Pozor na přírodní drogy z exotiky

U silnic na Tchaj-wanu potkáváte stánky, na kterých blikají barevná světla. Mladé, vyzývavě oblečené ženy nabízejí takzvané betelové sousto. To je směs nedozrálých oříšků arekové palmy a listů pepřovníku betelového potřených hašeným vápnem. Někdy obsahují ještě listy tabáku nebo gambirovníku, semena akácie a další příměsi. Látky, které se v ústech uvolňují při jeho žvýkání, barví sliny i zuby do červena.

Kde ho nabízejí: V jihovýchodní Asii a Tichomoří.

Co vyvolává: Jde o stimulační drogu – zlepšuje náladu, vyvolává stavy euforie, potlačuje únavu a dodává pocit energie. Také zlepšuje pozornost a potlačuje hlad i žízeň. Není divu, že typickými uživateli bývají například řidiči kamiónů. Zvyšuje rovněž tvorbu slin a pocení.

Rizika: Droga působí na podobné receptory jako nikotin a je dost návyková. Při dlouhodobém užívání hrozí rakovina úst, jazyka a hrtanu.

Vápno obsažené v soustu poškozuje zubní sklovinu a dráždí sliznice v ústech. Není vhodný pro lidi, kteří mají se sklovinou a sliznicemi nějaké potíže, a zejména ne pro ty, kteří prodělali zhoubné nádory v ústech nebo trávicím traktu.

Indiánské kmeny v Andách, kde žijí ve vysokých nadmořských výškách, žvýkají listy koky jako povzbuzující prostředek, který zahání únavu i hlad a také se jim díky němu lépe dýchá. Koku žvýká řada domorodých kmenů dodnes. Není to pro ně droga, ale spíš potravina, něco na způsob zeleniny.

Kde je nabízejí: Kokainovník pravý se pěstuje v Kolumbii, Peru, Bolívii a Brazílii, omezeně i na Jávě, Srí Lance a v Austrálii. Z listů koky se pomocí určité technologie vyrábí tvrdá droga kokain, samotné listy však jeho účinky nemají. V některých oblastech se listy prodávají porcované ve varných sáčcích.

Co vyvolávají: Čaj z listů koky pomáhá snižovat bolesti hlavy a žaludku, stimuluje fyzické i duševní schopnosti, aniž by měl intoxikační vlastnosti kokainu.

Rizika: Působení je pochopitelně individuální, ale prameny žádná podstatná rizika neuvádějí.

Podobné účinky jako betel mají i listy z katy jedlé (někde se jí říká khat, čat, kát, qaat, quat…). Žvýkají se podobně jako žvýkací tabák. Měly by být čerstvé, tedy ne starší než 2 dny od utrhnutí. Jakmile totiž vyschnou, klesne v nich množství účinné látky. Kata ale může mít také formu pasty, džusu nebo přísady do čaje, případně tabáku na kouření.

Kde ji nabízejí: V Etiopii, Súdánu, Eritreji, Džibutsku, Somálsku a v Keni. Ve velkém se dováží i do Jemenu, kde je údajně nejvyšší množství konzumentů katy na světě.

Co vyvolává: Povzbuzuje organismus, snižuje únavu, zrychluje tep srdce a tlak krve.

Rizika: Při dlouhodobém užívání hrozí rakovina úst, ale také vysoký krevní tlak, a u lidí s nemocným srdcem dokonce jeho zástava. Zvyšuje výskyt zubních kazů. „Pokud jde o turisty, není kata příliš vhodným experimentem pro lidi s kolísavým krevním tlakem a s nemocným srdcem,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., odborník na cestovní medicínu.

Tento magický lektvar si kdysi připravovali indiánští šamani z peruánské Amazonie. Pomáhal jim prý při léčení pacientů vyslechnout duchy. Dnes se z tohoto obřadu a nápoje stala turistická atrakce. Šamani ho připravují ze stejnojmenné liány a dalších rostlin. Lidé, kteří ho chtějí vyzkoušet, by měli projít týdenní očistou. Ne všichni to ale dělají.

Kde ji nabízejí: Vedle Peru se s ní můžete setkat i v Kolumbii, Mexiku nebo Brazílii.

Co vyvolává: Nápoj obsahuje halucinogenní látky. Pacienti popisují barvité vidiny, některé jsou hezké, jiné děsivé nebo hrůzostrašné.

Rizika: Halucinace většinou doprovází zvracení. Šamani ho označují jako očistu. „Vedle euforie mohou lidé zažívat také deprese, paranoidní výbuchy nebo záchvaty paniky,“ říká doktor Maďar. „Droga se snadno stane nebezpečnou pro astmatiky a epileptiky, ale také pro lidi, kteří užívají antidepresiva nebo trpí psychózou či srdečními problémy.“

Někteří lidé tvrdí, že je ayahuasca zbavila nejrůznějších závislostí, posttraumatické stresové poruchy a dalších potíží. Seriózní výzkumy však zatím nejsou k dispozici.

