Před sto dvaceti lety zemřela Alžběta Bavorská, zvaná Sissi

Sissi se narodila jako čtvrté z devíti dětí na Štědrý den roku 1837 v německém Mnichově dceři bavorského krále Maxmiliána I. Ludovice a jejímu choti Maxmiliánovi Josefovi z rodu Wittelsbachů. Její dětství by se dalo považovat za šťastné. Odmalička se věnovala jízdě na koni a plavání, což byly v té době aktivity, které příslušely spíše mužskému pohlaví. Sissi si šla ale už odmalička pevně za svým, což se až nezdravě projevilo i v pozdějším věku.

V roce 1853, když jí bylo 15 let, se její matka rozhodla provdat svou nejstarší dceru Helenu Bavorskou zvanou Nené za císaře Františka Josefa I. Sňatek byl dohodnut a nejspíše by dopadl i úspěšně, kdyby se Sissi nerozhodla svou starší sestru během jejích zásnub navštívit.

Jakmile František Josef I. Alžbětu spatřil, okamžitě se do ní zamiloval. Okouzlila ho nejen svou veselostí, nevázaností a láskou k přírodě, ale samozřejmě také krásou. Ostatně kvůli ní byla již odmalička pověstná.

Sissi se pyšnila i na dnešní dobu opravdu štíhlou a také vysokou postavou (měřila 172 centimetrů). Kromě toho její tvář zdobily jemné dívčí rysy, které korunovala pověstná hustá hříva, které se věnovala každý den několik hodin.

Po sňatku s Františkem Josefem se Sissi stala svou krásou přímo posedlá. Dny a noci strávené v té nejvytříbenější společnosti si žádaly perfektní vzhled, který pro ni znamenal celý její svět. Již zmíněné vlasy si nechala narůst do takové délky, že jí sahaly až po kotníky a každý den jim tak musela věnovat až tři hodiny česání. Jednou za tři týdny si pak vyhradila celý den na jejich mytí a pořídila si i osobní kadeřnici Fanny Angererovou, což bylo do té doby něco neslýchaného.

Svou postavu si udržovala nejen neustálým pohybem, ale také stravou. V každé rezidenci měla vlastní posilovnu a hodiny trávila dlouhými procházkami, u kterých jí málokdo stačil. Podle některých zdrojů odolávala všem dobrotám císařského dvora a pila pouze ovocné šťávy a jedla syrové maso či vajíčka.

Díky tomuto životnímu stylu vážila Sissi pouhých padesát kilogramů a byla přímo posedlá tím, aby svou váhu nijak nepřekročila. Tato neustálá obsese měla za vinu nejrůznější zdravotní neduhy a psychické deprese. Kráska také trpěla častou bolestí hlavy, která byla zapříčiněna váhou příliš těžkých kadeří.

Celý život se Sissi styděla za své zuby, a tak příliš nemluvila, neusmívala se, ani nepila kávu, čaj ani červené víno, aby si zuby neobarvila. Když překročila práh čtyřicítky, přestala se nechat portrétovat a na veřejnosti se skrývala za závojíčky či vějíř.

Alžbětin osudný den nastal 10. září 1898. Při procházce po nábřeží se svou dvorní dámou Irmou Sztárayovou se stala terčem anarchisty Luigiho Lucheniského, který jí zabodl vybroušený pilník přímo doprostřed hrudníku, potom utekl. Sissi nepocítila žádnou bolest kvůli sešněrovanému korzetu a byla z celé situace tak rozčarovaná, že se rozhodla dojít až na svou loď, se kterou měla cestovat.

Po chvíli ji ale bolest dostihla a omdlela. Irma se rozhodla císařovně rozvázat korzet a až pak uviděla skvrnu od krve. Pilník zasáhl srdce tak, že krev odtékala do osrdečníku a nezpůsobila tak velké krvácení, nicméně tep pomalu utichal a pro Sissi už bylo pozdě.

Podle slov její dcery, arcivévodkyně Marie Valerie, zemřela Alžběta Bavorská v šedesáti letech tak, jak vždy chtěla. Rychle, bez bolesti a bez dlouhých úzkostných dnů a starostí její rodiny. [celá zpráva]