Článek
Američan vsadil na to, že Češi mají rádi složité deskové hry, u kterých rádi přemýšlejí a vymýšlejí strategie. „Lidi tady hodně vyhledávají Krycí jména od Vlaady Chvátila, máme tu deset kousků," říká Kaufman.
„Vlaada je rocková hvězda mezi vývojáři a jeho Krycí jména posbírala spoustu světových cen." Dílo českého herního designéra získalo třeba i titul nejlepší party hra historie podle celosvětové herní databáze Boardgamegeek.com.
Krycí jména nepatří zrovna k těm nejtěžším hrám, a tak ji bez problému zvládnou i začátečníci. Soupeřící týmy se snaží kontaktovat všechny své agenty. K tomu jim pomáhají hlavní špióni, kteří předkládají jednoslovné indicie pro skupinu slov.
Sám je fanouškem
V první pražské kavárně s "deskovkami" je dalších pět set her s různou úrovní obtížnosti. Její koncept se očividně chytil, návštěvníci si pro velký zájem musí stoly většinou rezervovat.
První podnik tohoto typu vznikl v kanadském Torontu v roce 2011. „Myslím, že dnes jich tam je okolo dvaceti a jsou v každém větším městě," sděluje Kaufman. „Když jsem na ně narazil ve Spojených státech a Kanadě, říkal jsem si, že by nebylo špatné otevřít jeden i tady," doplňuje Američan, který věřil tomu, že v české metropoli bez problémů uspěje.
„U nás je silná herní komunita i spousta vývojářů, ale příjemných míst, kde si můžete zahrát s přáteli, není zase tolik," vysvětluje s tím, že sám je opravdu velkým milovníkem a fanouškem této zábavy.
„Chodívali jsme do Paluby u Anděla na pražském Smíchově, což je cool klub, ale je ve sklepě a není tam k dispozici občerstvení." V Kaufmanově kavárně se dá vybrat několik druhů piv, popcorn nebo něco malého k snědku.
Hrát se dá samozřejmě i po kavárnách, které jsou určeny pro každého. „Buď je to bar, kde "deskovky" tolerují, nebo jich dokonce i pár mají. Jenže podnik může být hlučný se špatným osvětlením," podotýká Kaufman.
Romantická schůzka
Pro část Čechů jsou "deskovky" pravidelnou kratochvílí, kdo ale kromě milovníků zábavy zahrnující figurky, kostky a karty s úkoly do kavárny chodí?
„Často přijde partička mladých lidí. Někdy rodiče přivedou děti, protože předpokládají, že místo je určené hlavně pro ně, pro ty tu taky máme pár poliček," ukazuje Kaufman. „Ale objeví se u nás i celá rodina včetně babičky."
V kavárně se prý konají i romantické schůzky. „Pokud hrají poprvé, nabídnu jim něco jednoduchého, třeba Cacao nebo Patchwork." Ze zbytků látek a záplat se snažíte složit hezčí dečku, než jaká se může podařit vašim protihráčům.
Pro ty, kteří se v nabídce nedokážou zorientovat, je k dispozici expert na návody a pravidla, tedy člověk, který se v jednotlivých kusech vyzná a najde pro každého ten vhodný.
„Pokud si troufnete na komplikovanou strategickou hru, máme je také v nabídce," doplňuje Kaufman, který u nás žije už pětadvacet let. „Studoval jsem filmovou školu ve Spojených státech a potřeboval jsem ještě kredit, abych získal diplom. Dozvěděl jsem se, že pražská FAMU nabízela pětitýdenní letní kurz, který mi moje domovská univerzita uzná." Američan si během studijního pobytu oblíbil Prahu natolik, že u nás zůstal natrvalo.
Filmovou kariéru tu nikdy nezačal, místo toho se roky živil jako marketingový poradce. Podnik Bohemia Boards & Brews měl být pokusem o něco nového a vyplatil se. „Od začátku se o nás zajímají média, a možná i proto máme každý večer plno, většinou je nutné udělat rezervaci."
Pozoruji provoz kavárny a v půl deváté večer čeká skupinka lidí na volný stůl, místo se pro ně najde až po dvaceti minutách. K jejich stolu přijde nejdřív servírka a poté "expert" na pravidla. Hned se začne vyptávat, na co by měli nově příchozí náladu, donese hru se střední obtížností, otevře krabici a asi dvacet minut trpělivě vysvětluje, jak na to. Pak hráči konečně mohou začít.