Rachel Weiszová: Na drsné podmínky při natáčení jsem zvyklá

Sympatická herecká dvojice, která v létě v tichosti oslavila první výročí sňatku, se rozhodla žít v New Yorku. „Tady si daleko lépe ochráníme soukromí. Nikdo nás na veřejnosti neobtěžuje. Mě vlastně lidi nikdy moc nepoznávali, protože jsem nechodila na večírky celebrit ani do vyhlášených restaurací, Daniel si zase narazí klobouk hodně do čela a můžeme se tu klidně procházet a žít úplně normální život,“ pochvaluje si Rachel, která má už i americké občanství.

„Poslední léta jsem po práci měla vždy jediný cíl - dát malého včas spát,“ dodává dvaačtyřicetiletá matka šestiletého Henryho, kterého má ze vztahu s bývalým partnerem, režisérem Darrenem Aronofským.

S Danielem Craigem ji dal dohromady mysteriózní horor Dream House (2011), kde hráli manželskou dvojici. Zalíbilo se jim to natolik, že se rozhodli zkusit si ji i v reálném životě. Hned po svatbě však Daniel naznačil, že o jejich soukromí mluvit nehodlá, jako mumie je v tomto směru i Rachel. O svých rolích však prozradí cokoli.

Na akčním thrilleru Bourneův odkaz ji zaujalo především to, že není o superhrdinech, ale o skutečných lidech. „Vzrušující bylo, že to není fantazie, ale něco, co se mohlo opravdu stát někde blízko nás. I moje vědkyně Marta je skutečná žena, která navíc bojuje o holý život. A že vědkyně nejsou krásné?“ směje se. „Náhodou jsem se před natáčením setkala s několika z nich a ty byly nalíčené a moc pěkné. Jako herečka jsem ráda za každou postavu, kterou jsem ještě nehrála a tohle byla moje první vědecká pracovnice.“ Výzva pro ni byla i v tom, že role byla nesmírně fyzicky náročná.

„Devadesát devět procent kaskadérských kousků jsem dělala sama a musím přiznat, že při některých z nich by se ve mně ani krve nedořezal. Ještěže mě zdatný kolega Jeremy Renner stále jistil,“ vysvětluje. Mezi ty nejriskantnější scény patřila šílená jízda na motorce a honičky středem filipínské přelidněné metropole Manily či skoky z mostů do otevřených autobusů. Přesto Rachel tvrdí, že nemusela trávit hodiny v posilovně.

„Vzali mě takovou, jaká jsem. Jsem docela ve formě. Nehrála jsem Laru Croftovou a tudíž jsem nepotřebovala mít tělo samý sval. Stačilo, že umím rychle běhat, skákat a lézt po stromech. Ostatně už jako malá holka jsem se vyrovnala všem klukům,“ pyšní se temperamentní dcera George, maďarského vynálezce lékařských přístrojů, a psychoterapeutky Edit, Rakušanky s italskými předky, kteří před druhou světovou válkou emigrovali do Anglie.

Postavou vědkyně Marty tak Rachel dál pokračuje v rolích odvážných a inteligentních žen, kterými se proslavila, ať už to byla na rakovinu umírající statečná Isabel ve sci-fi Fontána (2006), či vynikající astronomka a filozofka Hypatia z historického dramatu Agora (2009). Nikdy také nezapomene na Tessy, vášnivou aktivistku z thrilleru Nepohodlný (2005), za kterou dostala v pětatřiceti Oscara.

„Thriller o lakotě nadnárodních monopolů, zneužívání afrických národů a korupci, který byl zfilmován podle románu Johna le Carrého, inspirovaného skutečným příběhem charitativní pracovnice Yvette Pierpaoliové, mě fascinoval. Natáčelo se v Nairobi, se vším, co k tomu patří. Na místě nebyly ani toalety, místo nich se chodilo na latrínu, chráněnou před zvědavými zraky domorodců jen trnovými keři,“ vzpomíná.

Ostatně - na drsné podmínky při natáčení je zvyklá. V roce 2001, kdy hrála s Judem Lawem ve válečném snímku Nepřítel před branami, na ni vysypali hromadu prachu a hlíny. „Před jedním záběrem dokonce režisér Jean-Jacques Annaud nabral do dlaně bláto a pomazal mi s ním tvář,“ vypráví o roli Táni a ještě zavzpomíná na egyptoložku Evelyn z Mumie, kdy musela přežít i scénu s krysou na břiše. „Ta tam však nezůstala a začala po mně lézt. Skončili jsme, když mi vyšplhala až k obličeji,“ otřásá se hnusem ještě teď.

Absolventka prestižní univerzity v Cambridge, kde vystudovala anglickou literaturu, ale nezapře ani vrozený smysl pro humor. Proto po řadě náročných charakterních rolí přijala s radostí nabídku výstřední sběratelky Penelope v dobrodružné krimikomedii Bratři Bloomovi (2008). Právě v té mohla všestranně nadaná herečka ukázat i svůj komediální talent. V roli se opravdu vyřádila.

„Měla jsem dva týdny na to, abych se naučila nemožné - trochu hrát na klavír, housle, na harmoniku a bendžo, k tomu breakdance, taky žonglovat, zvládnout karate, hrát ping-pong, jezdit na skateboardu. Měla jsem ohromné štěstí, že žiju v New Yorku. Je tu spousta výborných pouličních umělců, takže jsem od nich měla řadu věcí odkoukaných.“

Na své si přišla Rachel i tím, že se filmovalo na různých místech světa, i u nás. „Narodila jsem se v Londýně a do Evropy se, jak mohu, vracím. Podstatná část filmu se natáčela v Praze. Hodně jsem o ní slyšela. Teď mohu sama potvrdit, jak je nádherná. Ostatně říká to i Daniel, který tu filmoval Casino Royal, určitě sem jednou vezmeme i Henryho,“ zamýšlí se Rachel.

Ještě letos se představí v romantickém dramatu 360. Natáčel se částečně i na Slovensku, takže v něm vedle ní, Anthonyho Hopkinse a Juda Lawa uvidíme i Danicu Jurčovou a další slovenské herečky.