šiitake. Dobrým zdrojem jsou rovněž pivovarské kvasnice a fermentovaná sója. Obohacují se o něj rovněž některé potraviny, třeba snídaňové müsli. Spousta vegetariánů ho ale radši užívá ve formě tablet, snáz tak dodrží doporučenou denní dávku.
Pro lidi, kteří odmítají maso, představuje dostatek tohoto vitamínu jeden z největších problémů. Z veganů, kteří jedí jen rostlinou stravu, má podle reprezentativní britské studie nedostatečné hodnoty 73 %. Vegetariánů, kteří jedí vejce, mléko a mléčné výrobky, trpí jeho nedostatkem 24 %. Zato z všežravců s ním má potíže jen 1,7 %.
Když už, tak s radami odborníka
Kromě zmíněných látek by si přísní vegetariáni měli také pohlídat dostatečné množství vápníku, jódu, zinku, vitamínu D a vitamínů řady B stejně jako omega-3 nenasycených mastných kyselin. Někdy mohou mít i problémy s příjmem kvalitních bílkovin. Praktickým řešením může být třeba to, že se o svém jídelníčku poradí s nutriční terapeutkou, specialistkou na otázky výživy a zdraví.
Pozitivních stránek vegetariánství si může užívat jen ten, kdo má svůj jídelníček opravdu vyrovnaný. „To ale určitě není pro všechny,“ říká prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky VFN v Praze. „Lékaři ho nedoporučují hlavně dětem, těhotným ženám a výkonnostním sportovcům. Mívají totiž zvýšené požadavky na dostatek živin, minerálů i vitamínů. Ideální není ani pro starší lidi, kteří mohou trpět přirozeným deficitem určitých důležitých látek.“
Pokud jde o tvrzení, že vegetariáni žijí déle, upozorňuje, že exaktní studie, které by jednoznačně podpořily toto tvrzení, neexistují. „Ale můžeme to předpokládat,“ říká. „Většina vegetariánů se o sebe ráda stará a mívá lepší životosprávu než běžná populace. Navíc konzumovat nadměrné množství kalorií díky rostlinné stravě je dost obtížné. A když snížíme jejich počet, život si prokazatelně prodloužíme.“
Alkohol jim zamíchá s jídelníčkem
Celých 34 % vegetariánů přiznalo v průzkumu pro server VoucherCodesPro, že jedí maso, když se opijí. Dalším 26 % se to stává často, 22 % zřídka a 18 % jen příležitostně. Nejčastěji si dopřávají kebab, pak v této svérázné hitparádě následují hovězí hamburgery, slanina, smažené kuře a vepřové klobásky.
Loni byla ve Spojených státech zveřejněna také studie, podle níž se 84 % amerických vegetariánů v určité fázi života znovu vrátí ke konzumaci masa.
| Není vegetarián jako vegetarián |
Existuje několik směrů vegetariánství. Přinášíme přehled těch hlavních podle www.vimcojim.cz:
Semivegetariáni: vyhýbají se pouze červenému masu (hovězí, vepřové, skopové, zvěřina). Ale jedí ryby, někteří i drůbež. Konzumují také mléko, mléčné výrobky a vejce.
Pescovegetariáni: nejedí žádné maso s výjimkou ryb. Ze živočišných potravin si dopřávají mléko, mléčné výrobky a vejce.
Lakto-ovo vegetariáni: vyhýbají se masu i rybám. Konzumují však mléko, mléčné výrobky a vejce.
Laktovegetariáni: nemají v jídelníčku maso, ryby ani vejce. Ze živočišných potravin konzumují pouze mléko a mléčné výrobky.
Vegani: vynechávají veškeré druhy masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, a dokonce i vejce. Někteří z nich nejedí ani včelí med. Jejich strava se skládá z obilovin, ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin.
Frutariáni: nejedí žádné živočišné potraviny, ale ani luštěniny a obiloviny. Konzumují jen čerstvé nebo sušené ovoce, ořechy, med a olivový olej.
Vitariáni: jejich jídelníček se skládá jen z tepelně neupravených potravin, nejčastěji rostlinného původu. Tedy ze zeleniny, ovoce, ořechů, semen, naklíčeného obilí a luštěnin.