Článek
„Ženy nejsou diskriminovány proto, že jsou ženami, ale především proto, že mluví jinou řečí těla. Pokud si muži z nějakého důvodu osvojí ženskou řeč těla, stanou se obětí pracovní a společenské diskriminace i oni,“ popisuje koučka a expertka na komunikaci Cornelia Topfová ve své knize Řeč těla pro ženy vydané nakladatelstvím Grada.
Kdo za to může?
Většina žen, které chtějí být v práci úspěšné a chtějí udělat kariéru, po čase zjistí, že na důležitých poradách a jednáních si jich téměř nikdo z účastněných nevšímá. A pokud přece jen ano, tak to, co poutá pozornost, nejsou jejich slova či prezentované vědomosti, ale spíš jejich vzhled.
Naproti tomu prezentacím mužů je věnováno patřičné očekávání, pozornost i ocenění. Ženy se v takových situacích rychle začnou cítit odstrčené a neuznané. Podle odborníků však na vině není mužská část světa, ale spíš nenápadné a mírné chování žen.
„O tom, zda nás ostatní budou brát vážně, zda se prosadíme, nebo zda budeme naopak opomíjeni, nerozhoduje způsob, jak mluvíme, ale jaká je řeč našeho těla. Zviditelnění, vystupování a charizma totiž nejsou jazykové fenomény, ale prvky řeči těla. Z tohoto pohledu nezáleží ani tak na tom, co říkáme slovy, ale na tom, co říkáme tělem,“ vysvětluje Topfová.
Tělo zrcadlí myšlenky
Pokud se žena rozhodne stát úspěšnou, měla by začít pracovat na svých gestech, držení těla a dalších neverbálních signálech, které během komunikace vysílá do svého okolí. Vnější a vnitřní postoj spolu vzájemně souvisejí, tělo zrcadlí myšlenky. Nestačí mít pouze pádné argumenty, ale je nutné mít i pádná gesta.
„Ženy, které touží po povýšení a kariéře, již delší dobu před vlastním povýšením vystupují jako vedoucí. Ženy, které vystupují sebevědomě, se nezačínají chovat sebevědomě teprve poté, co se prosadily, ale naopak předtím. Je to vlastně logické, ony se díky svému sebevědomí a sebevědomému chování mohly prosadit,“ dodává koučka.
Má někdo výhodu?
Řeč těla je řečí podvědomí. Ani muži, ani ženy, pokud nejsou trénovaní, obvykle sami nevědí, jak a čím zapůsobit na ostatní. Z tohoto pohledu jsou však muži od přírody ve značné výhodě. Proč se muži chovají suverénně a často až agresivně a ženy bázlivě až poddajně, odborníci zčásti vysvětlují evolucí.
Podle této teorie v sobě ženy mají hluboce zakořeněný strach z fyzických útoků mužů a z jejich fyzické síly, které nemají možnost svou stavbou těla konkurovat. Z toho důvodu je jejich projev mírnější, zdrženlivější a je veden tak, aby neprovokoval a nevyvolal konflikt.
Těmi, kdo bouchají pěstí do stolu, hrozí vztyčeným ukazováčkem či rázně zabuchují dveře, jsou téměř vždy muži, nikoli ženy. Ženy v těchto situacích spíš sázejí na slzy a nevinný pohled, který je může před mužskou silou ochránit.
Ve prospěch tohoto tvrzení hovoří i fakt, že konverzace mezi dvěma ženami a ženou a mužem má odlišná pravidla a gradaci. Zatímco komunikace dvou žen může být velmi agresivní, komunikace mezi ženou a mužem je vedena ze strany ženy mnohem smířlivěji.
Vše se dá zlepšit
Přestože je nám řeč těla ve značné míře vrozená, je možné neverbální projev zlepšit a trénovat. Podle odborníků jde především o to, nejprve si uvědomit, jaké signály do okolí vysíláme, a pak je změnit. „Ženy se svou řečí těla omezují samy a samy sobě stojí v cestě. Tak jako se muž s nereflektovaným chováním automaticky stává frajerem a má z toho užitek, tak se žena stává hodnou dcerunkou a škodí sama sobě."
"Pokud člověk zvládne ovládat řeč těla, má větší šanci na úspěch a na to, prosadit se,“ radí Cornelia Topfová.
Důležité je ale nejen to, abychom uměli svá slova podpořit správnými gesty a držením těla, ale i to, abychom uměli správně dešifrovat, co nám svým tělem říká druhý. Jen tak je možné vést konverzaci správným směrem a tak, aby nám vyhovovala a v kladném slova smyslu nás zviditelnila.
Co prozradí uznávanou ženu
Uznávané manažerky, političky a další ženy úspěšné ve svém oboru se prozradí svým vzhledem i vystupováním. Úspěšné ženy jinak chodí, jinak vystupují a celkově budí jiný dojem. Jak toho dosáhnou? Mnoha způsoby.
- Vystupují sebejistě a aktivně se prosazují v mužském světě, neschovávají se, ale ukazují sebe a své schopnosti a nebojí se prezentovat.
- Neuhýbají pohledem a aktivně vyhledávají oční kontakt se všemi zúčastněnými porad, přednášek, konferencí a dalších schůzek.
- Většina žen se při pohledu na druhého usmívá automaticky, úspěšné ženy svůj úsměv dávkují, neplýtvají jím, ale usmějí se pouze tehdy, když vyhodnotí, že si to situace žádá.
- Úspěšné ženy dbají na vzpřímené držení těla, pokud sedí, mají nohy vedle sebe, nikoli překřížené a při komunikaci si udržují svůj osobní prostor pohybem paží.
Rozdílná řeč lidských těl
Řeč těla má v komunikaci zásadní význam. Pokud člověk dokáže vnímat jednotlivé signály vysílané během hovoru, má šanci vést konverzaci lépe a přesněji porozumět tomu, co druhý říká. Přestože se může zdát, že muži i ženy do světa vysílají shodné signály, není tomu tak. Tady je několik příkladů.
- Muži sedí s nohama široce od sebe, ženy sedí s překříženýma nohama, nebo je mají do sebe zaklesnuté.
- Muži mají při sezení lokty široce od sebe. Ženy je drží těsně u těla, nebo je mají pod stolem.
- Muži stojí s oblibou rozkročeni, ruce v kapsách kalhot nebo saka. Ženy stojí v takzvané úlevové pozici: nohy blízko u sebe, váha těla na jedné noze, ruce dobře viditelné.
- Muži se zpravidla dívají do očí přímo a pronikavě a většinou se při oficiální konverzaci příliš neusmívají. Ženy se usmívají mnohem častěji, pohledem tolik nefixují a oční kontakt přerušují dříve než muži.
Podle odborníků na neverbální komunikaci je držení těla tím, co ženy dělá nejen drobnějšími, menšími, zranitelnějšími, něžnějšími a poddajnějšími, ale i tím, co z nich dělá jedince plné nerozhodnosti, obav a nejistoty.
Naproti tomu držení těla mužů vysílá jasné signály o jejich rozhodnosti, síle a schopnosti čelit výzvám. Tyto vlastnosti jsou pak tím, co muže dělá na poli kariéry a ve světě byznysu žádanějšími a úspěšnějšími, a přestože jejich ženské protějšky ve skutečnosti mohou být mnohem většími odborníky v daném oboru, než jsou oni.