Rozmary světových celebrit v Česku: speciální deštník, kachna i stovky květin

Pro Zdeňka Zahradníka, šéfa pražské agentury V. I. P. Service, bylo největší školou pracovat pro Michaela Jacksona, který Prahu navštívil v září 1996. Na koncert v Praze na Letné se sjelo sto dvacet tisíc lidí z celé Evropy a šlo o naprosto mimořádnou a monstrózní akci.

„Pár dní před Michaelovým příjezdem dorazil jeho tajemník Wayne Nagin, aby tu v předstihu všechno zkontroloval. Když jsem se ho zeptal, kolik ochránců se zpěvákem přijede, odpověděl mi, že nikdo a že všechno musíme zařídit my.

Tomu jsem nechtěl ani věřit, protože jenom z vydavatelství Sony Music ho doprovázelo několik set lidí. Vzhledem ke zpěvákově programu jsem odhadoval, že bude zapotřebí zhruba třicet lidí, jenže druhá strana počítala pouze s deseti, a tak jsem musel sehnat obzvláště spolehlivé chlapy, kteří do toho šli se mnou,“ vzpomíná Zahradník.

Ovšem skutečným oříškem, nad jehož rozlousknutím se pořádně zapotil, se kupodivu ukázal Jacksonův požadavek na velký bílý deštník bez potisku, s nímž pak zpěvák prošel několika ulicemi.

„Dnes by to takový problém nebyl, ale tenkrát trvalo pár dní, než jsem ho sehnal. S Michaelem jsem zažil skutečné davové šílenství. Když jsme se někam hnuli, hned se zastavila doprava, protože fanoušci a novináři byli úplně všude. Jeli jsme třeba v autě a podél silnice stály davy lidí. Když jsme zastavili na červenou, opravdu jsem se bál. Michael seděl vzadu potichu jak pěna. Byl plachý a vystrašený.“

Agenturu, která má dnes čtyřiadvacet zaměstnanců a jejíž vozový park čítá dvacet špičkových vozů, Zdeněk Zahradník založil v roce 1993. Peníze na první auto, Ford Scorpion, si tenkrát půjčil od své sestry žijící v Německu. Před rokem 1989 se živil jako taxikář, ale protože byl schopný a ochotný naučit se jazyky, bylo ho brzy na tuhle práci škoda. Jako první na to přišla jistá dáma ze Švýcarska, která se před lety ubytovala v jednom z pražských hotelů. Když její návštěva Prahy skončila, odjel pro ni Zdeněk Zahradník na nějaký čas pracovat do zahraničí a právě jejím prostřednictvím se ve Švýcarsku poprvé setkal s opravdovou smetánkou.

Patřil do ní i Alain Delon, který byl pak v Česku také jeho prvním klientem. „Přijel v roce 1993 jako čestný host plesu v Opeře a přijel sám. Vyzvedl jsem ho na letišti a zařídil mu v Praze vše, co potřeboval.“ Z péče, na kterou jsou celebrity zvyklé, nechtějí slevit ani při svých cestách po světě, ale spolehnout se přitom musí hlavně na místní odborníky, jakým je například právě Zdeněk Zahradník.

Tito lidé jim v dané zemi dokážou splnit jakékoli přání, vědí, co se sluší a patří, ovládají jazyk, a hlavně mají dobré známé na řadě důležitých postů. Řeč je přitom stále jen o takzvaně komerčních umělcích, nikoli o politicích, neboť v případě návštěvy významných světových politiků se o vše starají státní, většinou policejní složky, což vyplývá ze státního protokolu.

Navštíví-li však naši zem popová nebo rocková hvězda, je veškerý servis v rukou soukromého sektoru. A jak vyplývá z historek, k nimž při těchto setkáních dochází, bývá to honička, ale někdy i velká zábava. Umějí totiž opravdu překvapit. Proto je Zdeněk Zahradník už teď rozhodnutý, že o svých zážitcích s lidmi s nálepkou V. I. P. jednou napíše knihu, a patrně bude dost objemná.

Zatímco v jiných zemích si celebrity, jež zná celá planeta, mohou zaplatit policejní ochranu, u nás to možné není. Michaelu Jacksonovi i Madonně byl policejní doprovod přidělen až v den jejich koncertu, protože bez něj by doprava v Praze totálně zkolabovala. Do našeho hlavního města se totiž v tyto dny řítily desítky tisíc dalších aut.

