Přivádět dítě na svět doma, nebo v porodnici?

Z rozsáhlé studie, publikované nedávno v časopise British Medical Journal, vyplynulo, že větší riziko představuje domácí porod jen pro prvorodičky. Je-li ovšem možné označit jedno procento komplikací za větší riziko.

Při druhém a dalším dítěti už podle autora studie Petera Brocklehursta není rozdíl, zda porod probíhá doma, pod vedením porodní asistentky, nebo v porodnici. Všech 65 tisíc porodů, které práce britských lékařů zkoumala, se týkalo žen s normálním průběhem těhotenství, bez předem známých komplikací či rizikových stavů.

Samozřejmě rozdíly existují. Zatímco v porodnicích dochází k porodu mrtvého plodu jen u 5,3 případu na sto porodů, u domácích porodů je toto číslo skoro dvojnásobné – 9,3.

„Riziko nepříznivého výsledku pro dítě je pochopitelně větší u žen, které chtějí svého prvního potomka přivést na svět doma bez jakékoliv asistence, než u těch, které volí kteroukoli z dalších variant, ale pak už je to stejné, jde-li o porodní asistentku, která přijde k rodičce domů, nebo o odborné porodnické zařízení,“ řekl Brocklehurst.

Kolem 45 procent prvorodiček, které chtěly porodit doma, muselo být nakonec převezeno do nemocnice. Důvodem byla zejména dlouhá doba „nástupu“ porodu nebo rozhodnutí nechat si dát epidurální anestézii, tedy místní anestetikum podávané do oblasti míchy, přímé ohrožení dítěte je jen výjimečné. U druhých a dalších porodů počet převozů rapidně klesá, dosahuje jen 12 procent.

V Británii se v porodnicích stále rodí 90 procent dětí, toto číslo může ale být zkreslené takovými faktory, jako je nedostatek jiných možností či neinformovanost rodičů. „Skutečnost, že domácích porodů jsou jen necelá tři procenta, vyplývá hlavně z nedostatku příležitosti zvolit si jinou možnost než porodnici,“ poznamenala Mary Newburnová z Národní porodní nadace.

Pádný argument studie dodala porodním asistentkám – porod pod jejich vedením, ať už doma, nebo v asistentském zařízení, probíhá v naprosté většině tou nejpřirozenější cestou. Tedy bez potřeby přistoupit k nástřihu hráze nebo použití porodnických kleští či vakuového extraktoru. Ten je běžnou porodnickou pomůckou ve Skandinávii, kde se používá u každého desátého porodu (zatímco v České republice jen u dvou procent – pozn. red).

Také moderní porod císařským řezem, který mnohé ženy i u nás volí, aby se vyhnuly bolesti, studie zpochybnila. V Británii se praktikuje u 11 procent porodů v nemocnici, ale jen u 4,4 procenta porodů v asistentském zařízení a u pouhých 2,8 procenta porodů probíhajících původně doma. Navíc podle Louise Silvertonové z Královské školy pro porodní asistentky žena, která své první dítě porodila císařským řezem, je ve druhém těhotenství považována za rizikovou a prakticky nemá šanci rodit jinde než v porodnici.

Nástřih (epiziotomie), který je rutinně používán ve většině států střední Evropy včetně ČR, je podle některých odborníků často zbytečný. Dánský profesor Marsden Wagner v časopise Lancet zdůraznil, že „všechny výzkumy ukazují, že pokud porovnáme epiziotomii a rupturu (přirozené natržení hráze), epiziotomie způsobuje silnější krvácení, je mnohem bolestivější, způsobuje dlouhodobé deformity vagíny a dočasné i dlouhodobé problémy při sexuálním styku.

Největší výhodou epiziotomie, jak tvrdí její zastánci, je prevence ruptury třetího stupně (samovolné natržení hráze až ke konečníku), prevence poškození pánevního dna a ochrana hlavičky dítěte před dlouhotrvajícím tlakem během druhé části porodu. Nic z toho však výzkumy nepotvrdily,“ upozornil.

Ve Spojených státech amerických se procento žen, které podstoupily epiziotomii, v posledních 20 letech snížilo z 64 na 30 procent. Ale mnoho odborníků tvrdí, že by toto číslo nemělo za normálních okolností přesáhnout 20 %.

Studie nenašla vysvětlení, proč v porodnicích dochází častěji k intervenčním metodám. „V porodnicích je poskytována multidisciplinární péče profesionálním způsobem,“ poznamenal k tomu na serveru BBC Tony Falconer z královské koleje porodníků a gynekologů. „Porodní asistentky stejně jako porodníci pracují podle standardních postupů a k chirurgickým metodám přistupují, jen když je to indikováno,“ dodal.

Bezproblémovost domácích porodů potvrdila už přede dvěma lety téměř desetkrát rozsáhlejší nizozemská studie v časopisu BJOG. V Nizozemsku, kde je podíl domácích porodů v Evropě nejvyšší, ale také novorozenecká úmrtnost je relativně vysoká, není mezi porodem v péči porodní asistentky a doma prakticky žádný rozdíl, pokud jde o rizika jak pro rodičku, tak pro dítě. Studie zahrnula bezrizikové ženy, tedy ty, které neprodělaly císařský řez, neměly deformity porodních cest ani plod v obrácené poloze.

„Potvrdilo se, že domácí porod s porodní asistentkou je stejně bezpečný jako v porodnici za pomoci asistentky,“ shrnula hlavní zjištění výzkumu Simone Buitendijková z Ústavu aplikovaného výzkumu. „Výsledky potvrzují správnost dosavadního přístupu odborníků k podpoře žen bez známých rizik, aby si svobodně zvolily místo, kde přivedou své dítě na svět.“

V Nizozemsku volí porod v domácím prostředí až třetina rodiček, porodnicím dávají přednost zejména prvorodičky. Až třetina domácích porodů ale stejně končí v odborném zařízení, protože se vyskytnou problémy – vysoký tep plodu nebo potřeba ulevit přílišné bolesti epidurální anestezií. Převoz komplikaci nepředstavuje – za předpokladu, že se jedná o zkušenou porodní asistentku a transport proběhne rychle, upozornila nizozemská studie.

Podle Světové zdravotnické organizace je domácí porod přece jen rizikovější – jak uvedl časopis American Journal of Obstetrics and Gynaecology na základě přehledu o půl miliónu porodů napříč zeměmi, dětská úmrtnost při domácím porodu je 0,2 procenta, což je dvojnásobek úmrtnosti v porodnicích.