Psychoterapeutka Kateřina Siveková: Všichni máme možnost volby

Terapeutické centrum v Kostelci nad Černými Lesy by mělo začít fungovat na jaře. V květnu bude otevřena kavárna a následně od září sociální služby, včetně volnočasových aktivit. Více Novinkám v rozhovoru sdělila Kateřina Siveková Křižáková.

Všichni máme možnost volby, kam budeme směřovat své priority a jak využijeme vydělané finanční prostředky. Já s ohledem na své vzdělání, zkušenosti a možnosti jsem se rozhodla jít cestou pomoci druhým lidem.

Šli jsme do toho s manželem, ve kterém mám obrovskou oporu. Zcela záměrně jsme koupili objekt, který nyní rekonstruujeme. Snažíme se získat pro náš projekt nějaké dotace, ale uvědomujeme si, že jde o zlomky z celkových vynaložených nákladů. Každopádně jsme do toho šli s vědomím, že takhle to bude a že nám v tom moc lidí či stát nepomůže. Díky výsledkům naší práce jsme schopni vložit do takové záležitosti vlastní prostředky a možná jak říkáte, je to na turbulentní dobu, ve které žijeme, poměrně výjimečné, ale jsme přesvědčeni, že to je potřebné.

V tomto kraji žiji už téměř deset let. Vzhledem k tomu, že jsem profesí psychoterapeut, obracela se na mě spousta lidí se svými potížemi. A kvůli absenci péče o lidi s jakýmikoli psychickými problémy, natož s psychiatrickým onemocněním, fungovala jsem jako taková databáze různých spojů na různé lékaře, kliniky, psychology apod.

Pokud se člověk v mém regionu ocitne ve špatném psychickém zdravotním stavu a zvlášť pokud je fáze akutní, málokdy si může dovolit dojíždět za kvalitní psychiatrickou péčí.. Náklady na soukromou dopravu jsou velmi drahé a dostat se k pomoci hromadnou dopravou je nerealizovatelné. Kvůli tomu se nemocný či jeho rodina ocitá často v zoufalých a téměř beznadějných situacích. A to kolikrát nejen proto, že zde není péče pro nemocného člověka, ale schází i pomoc pro jeho okolí - rodinu, matku, manžele, děti.

Dlouho se ve mně tento nápad rodil. Získávala jsem zkušenosti, hodně studovala, sbírala informace. Až jednoho dne se z myšlenky stal skutek a v něm pokračuji dál. Zhruba před třemi roky jsem začala mapovat okolí, ve kterém žiju - region Černokostelecko.

Zkoumala jsem dostupnost péče pro lidi s psychiatrickým onemocněním a pro lidi se závislostním chováním. A zjistila jsem, že je zde prakticky nulová. Lidé za ní musejí dojíždět do Kolína, Nymburka, nebo do Prahy, což je pro ty, kteří jsou v nějaké akutní fázi nemoci prostě nepředstavitelné a samozřejmě také finančně neúnosné.

Ano, před lety jsem založila v Jevanech Občanské sdružení Tudy z nudy, které se zabývá nejen volnočasovými aktivitami, ale i prevencí sociálně patologických jevů. Na tom jsem viděla, že to jde i v místě, kde nic nefungovalo. A přemýšlela jsem, jakým způsobem obsáhnout péči pro klientelu, která žádnou péči nemá.

Po provedeném zmapování situace jsem se zaměřila na pomoc lidem s psychiatrickým onemocněním a různými psychickými problémy. Klienty Modrých dveří budou také lidé s lehkou a střední formou mentální retardace a nemalou částí návštěvníků budou i děti a mládež ve volnočasových aktivitách a také dospělí, kteří si k nám mohou přijít zacvičit, nebo se vzdělávat.

Budova je koupená, rekonstruuje se a v současné době se zabývám zřízením sociálních služeb, registrací a sháněním lidí, kteří tam budou pracovat. Máme široký záběr, řešíme novou střechu, sanitu, kanalizaci, rozvody elektriky, nové topení, které bylo až doposud lokální, provoz centra i terénní kavárny, dlaždičky, obklady, podlahy, elektrické připojení, telefony, počítačový, bezpečnostní a protipožární systém, a mnoho dalších věcí, které zná každý, kdo někdy stavěl velký dům.

