Prvomájové políbení naděluje plodnost a krásu

Zvyk pochází z pohanské tradice, kdy se příroda a člověk navzájem doplňovali. Lidé přírodu respektovali a byli přesvědčeni, že svou činností zase ovlivňují dění v ní. Nicméně polibek pod stromem, který je plodný, měl páru v prvé řadě zajistit plodnost.

Ve starověkém Římě byl tento den oslavován jako tzv. Floralia den, který byl zasvěcen bohyni jara a plodnosti Flóře, kterou za svou patronku považovaly i provozovatelky nejstaršího řemesla.

Křesťanský první máj se slavil velmi cudně. Polibek byl považován za velmi intimní projev a milenci se mohli políbit jen v okamžiku zaslíbení, tzn. polibek byl úzce spjat se svatbou. Současná podoba tradice se tak dochovala až z poloviny 20. století, kdy došlo k uvolnění mravů, což nejlépe zaznamenal ve své básni Máj český klasik Karel Hynek Mácha.

V ten čas polibek zajišťoval nejen plodnost a zaslíbení, ale také ještě celoroční krásu a přitažlivost. Pokud se navíc šly dívky na 1. máje umýt do potoka, zajistilo jim to nejen osvěžení, ale i omlazení.

S polibkem ale také úzce souvisí tradice stavění májek. Rozkvetlá májka se dříve stavěla ne uprostřed vesnic, jak je tomu nyní, ale u oken vyvolených svobodných dívek. Ten, kdo májku stavěl, ji musel hlídat, stejně jako svou lásku před potenciální konkurencí, která ji mohla zničit.

Podle odborníků mají Češi z pohledu líbání celou řadu nedostatků. „Polibek patří mezi získané chování, nerodíme se s ním v genech, ale učíme se jej z praxe. Nicméně nikdy nespočívá vše jen v technice. Důležitý je i komplexní přístup a postoj k líbání jako takovému a je zde většinou mnoho práce i v oblasti psychiky, emocí, bloků v těle a studu. A v neposlední řadě je umění polibku také o učiteli,“ vysvětluje sexkoučka Julie Gaia Poupětová.

Špatný učitel tak může napáchat víc škod než užitku a smysl polibku může dostat i negativní rozměr. Existuje řada lidí, kterým líbání s partnerem jednoduše nevyhovuje, a raději se tomuto aktu vyhýbají. Naštěstí více než polovina Čechů má k líbání s partnerem pozitivní vztah.

Přitom líbání přispívá k upevňování vazby ve vztahu, a to nejen emočně, ale i hormonálně. A to díky zvýšení produkce oxytocinu, který je hlavním hormonem hluboké vztahové vazby mezi dvěma lidskými bytostmi. Pověstné rčení o chemii ve vztahu tedy není pouhou metaforou.

Proto také neurologové považují polibek za jakousi sondu, zda láska, která v nás zahořela, má vůbec nějaký smysl. Při polibku se spouští řada neurochemických reakcí, které dokážou především ženě prozradit víc než tisíce moudrých knih. Proto je pro ženy polibek důležitější než pro muže a může u nich rozhodnout o bytí či nebytí celého vztahu.

„Polibek přitom hraje důležitou roli. Oblast rtů a jazyka je totiž bohatá na nervová zakončení, a tudíž je velmi citlivou erotogenní zónou. To je důležité zejména pro ženy. Polovina z těch, které usoudí, že jejich nový muž špatně líbá, vztah ukončí. A to i přesto, že se jim možná partner líbí. U mužů je to jinak. Ti, kteří nejsou spokojeni s polibkem, ale žena se jim líbí, se vztahem pokračují,” vysvětluje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský.

Při líbání nezapojujeme jen hmat, ale i čich a chuť. Souhra všech tří smyslů probudí v mozku děje, jejichž výsledkem je informace, zda toho druhého chceme nebo ne. Do někoho, jehož dotek rtů nám nic neříká, kdo nám „nechutná“ a nevoní, se zamilujeme jen těžko.

Při polibku se v mozku začínají uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu a snižují negativní účinky stresu. Zajímavé je, že změny v organismu slabšího a silnějšího pohlaví jsou jiné. Zatímco muži reagují v podstatě stejně, ať se líbají s partnerkou, nebo s jinou přitažlivou ženou, organismus žen reaguje zpravidla jen na protějšky, do nichž jsou zamilovány.

Paradoxní je, že ačkoli je květen považován za měsíc lásky a právě jeho první den se slaví polibky, na svatby bývá chudý. K májovým svatbám se totiž váže pověra, která praví: "Na svatbu v máji do roka máry".

Tato pověra vycházela z předpokladů našich předků, že po svatbě žena téměř okamžitě otěhotní, což by znamenalo, že by porod vycházel na měsíc únor. Hrozilo by tak, že v kruté zimě nepřežije matka ani dítě. Lékařská pomoc u chudých lidí v té době nebyla po ruce, zásoby jídla se ztenčovaly ... To je ale historie, která se současnosti opravdu netýká.

Nověji se říká, že květnová manželství podléhají častěji rozvodům než ta, která byla uzavřena v jiných měsících. Ani tato tvrzení se ale nezakládají příliš na pravdě.