„Když tu byla Madonna naposledy letos v srpnu, jakmile jsme s autem zastavili, fanoušci nám mlátili do oken, což ji dost znervóznilo. Chtěla, abych ujel, jenže udělat dopravní přestupek si nemůžu dovolit. Navrhovala, abych k hotelu přijel z druhé strany, jenže tam byla jednosměrka,“ líčí Zdeněk Zahradník peripetie své práce.

Madonna je také spolu s členy kapely Rolling Stones zatím jediná, která mu nevěnovala autogram. Plakáty s podpisy těch ostatních si Zdeněk Zahradník nechal zarámovat. O autogram si prý vždy řekne, až když se s hvězdou setká poněkolikáté, jinak to je pokládáno za neprofesionální a někdy je to zakázáno už ve smlouvě.

Madonna a Rolling Stones s sebou také vždy vozí i svou osobní ochranku, ale u mnoha dalších hvězd, například u Celine Dionové nebo Philla Colinse, tomu tak nebývá. „Celine žádné hvězdné manýry v chování neprojevuje, a když v Praze v květnu loňského roku při svém koncertě představila unikátní koncept pódia, žádné speciální požadavky na zázemí koncertu nebo vybavení šaten americká strana neměla,“ potvrdil i Zdeněk Zikmund, mluvčí agentury Bestsport, která koncert Celine Dionové pořádala.

Zato Madonna, která v Praze naposledy koncertovala letos v srpnu v rámci svého obnoveného turné Sticky and Sweet, měla přání, aby v šatnách bylo velké množství květin. Podle Petra Nováka z pořadatelské společnosti Live Nation to byly především růže a celkem jich bylo třeba kolem dvou stovek.

„Když jste v blízkosti megastar, musíte vycítit, kdy máte být opravdu blízko, a kdy máte naopak zmizet,“ vysvětluje Zdeněk Zahradník know-how toho, jak se stát součástí týmu lidí s nálepkou „víajpí“.

A co to vlastně obnáší zajistit celebritám bezpečnost? „Není to o tom, dávat si s někým pohlavky, ale dokázat se těm, kteří by megastar mohli nějak ohrozit, vyhnout. Osobně si ani nemyslím, že by jim někdo chtěl ublížit, ale každý je chce fotit a žádá je o autogram. Nejdůležitější je proto šetřit jejich čas,“ vysvětluje ještě Zahradník, který je ale i tak rád, že se kdysi věnoval karate. A bylo to stejné, i když „hlídal“ krále svalovců Arnolda Schwarzeneggera.

„Když se v Praze před třemi lety konala konference společnosti Microsoft, vezl jsem v autě několikrát Billa Gatese i s jeho dvěma osobními strážci. Proto vím jistě, že bych s ním neměnil. Nic kolem nevnímá a myšlenkami je úplně jinde, protože prakticky neustále telefonuje,“ tvrdí šéf agentury V. I. P. Service. A přidává ještě další postřehy. Když například veze Tinu Turnerovou, ví, že po celou dobu jízdy musí mít obě ruce na volantu.

Někdy se ze setkání vyvine i přátelství, což je prý případ Liz Mitchellové z kapely Boney M., která ho už několikrát zvala do Londýna. A co je na téhle práci nejdůležitější? „Jednoznačně disciplína. Po celou dobu pobytu celebrity jsem tzv. na stand-by - čili nepřetržitě k dispozici. Neexistuje dát si pivo. Jsem ,ve službě‘ až do okamžiku, než se letadlo odlepí od země při jejich zpáteční cestě. Po celou dobu je samozřejmostí také perfektní kvádro.“

Z politiků se Zdeněk Zahradník staral o Václava Klause při jeho prezidentské volební kampani v roce 1998 a také měl na starost tým Air Force 1, který do ČR doprovázel amerického prezidenta George W. Bushe.

Když celebrity za hranicemi postihne nějaký zdravotní problém, přijdou s nimi do styku i naši lékaři. Byl to například případ Paris Hiltonové, která si nedávno do Prahy vyrazila jen se svým přítelem. Fanoušci ji však dohnali i tady a překvapená Paris v útěku před nimi upadla na dlažbu a roztrhla si bradu.