Získává se z nezralých makovic. Obsahuje morfin, kodein a řadu dalších opiátů. Používá se k výrobě některých léků, ale také k výrobě heroinu.

Kde ho nabízejí: Turisté se s ním setkají třeba v oblasti Zlatého trojúhelníku (Barma, Thajsko, Laos) nebo Zlatého půlměsíce (Írán, Afghánistán, Pákistán), ale také v Číně, Indii, Turecku, a dokonce i v Austrálii.

V různých zemích narazíte na různé způsoby úpravy a konzumace. Často se kouří v dýmkách nebo konzumuje v různých přípravcích, jídlech a nápojích. Na orientálních trzích nabízejí čandu, určené právě ke kouření. V Indii jsou oblíbené drobné kuličky méně čistého opia, které si lidé vloží pod jazyk a pak je zapijí silným čajem. Někde jsou k mání i pilulky, jež obsahují příměsi látek považovaných za afrodisiaka a substance stimulující stavy euforie. Opojení má být díky tomu hlubší a bohatší. Aplikace opia rovnou do žíly je v exotických zemích extrémně riskantní a spíše už narkomanská praktika.

Co vyvolává: Droga vyvolává pocity klidu, štěstí a vyrovnanosti. Řada lidí zažívá jakési splynutí s okolním světem a vesmírem, ale také konejšivou lhostejnost a útlum tělesných bolestí. Nezklidňuje pouze psychiku, ale také dech, metabolismus a další tělesné procesy.

Rizika: Pozor! U někoho může zklidnění a útlum přejít až do zástavy dechu nebo srdce. Ale i běžné následky jeho užití mohou být velmi negativní. „Když účinky drogy dozní, objevují se obvykle nepříjemné abstinenční příznaky: psychická podrážděnost, průjem, neklid, tiky, někdy také horečka, bolesti svalů a kloubů, případně nespavost,“ říká docent Maďar. „Vzácností nejsou ani deprese nebo poruchy krevního oběhu.“

Ve Střední Americe se můžete setkat s druhem kaktusu, kterému se říká peyotl – jako droga se užívá jeho seříznutý vrchol, jí se čerstvý i sušený nebo se z něj uvaří čaj.

Kde ho nabízejí: Roste v severním Mexiku a Texasu. Sušená kolečka se vyvážejí i jinam pod názvem meskalinové knoflíky.

Co vyvolává: Navozuje pocity opojení a pestrých zrakových iluzí.

Vyvolává čichové, chuťové a jiné, i sexuálně zabarvené halucinace. Dochází k odosobnění, droga naruší naše myšlení a vnímání okolí i svého těla. Objevují se výkyvy emocí: záchvaty smíchu střídají například návaly strachu. A má i řadu dalších účinků.

Rizika: Látky obsažené v droze provokují na začátku svého působení nevolnost a zvracení. Poté, co účinky peyotlu odezní, objeví se u člověka psychomotorický útlum, deprese a nechuť k jakékoliv činnosti. „Často dochází také ke změnám pulzu a poruchám dýchání,“ dodává MUDr. Maďar.

Hašiš, kterému se přezdívá haš, čokoláda, čaras nebo také shit, se vyrábí z konopí. Má podobné účinky jako marihuana, jsou však výraznější.

Obsahuje totiž stejnou účinnou látku (THC), ale ve větším množství.

Kde ho nabízejí: Můžete se s ním setkat v Maroku, na Srí Lance a v Jemenu, ale také v Indii, Pákistánu, Číně a dalších oblastech Střední Asie. Lidé ho nejčastěji kouří smíchaný s tabákem. Je ho možné inhalovat i z vodní dýmky. Někde si ho přidávají do potravin, které obsahují tuky. V nich se THC rozpouští. Třeba do jogurtů nebo do kapučína. Nejvíce účinných látek obsahuje speciálně připravený olej a pozitivní i negativní účinky hašiše obvykle zesiluje alkohol.

Co vyvolává: Hašiš navozuje pocity naprostého klidu s příjemným sněním. To je zabarvené podle typu osobnosti. Vnímání času a okolí bývá zkreslené, objevuje se odosobnění a narušené myšlení. Zrakové vjemy mohou přecházet ve zrakové iluze a barevné pseudohalucinace. Někdy člověk vidí i to, na co myslí. Z nepříjemných příznaků se objevuje sucho v krku, hlad, žízeň a narušená psychomotorika. Někomu může být špatně a zvrací.

Rizika: U některých lidí se po jointu s hašišem objeví přetrvávající stavy úzkosti a nezvladatelného strachu ze všech prostor, kde je větší množství lidí (autobus, metro, obchody atd.). Jednu z konzumentek v noci pronásledovaly děsy. Trvalo několik měsíců, než se za pomocí psychologa a zároveň odborníka na drogy těchto problémů zbavila. Takhle silná negativní reakce není častá, ale je možná. Nastoupit v tomto stavu do letadla a odletět do ČR pak může být docela vážný problém.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., odborník na cestovní medicínu, varuje před užíváním drog v zahraničí i z jiných důvodů: