Robert Kiyosaki radí, jak se stát milionářem

Robert Kiyosaki učí lidi, jak se stát milionářem. Dokonce se mu tak i říká: „učitel milionářů“. Je autorem dvou mezinárodních knižních bestsellerů. První z nich má název Jestliže chcete být bohatí a šťastní… nechoďte do školy? Tato kniha byla s nadšením přijata v obchodních a podnikatelských kruzích. Ledová reakce ji však čekala od amerického školského systému.

Slavný autor pořádá i žádané a hojně navštěvované semináře, a to nejenom v USA. Lidem, kteří bývají konsternováni názvem zmíněného bestselleru, kde vybízí k tomu nechodit do školy, Kiyosaki s glancem, který je mu vlastní, obvykle odpovídá, že kvalitní vzdělání je v současné době důležitější, než tomu bylo kdykoli v minulosti. Ale hned s úsměvem na tváři dodává:

„Radit dětem – pilně se učte, abyste měly samé jedničky, a pak si teprve najdete dobrou práci – to bývá někdy docela ošemetná rada. Vlastně jedna z nejhorších, jakou rodič může svým dětem vůbec dát. Pakliže se žáci a studenti budou řídit touto radou, mohou skončit tak, že budou pracovat ještě více, dostanou ještě méně zaplaceno, odvedou na daních hrozně moc peněz, dokonce více, než by normálně měli a – při tom všem budou riskovat velkou finanční nejistotu.“ Šokující názor? Nejste sami, kdo si to myslí.

Určitě protestujete. Copak se děti mohou učit účetnictví, cožpak mohou proniknout k zásadám investování? Makroekonomika se vyučuje až na vysokých školách s patřičným zaměřením. A hlavně – vždyť tuhle výchovu jen málokdy dokážou zajistit rodiče. Robert Kiyosaki těmto názorům dlouho nedokázal vhodně oponovat. Příležitostně začal psát různorodé úryvky, které skládal do šuplíku a kde se všechno snažil vysvětlit elementárně, pochopitelně, jednoduše. Byly to rady pro děti a mladé lidi, jak by si měli zvýšit svou „finanční inteligenci“.

Ale úryvky dlouho zůstávaly jen pouhými rozdrobenými útržky množícími se v zásuvce pracovního stolu, dokud nepotkal a nezapředl rozhovor s publicistkou (a původně také akreditovanou účetní) Sharon Lechterovou. Ta mu totiž v jeden příhodný okamžik položila klíčovou otázku: „Roberte, jak tedy můžeme ulehčit rodičům jejich výchovnou roli v téhle sféře? Vždyť častokrát ani sami rodiče peněžním tokům pořádně nerozumějí.“

A Kiyosaki jí předal své úryvky, jimiž neustále prosvítal příběh o dvou Kiyosakiho otcích – jednom bohatém a jednom chudém. Skrze názorový kontrast mezi těmito dvěma osobnostmi vznikla půvabná story o malém chlapci, který začal vnímat svět jako střet dvou názorů na život, dvou názorů na kariéru, dvou názorů na využití financí. Vznikla kniha Bohatý táta, chudý táta. Měla obrovský úspěch a už tehdy poměrně známého Kiyosakiho proslavila ještě více.

Sharon Lechterová k tomu dodává: „Robertův pravý otec byl školským inspektorem na Havaji. Výhrůžka – jestli nebudeš mít dobré známky, neseženeš pořádnou práci – měla však na mladičkého Roberta velmi malý vliv. Věděl totiž, že jeho životním cílem je vlastnit obchodní společnosti, netoužil pro ně pracovat. Kdyby na střední škole nepotkal moudrého, vnímavého a neústupného studijního poradce, nepokračoval by ve studiu na vysoké škole. Robert to s odstupem let přiznává. Dychtil po tom, aby konečně mohl začít budovat svá aktiva, ale nakonec pochopil, že mu vysokoškolské vzdělání bude také prospěšné,“ říká Sharon Lechterová.

V knize Bohatý táta, chudý táta popisuje Kiyosaki právě toto své období, kdy počínal chápat, že stát se zaměstnancem znamená zaplatit v budoucnu na daních víc, než je spravedlivý podíl a mít k tomu ještě chabou naději na mizerný důchod. Kiyosaki záhy pochopil, že bohatí lidé učí své děti jinak, než se tomu děje ve školách. Boháči poskytují svým potomkům nejdůležitější znalosti u jídelního stolu v kuchyni. O tom, jak dosáhnout prosperity.

Text publikace nás přesvědčuje, že finanční inteligence je mentální proces, jehož prostřednictvím vyřešíme velké množství peněžních problémů. Ba co víc, z Kiyosakiho díla vyplývá, že prosperity může dosáhnout kdokoli, pokud bude mít dostatek chuti, energie i rozhodnosti.

Bohatý táta, chudý táta je v žebříčcích prodejnosti už léta na prvních místech. Mnozí ekonomové zastávají názor, že publikace by měla být skoro až povinnou četbou pro finanční plánovače a vyšší manažery velkých podniků. Robert Kiyosaki píše poutavě. Má nejenom dar skvělého investora, ale je i talentovaným vypravěčem. Snad nikdo na světě by nedokázal o něčem tak nezáživném, jako jsou finanční investice, vyprávět takhle vtipně, elegantně a hlavně – jednoduše.

Kdo to ale je, tato proslulá, charismatická postava? Co ho formovalo? Robert Kiyosaki se narodil 8. dubna 1947 na Havajských ostrovech. Je japonský Američan čtvrté generace, který pochází z prominentní učitelské rodiny. Jako malý kluk se seznámil se svým celoživotním přítelem a kamarádem Mikem, jehož otec zasvěcoval oba chlapce do tajů podnikání a investic.

Po střední škole se Robert vzdělával v New Yorku na univerzitě a po promoci vstoupil do námořní pěchoty a odešel do Vietnamu jako důstojník a pilot vrtulníku. Jeho obchodní kariéra začala po návratu z války. V roce 1977 založil společnost, která zavedla na trh první lehkou peněženku z umělé tkaniny a se suchým zipem. Díky tomuto produktu vydělal milióny dolarů.

Časy se mění a Kiyosakiho současný byznys – to jsou především nemovitosti a perspektivní rozvoj menších společností. Nicméně jeho opravdovou vášní jsou semináře.

Proto roku 1985 založil mezinárodní vzdělávací společnost, která působí v několika zemích. A sám je rád pořádá, některé úryvky z jeho lekcí můžete objevit i na serveru YouTube.

Další velkou věcí, kterou se Kiyosakimu podařilo prosadit, je jím vymyšlená stolní hra Cashflow, na kterou v Americe získal patent. Říká: „Když člověk čte, zapamatuje si v průměru 10–20 % obsahu. Když člověk poslouchá přednášku, zůstane mu v paměti 20–30 %. Když člověk něco aktivně dělá, osvojí si 60–70 %.“ A právě proto Cashflow pomáhá lidem nejlépe a nejpodrobněji porozumět funkci peněz v jejich životě.

Hlavní výhodou této hry je možnost hrát ve 2–7 hráčích a tím podporovat diskusi o penězích mezi známými, v rodině nebo v práci. Hra je to velice poutavá – v mnoha lidech vyvolává silné emoce, neboť se na ni snadno přenášejí charakterové vlastnosti související s jejich všedním životem.

Robert Kiyosaki (společně se svou manželkou Kim) odešel ve věku 47 let do důchodu s pasivním příjmem třikrát větším, než byly jeho výdaje. Jeho životním krédem je: „Nepracujte pro peníze, nechte peníze, ať pracují pro vás.“