Většinou to funguje tak, že hvězdičkové hotely, v nichž jsou zahraniční star ubytované, mají smlouvu s některým ze soukromých lékařských zařízení - např. Canadian medical center či GHC clinic - a to jim v případě potřeby zajistí lékaře. Ti se střídají ve službách a klientům hotelů včetně hostů „víajpí“ poskytují první pomoc na špičkové úrovni při zachování jejich soukromí a pohodlí. Svého osobního lékaře si na cesty bere snad jen Madonna, ostatní však spoléhají na místní odborníky.

Onkolog a pediatr Pavel Boček z pražské nemocnice v Motole je nárazově k dispozici týmu, který se stará o exkluzivní zahraniční klientelu, protože díky ročnímu pobytu na univerzitě v Minnesotě v USA ovládá velmi dobře angličtinu. „Zahraniční hosté samozřejmě nemají smlouvu s našimi zdravotními pojišťovnami a vše si hradí ze svého,“ vysvětluje a dodává, že si s hvězdami světového formátu vždy i dobře popovídá.

Bylo tomu tak i v případě Bruce Willise, jehož po dlouhém letu bolela záda. Setkal se s ním při jeho návštěvě Prahy v roce 2000. Jindy byl zase volán k těhotné topmodelce Heidi Klumové, která do Čech doprovázela na koncert svého manžela, zpěváka Seala.

„Tenkrát čekala své druhé dítě (první se Sealem - pozn. aut.) a byla asi ve třetím měsíci. Potíže či spíše obavy se u ní objevily právě v souvislosti s dlouhým cestováním, ale uklidnil jsem ji, protože nešlo o nic vážného,“ líčí Pavel Boček. Když za šest měsíců porodila krásné a zdravé miminko, měl prý radost, ale víc už neprozradí, protože jde o lékařské tajemství.

„Vždycky s nimi zapředu rozhovor o tom, jak se jim u nás líbí a jak jim chutná česká kuchyně, jakou znají českou muziku či slavné české osobnosti. Většinou se hned rozpovídají, hlavně o kráse Prahy, a když jim řeknu, že jsem strávil rok na studiích v USA, jejich důvěru to ještě posílí, i když vidím, že ji mají i tak, a to je dobře.“ Základní léky i některé nástroje vozí Pavel Boček s sebou, aby komfort pro vyšetřovaného byl co největší. Pokud není schopen ošetřit jej na místě nebo usoudí, že stav je závažný, zajistí jim další speciální vyšetření v nemocnici, kam je také doprovodí.

„Nejraději vzpomínám na herečku Susan Sarandonovou, která byla pracovně v Praze asi před čtyřmi lety. Povídali jsme si opravdu dlouho a vzali jsme to od opery přes její dospívající dceru až k tomu, že jsme si měnili recepty,“ dodává Pavel Boček.

„Několik hodin před pražským koncertem mě Mick Jagger z kapely Rolling Stones požádal, abych ho naučil pár českých vět, jimiž chtěl večer pozdravit diváky,“ říká šéf umělecké agentury Live Nation Robert Porkert. Právě jeho agentura k nám dováží většinu ze zahraničních hvězd, z nichž sem dnes mnohé jezdí už opakovaně.

„Nejvíc diváků přišlo na Rolling Stones v roce 2003, platících jich bylo celkem osmdesát pět tisíc, a slušelo se přivítat je v jejich mateřštině. Mick mi řekl, co by chtěl, a české věty si pak zapsal foneticky a také si je nahrál na diktafon. Asi za hodinu přišel, abych ho z toho vyzkoušel,“ vzpomíná Robert Porkert.

S většinou hvězd, které k nám přiváží, se setká i osobně a jsou to chvíle, na něž se nezapomíná. Co ale příprava megakoncertů vůbec obnáší? „Nejdřív komunikujeme s agenty a posléze s manažery, umělci jsou už jen špička ledovce. Než stanou na pódiu, zaměstná to spolehlivě desítky, někdy i stovky lidí na několik týdnů. Z pořádání akcí tohoto typu se dnes vlastně stal už jistý druh průmyslu,“ tvrdí Porkert.