Vše musí být detailně promyšleno, zkrátka tak, aby vše splnilo náš záměr zřídit psychoterapeutické centrum s širší regionální působností. Zde je mi opět rádcem můj muž, který má obrovské zkušenosti ze své profese a podnikání. Já připravuji provoz centra, ohlížím se po šikovných psychoterapeutech a sociálních pracovnících a snažím se získat praktické zkušenosti od podobných organizací, bohužel všechny jsou originály samy o sobě a nic se opsat nedá. Stejně tak i Modré dveře budou specifické.

V současné době se hlásíme k sociálním službám. Zaměstnanců by tam mělo být přibližně šest až deset. Záleží na tom, kolika desítkám klientů budou Modré dveře otevřeny. Počítáme, že pravidelných, stabilně docházejících klientů by mělo být kolem stovky. A předpokládáme, že 500 – 800 klientů by za našimi službami mohlo dojíždět, ale to již včetně dětí na volnočasové aktivity, či návštěvníků námi chystaných víkendových akcí.

Ne. Budeme fungovat ambulantně, kdy se nemocní sejdou a budou vykonávat aktivity v rámci svých terapií. Jsou tam nádherné interiérové prostory a velká zahrada. V interiéru vytváříme milou kavárničku, v podkroví bude prostorný ateliér. Zdraví i nemocní klienti zde budou malovat, tvořit, pracovat s hlínou.

Klientela bude mít velmi široký záběr. V kavárně chceme pod odborným dohledem nabídnout příležitostné zaměstnání psychicky atakovaným lidem. Plně hodláme využít krásnou užitkovou zahradu, v budované kuchyni pod odborným dohledem psychoterapeuta chceme naučit nemocné postarat se o sebe, naučit je hospodařit.

V Modrých dveřích bude sociální rehabilitace, skupinová psychoterapie, arteterapie a ergoterapie. Protne se zde svět nemocných a zdravých. Většina aktivit je však úzce zaměřena pro dospělé. Na druhou stranu na psychologické poradenství mohou samozřejmě docházet ambulantně rodiče i děti, se kterými jsou různé problémy, např. výchovné, nebo lidé se svými vlastními životními problémy.

Také zde budeme poskytovat péči rodičům našich nemocných klientů. Je známé pravidlo, že s nemocí jednoho člena rodiny onemocní i zbývající členové. Onemocní smutkem, někdy zoufalstvím, většinou duševní bolestí.

Chceme veřejnost oslovovat i aktivitami pro děti a mládež. V Kostelci nad Černými Lesy funguje hezky škola a občanské sdružení Kosáček. Špatně se zde hledají aktivity pro volný čas. A toho chceme také využít.

Takže moje představa je, aby děti, které jdou kolem, říkaly: hele tady chodím na výtvarku, tady hraju na housle, cvičím a kolemjdoucí dospělí, aby si zašli na dobrou kávu a domácí voňavý koláč. Chceme, aby prostory Modrých dveří sloužily k výstavám, koncertům, divadelním představením, aby to byl zkrátka prostor pro všechny.

Předsudky byly, jsou a budou. Já s tím počítám. Zatím jsme zveřejnili nějaké články v regionálních novinách a máme zpětné reakce. Očekávala jsem i negativní věci. Ale zatím z více než šedesáti mailů přišly všechny pozitivní. Jsou plné naděje, fandění, ale také třeba jen těšení se na hezké místo, kde se v centru města můžou sejít maminky s dětmi.

To je těžká otázka. Každý psychoterapeut se specializuje na nějakou klientelu, aby péče byla odborná, kvalitní a v pořádku. Velmi specifická je klientela s psychickým onemocněním.

Myslím, že každá doba sebou nese nějaký typický specifický problém. Nevěřím ve slova, že dnes je to horší než před deseti nebo sto lety. Tenkrát také lidi něco trápilo. Jako optimistické vidím ale to, že se lidé méně a méně ostýchají vyhledat odborníka, pokud je něco trápí nebo pokud psychicky onemocní. I za tím vidím vzestup četnosti návštěv u psychiatrů a odborníků za poslední léta.

Myslíte si, že takový kardiolog má vždy v pořádku srdce?

Samozřejmě se potýkám jako každý člověk s běžnými problémy. S některými si vím rady lépe, někde mi to jde hůř. Ale nepřestává mne udivovat setkávání se závistí, pomluvami a úmyslným poškozováním druhých. V místě kde žiji, jsem i zastupitelkou a jsem opakovaně překvapována právě výše zmíněnými negativními vlastnostmi. O to více si vážím poctivé práce a čestného přístupu.