V oboru začínal v roce 1993, kdy po praxi v Pragokoncertu založil vlastní agenturu Interkoncerts. První osobností, kterou k nám dovezl a uspořádal její koncert, byla Joan Baezová. Následovali Deep Purple a v průběhu dalších let například Depeche Mode, Iron Maiden, Rammstein, Kiss, Green Day, ze sólistů Madonna, Ozzy Osbourne, Tina Turnerová, Brian Adams a další. Kromě megakoncertů agentura dnes pořádá i lední revue Holiday on Ice, jezdeckou šou Apassionata, muzikál Mamma Mia a v únoru našemu publiku předvede i další světovou šou nazvanou Putování s dinosaury.

„Hrozně rád mám všechny kluky z Iron Maiden, protože jsou opravdu velmi přátelští. Už tu koncertovali asi pětkrát, takže se vzájemně oslovujeme jmény, a když mají v nabitém programu letiště-hotel-hala-hotel-letiště chvíli volna, normálně si popovídáme o práci i o životě. Zajímá je úplně všechno. Vzpomínám si, jak jsme na ně před lety čekali v Banské Bystrici na letišti Tri duby, kam kapela dorazila v soukromém letadle pilotovaném zpěvákem Brucem Dickinsonem. Hned jak přistáli, pyšně nám svůj stroj předváděl.“

Někdo chce mít plnou šatnu květin, jiným udělá v Praze největší radost pravá česká kuchyně. „Na kachně se zelím a knedlíkem jsem si asi vůbec nejvíc pochutnal se členy kapely Rammstein. To jsou opravdoví gurmáni. A samozřejmě nechybělo ani dobré pivo,“ vzpomíná Porkert.

„Pro kohokoli udělám rád cokoli, protože málokdo ví, pod jakým tlakem celebrity žijí. Aby mohly podat špičkový výkon, musejí být v pohodě a k tomu patří i obyčejná radost. Jsou zajatci své profese a popularity, jenže lidé vidí jen pozlátko. Mnozí z těch, s nimiž jsem se při své práci setkal, pro mě předtím byli legendami a nedostižnými idoly, ale když pak stáli vedle mě, pochopil jsem, že to jsou stejní lidé jako všichni ostatní. Někdy mě opravdu překvapí. Skoro mě dojalo, jak srdečně mi Tina Turnerová letos na jaře děkovala vzápětí poté, co odešla z jeviště.“

Členové německé skupiny Rammstein včetně lídra Tilla Lindemanna (vpravo) jsou nadšení z české kuchyně. Možná i proto k nám jezdí koncertovat pravidelně. 

Příprava koncertu Tiny Turnerové byla finančně velmi náročná, což se promítlo i do ceny vstupenky. Obecně jsou však momentálně nejdražšími umělci ve světě šoubyznysu Madonna a skupina U2. Nejnákladnější přitom nejsou honoráře umělců, ale většinu peněz spolkne technika, videoprojekce, stavba pódií a výroba nejrůznějších efektů.

Může také nastat situace, kdy se na akci prodělá? „I to jsme zažili. Koncerty se plánují dlouho dopředu a musíte přitom zohlednit všechno možné od televizních seriálů až po olympiádu. Jenže pak jsou věci, které dopředu nevíte, jako jsou třeba hospodářská krize nebo teroristický útok. Když se v září 2001 zřítila Dvojčata v New Yorku, rázem se zastavil předprodej vstupenek na blížící se koncert švédské kapely Roxette, na němž jsme pak málem prodělali i kalhoty.“

Organizace a příprava jakékoli monstrózní akce jsou zároveň i vizitkou naší země, a protože se agentura Interkoncerts osvědčila, vzala ji před pěti lety pod svá ochranná křídla mezinárodní korporace Live Nation.

„Když k nám počátkem devadesátých let zahraniční umělci přijížděli poprvé, mysleli si, že jsme banánová republika, což už teď pominulo. Například si vzpomínám, jak se zpěvák Joe Cocker před lety v Brně mého kolegy vyptával, zda v hotelu nemůže být bomba. A kolega, který neuměl dost dobře anglicky, mu odpovídal: „Yes, yes. It is o. k.“ Cocker se okamžitě sbalil a z hotelu zmizel. Vysvětlilo se to až večer na koncertu.“